Komunistická strana Číny slaví sto let v době, kdy roste mezinárodní moc Pekingu. Hlavní město asijské velmoci hostilo například delegaci afghánského hnutí Tálibán den poté, co s čínskými diplomaty jednala náměstkyně amerického ministra zahraničí. Vztahy s USA, poznamenané celní válkou, má oživit nový čínský velvyslanec ve Washingtonu. Vše je pečlivě řízené prezidentem Si Ťin-pchingem, který si vybudoval ojedinělé postavení a srovnává se se zakladatelem komunistické Číny Mao Ce-tungem.  

„Prezident Si nemůže být novým Maem,“ říká v rozhovoru pro HN americký historik australského původu Ross Terrill. Tvrdí, že čínskému vůdci jde hlavně o to, aby si Peking vybudoval ve světě vlastní impérium a nastavil mezinárodní vztahy podle svého.

HN: Prezident Si Ťin-pching se chce zařadit do dějin vedle zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga. Může kvůli tomu udělat něco tak zásadního, jako třeba připojit silou Tchaj-wan?

Částečně to je pravda, chce se dostat na čelné místo dějin. Ale Čína nepotřebuje a ani nemůže vstřebat dalšího Maa. Si je dalším autoritářským vládcem, který se musí vyrovnat s marxismem, jemuž se jako politické filozofii založené na třídním boji v poslední době v Číně vyhýbali. Naopak leninismus se může změnit v něco, jako je tradiční autoritářství, které zná Čína tisíce let. Si má velké ambice, ale připojit násilně Tchaj-wan by způsobilo velký chaos a Čína by nebyla schopna ostrov snadno ovládnout. Si ale rozšiřuje svůj vliv způsobem, o němž si třeba Teng Siao-pching (čínský vůdce z konce 70. a 80. let minulého století – pozn. red.) ani nemohl nechat zdát. Například ze Srbska udělal takovou poloviční kolonii v Evropě.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se