Vládní krize na Slovensku se prohlubuje. Slovenský ministr práce a sociálních věcí Milan Krajniak (Jsme rodina) ohlásil demisi. Odůvodnil ji snahou o ukončení koaliční krize, kterou vyvolal tlak na rezignaci premiéra. Dvě nejmenší strany ze čtyřčlenné koalice, Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi, v pondělí vybídly premiéra Igora Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě setrvání Matoviče ve funkci předsedy vlády z koalice odejdou. 

SaS a Za lidi nechtějí předčasné volby, ale pokračování stávající koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020. Matovič zatím požadavky na svou demisi nekomentoval. Bez hlasů poslanců SaS a Za lidi by vláda již neměla ve sněmovně potřebnou většinu.

"Po prvním roce vlády je slovo chaos to, co nejlépe vystihuje vládnutí Igora Matoviče. On, který osobně řídil boj proti pandemii, nedělal nic, dokud druhá vlna pandemie neudeřila naplno," řekl novinářům předseda SaS Richard Sulík. Dodal, že země potřebuje klidnou a rozvážnou vládu, což podle něj s Matovičem jako premiérem nejde. Podle Sulíka bude SaS příští týden rozhodovat o vystoupení z koalice, pokud Matovič nepodá demisi.

Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu i v souvislosti s řešením koronavirové krize, SaS také nařkla Matoviče z konfrontačního stylu vládnutí. Ministr hospodářství Sulík nabídl, že v zájmu uklidnění situace je připraven vzdát se ministerského křesla, pokud rezignuje i Matovič.

Šéfka strany Za lidi Veronika Remišová odpoledne uvedla, že v případě setrvání Matoviče v křesle premiéra by její strana pravděpodobně nezůstala ve vládě. Již dříve na znamení nesouhlasu s Matovičovou politikou opustili stranu Za lidi dva poslanci.

Ministr sociálních věcí Krajniak z druhého nejsilnějšího vládního hnutí Jsme rodina v pondělí odpoledne novinářům řekl, že podal demisi. Své rozhodnutí označil za příspěvek k co nejrychlejšímu ukončení koaliční krize. Předseda Jsme rodina a šéf parlamentu Boris Kollár doplnil, že hnutí nemá vůči koaličním partnerům žádné personální požadavky.

Výměna premiéra by podle ústavy znamenala pád celé vlády. Nynější koalice, která má ve sněmovně až ústavní většinu, by se ale mohla dohodnout na vytvoření nového kabinetu. Ten by pak požádal sněmovnu o důvěru. Podobnou situaci zažilo Slovensko v roce 2018, kdy podal demisi premiér Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády.

Matovič se v souvislosti s koronavirovou krizí dříve dostal do sporu nejen s částí koalice, ale i s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, vědci či představiteli samosprávy, kteří upozorňovali na pochybení vlády v souvislosti s pandemií. Premiér, jehož protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) přesvědčivě vyhrálo loňské volby a v nové vládě obsadilo polovinu křesel, opakovaně slovně útočil na Sulíka. Ten byl kromě jiného zastáncem rychlejšího uvolňování karanténních omezení a Matovič ho například obvinil ze zodpovědnosti za slovenské oběti covidu-19.

SaS a strana Za lidi po propuknutí vládní krize na začátku března požadovaly rezignaci ministra zdravotnictví Marka Krajčího na znamení vyvození politické zodpovědnosti za nepříznivý vývoj epidemie covidu-19. Po týdnu jednání se podle zástupců koalice podařilo spory urovnat. Minulý týden ale Matovič roztržku v koalici obnovil, když oznámení Krajčího o podání demise využil ke kritice menších vládních stran a odstupujícího ministra označil za oběť kritiků z řad koalice.

Podle průzkumu veřejného mínění je Sulík nejdůvěryhodnějším členem nynější vlády. Naopak největší nedůvěru má veřejnost vůči Matovičovi.

Matovič loni v březnu po získání pověření k sestavení kabinetu řekl, že chce, aby Slovensko mělo vládu, která bude nejlepší v historii země. Jeho hnutí OLaNO uspělo ve volbách díky tomu, že se vymezilo vůči kauzám Ficovy strany Směr – sociální demokracie, která po dlouholetém vládnutí skončila po volbách v opozici.