Nejen mobilem, hodinkami či náramkem. V budoucnu už půjde platit i méně představitelnými způsoby, například bundou či čepicí. „V danou chvíli prostě zaplatíme tím, co budeme mít po ruce. Pokaždé si budeme moci vybrat něco jiného,“ říká generální ředitel Mastercard pro Česko a Slovensko Michal Čarný. V rozhovoru pro HN dále popisuje, že se lidé přechodu na bezhotovostní společnost nemusí bát, a zároveň ujišťuje, že hotovost jen tak nevymizí. „Každý člověk by měl mít právo volby,“ doplňuje. Podle něj ovšem nehrozí, že by se Češi ke klasickým penězům po vymizení pandemie vrátili.

HN: Jak pandemie ovlivnila způsob placení? 

Pandemie výrazně urychluje trend digitalizace. Vidíme zvětšující se popularitu nositelných zařízení. Dobrým tématem jsou například platby hodinkami – s nimi už má zkušenost asi deset procent Čechů. Zajímavé jsou také platební prsteny. Sám jeden používám a v řadě případů pro mě funguje lépe než mobilní telefon, například když si jdu zaběhat. Určitě se musím zmínit i o platebních náramcích a vyzdvihnout hlavně novinku z nedávné doby, kdy jsme společně s ČSOB spustili první implementaci Xiaomi Pay. Musím zde ovšem doplnit, že nevnímám tyto jednotlivé způsoby platby jako konkurenční, ale spíše jako navzájem se doplňující.

HN: Přijali Češi bezkontaktní platby za své?

Ano, a ty důvody jsou primárně dva. Jde o technologickou vyspělost a o to, že český trh rychle investoval do progresivních technologií. Rychle se tak staly standardem a nikoliv něčím, co by bylo vyhrazené pouze pro určitou skupinu inovátorů. Dnes máme perfektní infrastrukturu na bezkontaktní platby. V tomto ohledu jsme navíc jednou z vedoucích zemí, a to nejen v rámci střední a východní Evropy, ale vůbec v globálním měřítku. Pak jde samozřejmě o přístup Čechů k inovacím. Vidíme z projektů, které spouštíme, že je ochotně zkoušejí a nebojí se jich.

HN: Takže podle vás nehrozí, že až pandemie doopravdy ustoupí, Češi se vrátí k hotovosti?

Myslím si, že to nehrozí, protože pandemie jako taková nepřinesla v této oblasti nic úplně nového a převratného. Ona spíše urychlila trendy, které tu existovaly vždycky. Výrazné zrychlení oblíbenosti nákupů na internetu může zpomalit, ovšem neočekáváme úplný pokles. Ostatně jsme to viděli i v obdobích, kdy restriktivní opatření byla výrazně mírnější. Věříme, že karta bude i nadále tím hlavním způsobem, jak na internetu zaplatit. Však už vytlačila i dříve populární dobírku. 

HN: K popularitě bezhotovostních plateb se zvlášť v této době váže také to, že jsou hygieničtější. 

Určitě. A v tomto směru je díky biometrickému ověřování (snímek obličeje nebo otisk prstu) ještě výhodnější platba mobilem. Z našich statistik vyplynulo, že během pandemie začalo 45 procent Čechů více platit digitálními způsoby. My jsme se zamýšleli nad tím, proč tomu tak je, a k našemu velkému překvapení jsme zjistili, že hygieničnost nebyla hlavním důvodem. Pro lidi je důležitější, že bezhotovostní platby jsou rychlejší a pohodlnější – nezdržují ostatní ve frontě, nemusí nosit v peněžence větší obnosy, mají placení více pod kontrolou. Značí to, že Češi používají platební karty kvůli výhodám, které ztělesňují, a ne jenom jakou nějakou dočasnou reakci na pandemickou situaci.

HN: Loni jste zrušili svou digitální peněženku Masterpass s tím, že ji v příštích letech nahradíte technologií click-to-pay. Ta ve Spojených státech už funguje. Kdy ji můžeme očekávat i v Česku?

Tato technologie už je pro Čechy za rohem. Počítáme s tím, že bychom ji měli představit v začátcích příštího roku. Click-to-pay odstraní poslední překážku k úplné jednoduchosti u nakupování – nutnost přepisovat údaje z karty. Velmi podobně, jako když si dnes uložíte platební kartu k opakovaným nákupům, budete moci realizovat i nákupy jednorázové. Na jedno kliknutí potvrdíte platební kartu, kterou chcete zaplatit, a dále už pouze autorizujete transakci. Není ale třeba se bát případného zneužití, číslo karty totiž bude zašifrované v podobě jednorázového tokenu.

HN: Jaké si myslíte, že budou v budoucnu další možnosti plateb? 

