Vtip přijatelné ceny přepravy zboží vzduchem spočívá v tom, že po nakládce zavazadel zbývá v podpalubním prostoru letadla − tzv. belly − obvykle i kapacita pro komerční náklad, vysvětluje Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR. "Jelikož letadlo dobře zaplněné cestujícími má již zajištěnu ekonomii letu, cargo letící jako doplněk nemusí platit vysoký tarif."

Přeprava cestujících na kratší i dlouhé vzdálenosti zažívala v posledním desetiletí skutečný boom, a to i díky nízkonákladovým variantám přepravy. Letečtí dopravci měli své čistě nákladní letouny určeny výhradně pro dlouhé mezikontinentální přepravy. Do svých flotil freighterů zařazovali přednostně širokotrupé stroje, tedy velké letouny s výjimečnou kapacitou, která může přesahovat i 100 tun a dlouhým doletem přes 10 tisíc kilometrů. Provoz takovýchto letadel je však při nízkých sazbách za přepravu na krátké vzdálenosti neekonomický.

Chybí nákladní letadla

V důsledku epidemie prakticky zmizel cestovní ruch a ve vzduchu tak najednou chybí až 90 procent příložné kapacity nákladu. Některé komodity se však bez leteckého mostu neobejdou. Letecká doprava svou rychlostí nemá alternativu, i když je například v relaci Čína−Evropa populární doprava po železnici.

"Navíc na náhlý přechod části leteckého nákladu na koleje nebyly vlaky připraveny, železniční uzly se rychle zahltily a současná spojení do Evropy svou ,kvalitou' odpovídají spíše dopravě po moři," zmiňuje Petr Rožek. "Růst ceny za leteckou přepravu nákladů na sebe nenechal dlouho čekat, ale ani ten nebyl schopen krátkodobě převis poptávky vyřešit. Teprve v druhé polovině roku začali dopravci reagovat především jednoduchou přestavbou starších menších letounů na kargo verze, jde však především o krátkodobý a v horizontu let nic neřešící krok."

Situací trpí i letiště

Nelehké období zažívají pochopitelně také další součásti letecké přepravy, tedy letiště, letecká překladiště a huby. Zdá se, že čím významnější byla nákladní přeprava, tím hlubší propad překládky, a tudíž i obratu letiště zažívají. V nejhorších měsících například frankfurtské letiště hlásilo až 90procentní propad tržeb. Letiště jsou však mnohem větším a komplexnějším systémem; na objemu provozu jsou životně závislé firmy zajišťující odbavení cestujících a zavazadel, ochranu aktivní i pasivní, catering, prodej včetně občerstvení a podobně. "To se ukázalo jako naprosto zásadní například i na Letišti Václava Havla v Praze, kde jen řetězec bezcelních obchodů ke konci roku počítá se ztrátou ve vyšších desítkách milionů," říká Petr Rožek.

Pomůže distribuce vakcín?

Značná očekávání pro letecké cargo vzbuzuje přeprava vakcíny proti koronaviru. Velké letecké společnosti urychleně dokončují nebo již dokončily přípravy na přepravu varianty vakcíny s nucenou řízenou teplotou. Jde o náklad klasifikovaný jako nebezpečný z důvodu přeměny suchého ledu na jedovatý plynný kysličník uhlíku. Velká letiště mají již systémy nastavené, otázkou však zůstává, nakolik bude pro přepravu vakcíny tato specializovaná služba zapotřebí; výrobce první vakcíny má výrobu rozprostřenou po světě a další dodavatelé takové logistické nároky nedeklarují.

Letecká doprava zboží tak v současnosti čeká na zázrak − tedy plynulý a rychlý návrat do světa ve stavu před únorem 2020. Vyhlíží obnovení individuální turistiky na všechny vzdálenosti, v Česku především na obnovený příliv čínských a vůbec asijských turistů, i na nový rozmach kongresové turistiky a obchodních cest.

