Kdy jindy by měla být ekonomika hlavním tématem předvolební kampaně než v době krize, jakou Německo nezažilo za celé poválečné období? Oba hlavní volební kandidáti, kancléřka Angela Merkelová i vicekancléř Frank-Walter Steinmeier, o krizi sice na mítincích mluvili, ale tomu nejdůležitějšímu se vyhýbali: Jak příští vláda podpoří rýsující se ekonomické oživení, aniž by dramaticky prohloubila rozpočtový deficit?

Kancléřka Merkelová dala najevo, že by příští vládu dala dohromady raději s liberály než se sociálními demokraty, i proto, že slíbila snížit daně z příjmu. Podle ní je to recept, jak "podpořit hospodářský růst a tím i příjmy z daní".

Sociální demokraté tuto cestu odmítají. Jejich ministr financí Peer Steinbrück tvrdí, že státní pokladna, ze které musí v příštích letech splácet navršené dluhy, si nic takového nemůže dovolit. V tomto bodě se s SPD shoduje i předseda "rady moudrých" Wolfgang Wiegard, hlavní ekonomický poradce vlády: "Zvyšování daní se nelze vyhnout. Po volbách bude na pořadu dne."

Co se týče konkrétních návodů na cestu z krize, byli představitelé obou dvou hlavních stran vědomě mlhaví. Německá média dokonce přinesla informaci, že šéfové ekonomických ministerstev z obavy před reakcí voličů svým podřízeným výslovně zakázali připravovat i pouhé pracovní dokumenty, které by se zabývaly pro veřejnost nepříjemnými opatřeními.

Vzruch do debaty o ekonomice přinesli v posledním týdnu před volbami bavorští křesťanští sociálové. CSU sice podepsala se sesterskými křesťanskými demokraty společný volební program, ale v Mnichově v pondělí přišla s návrhem snížit daň z přidané hodnoty i daň z příjmu včetně konkrétních časových lhůt. Rýsující rozkol kancléřka hasila v zárodku. "Tyto návrhy jsou známé od července. My však, vzhledem k nejistým finančním vyhlídkám, nemůžeme nic slibovat," vysvětlovala Angela Merkelová.

Potížím, kterým bude muset čelit německá vláda, která vzejde z nedělních voleb, a jejichž velikost nelze odhadnout, je řada: objem rozpočtového deficitu, objem sociálních dávek navázaný na růst nezaměstnanosti i hrozby nebo hrozba přetrvávajícího nedostatku úvěrů. Příští vládní koalice bude mít proto zúžený manévrovací prostor. "Převládne nepochybně pragmatismus," předpovídá Henrik Enderlein z Hertie School of Governance.

Ekonomické sliby

CDU/CSU

Konzervativci navrhují snížit daně z příjmu a uvolnit úvěry pro střední a menší podniky. Investice mají jít například i do rozvoje automobilů na elektrický pohon. Tři procenta hrubého národního produktu mají jít na výzkum a vývoj.

Sociální demokracie

Podle plánů SPD má vzniknout na čtyři miliony pracovních míst. Díky vládní podpoře mají vzniknout dva milióny nových pracovních míst v tradičních odvětvích, jeden milion ve zdravotnictví a půl milionu ve službách a v tvůrčích a kulturních odvětvích.

Liberálové

Návrhy FDP počítají s daňovými úlevami pro podniky, stejně jako s usnadněním odpisů. Prosazují snížení daní pro rodiny a střední příjmové skupiny. Stát by měl podle liberálů prodat podíly v podnicích, které získal v době krize, kdy jim poskytoval finanční pomoc.

Zelení

Dvacet miliard eur ročně by měl stát podle Zelených vydat na tvorbu nových pracovních míst. Čtyři sta tisíc pracovních míst by mělo vzniknout díky ekologické modernizaci podniků, 185 000 ve vzdělávání a 150 000 ve zdravotnictví.

Levice

Nová pracovní místa slibuje i strana Die Linke, dva miliony by jich měly vzniknout díky vládní investici dvou set miliard eur. Bankovní sektor by měl podléhat veřejnější kontrole. Stát by měl převzít zcela energetické obory. V podnicích by měly by povoleny stávky s politickými motivy.