Budoucnost si představuji tak, že běžný uživatel bude mít platební kartu uloženou na několika místech, ať už půjde o telefon, hodinky, prsten, bundu nebo třeba čepici, a v danou chvíli prostě zaplatí tím, co bude mít po ruce. Pokaždé si bude moci vybrat něco jiného. Platby by měly probíhat na pozadí – plátce se rozpozná pomocí obličeje, na základě prstu, možná hlasem… prostě čímkoli, co je u každého z nás unikátní. Koneckonců, takovéto koncepty se už ve světě testují třeba u chytrých prodejen.

HN: V blízké době chcete rušit papírové účtenky i magnetické proužky na kartách. Co vás k tomu vede?

Magnetický proužek je něčím, co je technologicky za zenitem. Dnes už není potřebný a navíc vytváří dodatečné náklady pro vydavatele karet. Komplikuje také vytváření karet z udržitelných materiálů, což je velkým tématem dneška. Co se týče účtenek, z našich průzkumů vyplývá, že neexistuje téměř nikdo, kdo by si u nás takovouto službu nepřál. Digitální účtenky výrazně zjednoduší život, protože lidé nebudou muset plnit peněženky stohy papírů. Účtenku si v tomto případě najdou ve svém mobilním bankovnictví, zjednoduší se tím také proces reklamace. A v neposlední řadě je to samozřejmě něco, co přispívá životnímu prostředí, protože tím odstraníme z ekosystému dnes už zbytečně tištěný papír. Věřím, že v tomto případě bude stát partnerem, který nás podpoří.

HN: Mluvil jste o udržitelnosti platebních karet. Myslíte si, že jejich fyzické podoby časem úplně vymizí, protože je nahradí právě mobily, hodinky a další?

Myslím si, že ano. Samozřejmě otázka je, jak rychle toto nastane. My už dnes zaznamenáváme zájem některých vydavatelů karet přejít kompletně na jejich digitální verze. Ale tradiční fyzické platební karty ještě nějakou dobu přetrvají. Stále existuje skupina klientů, která na tak velkou změnu ještě není připravena, a dále si také musíme uvědomit, že ne všude v zahraničí lze platit mobilem či podobným zařízením.

HN: Nedávno jste uzavřeli „kryptoměnové“ partnerství se společností Bakkt. Jak tato spolupráce vypadá? 

Vidíme výrazný nárůst zájmu lidí nevyužívat kryptoměny jenom jako investiční nástroj, ale i jako způsob placení. Zvolili jsme proto zlatou střední cestu, která umožní prostřednictvím kryptoměn zaplatit po konverzi na měnu s nuceným oběhem – třeba korunu, euro nebo dolar. To je právě předmětem spolupráce s Bakkt. I v Česku existuje silná skupina uživatelů, která by takové řešení ocenila. Postupujeme ovšem velmi rozvážně a zaměřujeme se pouze na stablecoiny, tedy na kryptoměny, které jsou vázané na tradiční měnu.

HN: Jaké bezpečnostní hrozby nás čekají v přechodu na bezkontaktní společnost?

Jsem rád, že v tuto chvíli vidíme stabilní pokles počtu zneužití platebních karet, a to i v situaci, kdy v době pandemie výrazně rostl podíl transakcí na internetu. Celkově postupujeme ke stále bezpečnějšímu placení. Svůj podíl má na tom samozřejmě také evropská regulace PSD2, která před nedávnem zavedla povinnost silného dvojího, často biometrického ověřování transakcí. 

Myslím si, že technologie, které dnes máme, v zásadě postupně eliminují možnost technického zneužití platebních karet. Samozřejmě je i nadále nesmírně důležitá edukace koncových uživatelů, protože ti mohou být zranitelným článkem celého procesu – když například nechtěně vyzradí některé citlivé údaje a otevřou tak cestu případným útočníkům. Ovšem tady může pomoct umělá inteligence. V Mastercard máme například technologii, která umožňuje vytvořit bezpečné ověření identity klienta na základě toho, jak se chová. Nevyžaduje od něj žádnou další interakci, žádná další hesla a dokonce ani biometrii. Monitoruje totiž, jakým způsobem pracuje s mobilem, jakým náklonem ho drží, jak rychle píše. Takto dokáže bezpečně vyhodnotit, zda se jedná o pravého uživatele, nebo nějakého podvodníka.

HN: Znamená to, že by hotovost mohla brzy zaniknout?

My vedeme s ČNB diskuzi o tom, zda lze umožnit obchodníkům přijímat pouze bezhotovostní platby. Někteří z nich se totiž rozhodli, že v rámci bezpečnosti hotovost přestanou přijímat úplně. Nemyslím si ovšem, že by v nejbližší době měla vzniknout legislativní opatření, která by násilím přesouvala zbývající hotovostní platby směrem k bezhotovostním modelům. I v takové pokročilé společnosti, jako je třeba Švédsko, vidíme, že určité procento hotovosti být žádoucí může, byť se její role omezuje. Stále totiž existují lidé, kterým je tento způsob placení příjemnější. My chceme existovat jako ta lepší alternativa, avšak nikoliv na úkor svobody rozhodování každého z nás.