"Optimistické předpovědi cílící na roky 2023 a 2024 jsou podle mého poněkud naivní," podotýká Petr Rožek. "Pokud nenastane okamžitá a dlouhotrvající konjunktura, která vymaže obavy zákazníků z nedostatku úspor a někdo ,nezakáže' moderní formy vzdálené konferenční komunikace, bude takový návrat trvat dvojnásobně déle. A tomu nemohou pomoci ani nové stroje 737-Max na nebi…"

V Praze o 70 procent letů méně

"Od března 2020 jsme postupně sledovali snižování počtu letů na pravidelných linkách s cestujícími na palubě, tím však došlo i ke snížení nabízené kapacity nejen pro cestující, ale i pro přepravu nákladu," říká Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí společnosti Letiště Praha. "Z tohoto důvodu tak došlo k celkovému poklesu objemu přepravy, i přes to, že byl o přepravu zboží zájem. V loňském roce jsme zaznamenali propad počtu realizovaných pravidelných letů na Letišti Václava Havla Praha téměř o 70 procent. To se také projevilo i poklesem objemu odbaveného zboží na pasažérských letech, tzv. belly carga, které například v roce 2019 tvořilo více než 57 procent z celkového objemu přepravených zásilek," říká dále Kateřina Pavlíková.

Infografika: Loňský rok vládly ve vzduchu turbulence

Zvětšit přes celé okno

Pokles byl však částečně kompenzován navýšením kapacity a počtu cargo letů nákladních dopravců, zejména Qatar Airways Cargo a Turkish Airlines Cargo, kteří dlouhodobě provozují přímé nákladní linky z Prahy. Tito dopravci navíc své pravidelné cargo linky loni doplnili dalšími speciálními lety a také nasazením standardně pasažérských širokotrupých letadel, u kterých tak mohli využít veškerou kapacitu nákladového prostoru letadla pouze pro přepravu zboží. Ale i přes navyšování kapacit jednotlivých dopravců letiště zaznamenalo v období od ledna do listopadu 2020 meziroční pokles objemu odbaveného nákladu o 35 procent.

Lety s humanitární pomocí

Počet letů odbavených na cargo terminálech v Praze meziročně vzrostl přibližně o 10 procent, nicméně některé nákladní lety byly v roce 2020 odbavovány také na stáních přímo u Terminálu 1. Jednalo se například o lety s humanitární pomocí, které byly vykládány ve spolupráci s handlingovými společnostmi a složkami IZS. Ve srovnání s rokem 2019 se uskutečnilo také mnohem více speciálních charterových nákladních letů.

Statistiky asociace evropských letišť ACI Europe za říjen také ukazují, že v rámci Evropy došlo meziročně k většímu poklesu cargo přepravy v porovnání se zbytkem světa, tedy přibližně o 14 procent.

Pohledem cargo aerolinií

"Když pandemie na konci března vyústila v úplné pozastavení letového provozu pro cestující, Emirates SkyCargo náhle ztratily veškerou nákladní kapacitu z těchto letů a zůstal nám pouze provoz našich 11 nákladních letadel Boeing 777," říká Jeffrey Van Haeften, viceprezident Emirates Cargo Global Sales & Commercial v Evropě. V této době přitom celosvětově stále existovala poptávka po přepravě nákladu. A to zejména zboží, které v důsledku pandemie urgentně poptávali lidé na celém světě, jako například ochranné pomůcky, zdravotnická zařízení a ventilátory či farmaceutika a potraviny."

Ve snaze uspokojit poptávku zahájily Emirates Cargo provoz osobních letadel Boeing 777-300ER pouze pro účely nákladní dopravy. Postupně se firmě podařilo rozšířit síť destinací z přibližně 35 obsluhovaných Boeingy 777 na 50 a v současné době vozí náklad do více než 135 destinací. Zboží se ukládá třeba na sedadla a do úložných prostor pro příruční zavazadla na palubách osobních letadel. Tomu ovšem muselo předcházet kompletní vyhodnocení bezpečnosti takovýchto přeprav a vypracování pokynů pro posádky. V polovině roku vymontovaly aerolinie z deseti strojů Boeing 777-300ER sedadla v ekonomické třídě, a předělaly je tak na "mini-nákladní" letadla.

Bez letecké dopravy to nejde

Nesnadné úkoly musely řešit v letecké nákladní přepravě i logistické firmy. "Náhlá vysoká poptávka po zdravotnických výrobcích, jako jsou roušky, respirátory, plicní ventilátory a další, přinesla důkaz o tom, že bez funkční letecké dopravy se nelze obejít," říká Radek Duda, country manager Air & Sea Logistics společnosti Dachser Czech Republic. "Objemy se více koncentrovaly do velkých letišť na úkor těch menších, lokálních a na trhu se začala poptávka řešit charterovými lety."

