Server pro komunitní financování Kickstarter ve většině případů hledá peníze na hry či pro umělce. Nyní se však touto cestou vydal i afghánský designér, který vybírá peníze na vývoj svého dronu, jenž dokáže zmapovat a zlikvidovat minová pole, a měl by tak nahradit pyrotechniky. Tvůrce dokonce slibuje, že jeho "vrtulník" nazvaný Mine Kafon Drone zbaví svět do deseti let všech nášlapných min. Ty si vyžádají celosvětově až 20 tisíc obětí ročně.

"Narodil jsem se v Kábulu. Jako děti jsme si hráli na poli a hodně z nás bylo zraněno kvůli nášlapným minám", popsal autor projektu Massoud Hassani serveru AJ+, co ho vedlo k sestrojení jeho dronu. "Viděli jsme mnoho lidí, jak přišli o končetiny. Ztratili jsme některé naše přátele. To byla inspirace najít způsob, jak se min bezpečně zbavit," dodal mladý designér.

Úkolem dronu je prozkoumat vymezené území, kde se mohou miny nacházet, výbušninu najít a následně ji odpálit.  Pro průzkum minového pole využívá technologii 3D mapování ze vzduchu. Podezřelá místa pak vyznačí na mapě pomocí GPS. Následně prozkoumává oblast pomocí detektoru, který se vznáší pouhé čtyři centimetry nad zemí. Po nalezení miny ji dron odpálí pomocí detonátoru o velikosti tenisového míčku, který na místo dopraví. Časový spínač umožní stroji dostat se do bezpečné vzdálenosti.

Výrobci slibují, že je dron až dvacetkrát rychlejší než v dnešní době dostupné technologie. Zároveň by měl celý proces zlevnit. Podle odhadů OSN stojí vyjmutí a zneškodnění každé nášlapné miny 300 až 1000 dolarů (tedy až 24 tisíc korun). Jejich zneškodnění pomocí dronu by mělo být podle výrobců až 200krát levnější a samozřejmě by vyloučilo riziko ztráty na životech z řad pyrotechniků. OSN uvádí, že na každých 5000 zlikvidovaných min připadá jeden mrtvý a dva zranění specialisté.

O vynález projevila zájem OSN nebo nizozemská armáda. Všimla si jej také technologická média jako The Verge, The Wired nebo Popular Science.

Na crowdfundingovém serveru Kickstarter má dron už osm dní před koncem akce vybráno 158 tisíc eur (přibližně 4,3 milionu korun), tedy více než dvojnásobek toho, co si předsevzal.

Jak uvádí server The Verge, projekt se bude muset ještě vyrovnat s některými komplikacemi. Není například úplně jasné, jak se bude dařit odhalit miny zahrabané v zemi po desítky let pomocí dronu levitujícího několik centimetrů nad zemí. Technologie GPS také nemusí být úplně vhodná pro lokalizaci min, jelikož pracuje s odchylkou okolo čtyř metrů.

Massoud Hassani opustil Afghánistán se svou rodinou v devadesátých letech. Rodina se po několikerém stěhování nakonec usadila v Nizozemsku. Při studiích designu v Eindhovenu Hassani přišel v roce 2011 s předchůdcem svého dronu, polouměleckým projektem Mine Kafon. Větrem poháněný objekt se měl volně pohybovat prostorem a případně minu odpálit tím, že na ni najede.

Stroj tehdy nizozemská armáda neuznala za vhodný pro deaktivaci min, projekt přesto vyvolal mediální ohlas. Hassani potom se svým bratrem Mahmudem založil studio Hassani Design, kde dnes vyvíjí svůj dron spolu s mezinárodním týmem.  

Nášlapné miny jsou stále celosvětový problém. OSN odhaduje, že jich bylo od šedesátých let minulého století položeno až 110 milionů ve více než 70 zemích světa. Jednou z nejpostiženějších zemí je Afghánistán. Na více než 530 čtverečních kilometrech zaminované plochy v něm má být položeno až deset milionů min.