Východní část pražského okruhu vznikne nejdříve v roce 2023, nebo dokonce později kvůli případným odvoláním a žalobám. Na základě nového harmonogramu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) to uvedl server Aktuálně.cz.

ŘSD přitom donedávna počítalo s termínem v roce 2021.

"Rizikové faktory jsou odvolání proti aktualizovaným zásadám územního rozvoje či vydanému územnímu a stavebnímu povolení," stojí v materiálu, který vypracovalo ŘSD pro dopravní výbor pražského magistrátu.

Obyvatele obcí v okolí stavby se obávají překročení hlukových limitů. Některé iniciativy žádají, aby obchvat vedl dál od Prahy. Proti tomu jsou ale starostové řady obcí.

"Požadujeme, aby bylo ukončeno posuzování nereálných regionálních variant a aby se veškerá práce projektanta zaměřila jen na tuto stavbu," uvedl například starosta Prahy-Kolodějí Zbyněk Passer.

Obce totiž trápí kolony aut, která přejíždějí z brněnské dálnice D1 na hradeckou D11. Čím dřív se stavba uskuteční, tím spíš se obcím uleví a budou se moci věnovat svému rozvoji.

Hlavní projektanti obyvatele ujišťují, že velká část trasy bude šest metrů zahloubená a v obytných zónách mají být postaveny pětimetrové hlukové stěny či desetimetrové náspy, použije se i tzv. tichý asfalt snižující hluk až o pět decibelů.

Výběrové řízení skončí v roce 2019, pokud nebude problém s výkupy

Do konce května by měl pražský magistrát vydat územní rozhodnutí, závěrem roku by se pak měl vypořádat s připomínkami, aby rozhodnutí nabylo právní moci. V polovině roku 2016 by měla vzniknout dokumentace pro stavební povolení a záhy poté by se mělo začít s výkupy pozemků, které představují další riziko prodlevy.

ŘSD počítá s tím, že vykupování pozemků potrvá rok a půl, ale podle Petra Kurala z ŘSD by se mohlo protáhnout i na deset let, pokud se objeví problematický vlastník.

V roce 2019 by měl být známý výherce výběrového řízení a tři a půl roku by měla trvat samotná stavba.

Stavba má přijít na 11,9 miliardy, další zhruba dvě a půl miliardy má stát vykupování pozemků.

Východní část okruhu měla být v provozu již pět let, první dokumentace k územnímu rozhodnutí byla zpracována dokonce v roce 2003.

Započetí stavby ale oddálily stížnosti obcí a odvolání Běchovic proti územnímu rozhodnutí. V roce 2011 pak Nejvyšší správní soud zrušil část územního plánu kvůli nedostatečnému posouzení vlivu na životní prostředí.