Dachser již od jara 2020 spustil charterové lety ze Šanghaje do Frankfurtu, aby se zdravotnický materiál dostal do nejpostiženějších zemí co nejdříve. Od léta také provozuje vlastní charterové spojení mezi Chicagem a Frankfurtem v obou směrech i další charterové linky. Protože centrem vlastních charterů je pro Dachser Německo, stal se Frankfurt i letištěm odeslání nebo určení pro velkou část zásilek českých zákazníků. Letecké spojení přes Prahu tak Dachser využíval převážně pro zboží v expresním módu, kdy přepravní čas měl vyšší důležitost než cena. "Určitě jsme rádi, že terminály na pražském letišti zůstaly po celou dobu v provozuschopném stavu a my jsme mohli službu pro naše zákazníky uskutečnit," říká Radek Duda.

"Soustředit se na využívání dostupných kapacit"

Také logistická společnost Gebrüder Weiss musela řešit v loňském "koronavirovém" roce řadu nových úkolů. "Stejně jako v případě námořní dopravy, i v letecké nákladní dopravě se aktuálně projevuje masivní úbytek přepravních kapacit a s ním spojený růst cen," říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR. Firma se podle jeho slov musela ještě více než obvykle soustředit na plánování a využívání dostupných kapacit, zejména z destinací na Dálném východě. Gebrüder Weiss využívá pravidelně služeb cargo terminálu pražského Letiště Václava Havla a Jan Kodada si pochvaluje, že průběhu loňského roku nezaznamenali na tomto terminálu pokles jejich kvality.

Rostoucí e-commerce posiluje leteckou přepravu

"Pandemie covidu-19 urychlila rozvoj e-commerce," upozorňuje Petr Kolář z katedry logistiky VŠE v Praze. "Zároveň akcelerovala změny v související spotřebitelské poptávce, které s sebou přináší další rozvoj a nemálo inovací na trhu kurýrních, expresních a balíkových služeb."

V souvislosti s rostoucím významem e-commerce pro národní ekonomiky a světový obchod bude podle Petra Koláře docházet k rozvoji letecké nákladní dopravy bez ohledu na to, jak si povede při tržní obnově po pandemii přeprava osobní. Příkladem tohoto vývoje je třeba právě probíhající realizace strategie Amazon Air, letecké divize společnosti Amazon, která v současné době z pohledu provozovatele rozvíjí své podnikatelské aktivity v oblasti pronájmu i nákupu přepravních kapacit v letecké nákladní dopravě.

"A Amazon, již několik let mohutně expandující obecně v segmentu logistických služeb, se v uplynulé dekádě nikdy nemýlil, pokud jde o předvídaní směru vývoje trhu přepravních, respektive logistických služeb, na kterém sám stále častěji udává trendy," dodává Petr Kolář.

Ceny jsou vysoké a proměnlivé

Složitý vývoj přepravních sazeb zmiňuje také David Knobloch, prokurista Geis CZ Air+Sea. "Ceny letecké přepravy již nejsou tak vysoké jako v první vlně koronaviru, i tak jsou však daleko vyšší než obvykle. Platnost sazeb je navíc krátká a aerolinky je vypisují ad hoc podle aktuální kapacity, takže dlouhodobější obchody se velmi těžko domlouvají," uvádí David Knobloch.

Pro mnohé zákazníky se tak podle Davida Knoblocha stala letecká přeprava cenově nedosažitelnou a museli proto přistoupit k jiným variantám, ať už k železniční či námořní přepravě. Geis začal loni v březnu ve velkém dovážet osobní ochranné prostředky. Přeprava této komodity však byla náročná na cenu − aerolinie pro ni vypisovaly speciální, navýšenou sazbu − i na čas, neboť dovoz velmi spěchal.

Také David Knobloch je spokojen se situací na cargo terminálu Letiště Václava Havla, který podle jeho slov pracoval v podstatě bez zásadního omezení.

Související
Zobrazit