Pandemie covidu‑19 způsobila v globálních dodavatelských řetězcích nevídaný chaos. Rekordní zpoždění kontejnerových lodí, zdražení přeprav ve stovkách procent, rapidní nárůst nájemného ve skladech či chybějící díly pro výrobu výrazně přispívají ke zvyšování inflace. Podle OSN mohou problémy v dopravě zvýšit ceny dovážených výrobků celosvětově v průměru o 11 procent. Proč k tomuto vývoji dochází?

Nejvyšší ceny, nejnižší kvalita

Po celosvětovém rozšíření nákazy koronavirem se na začátku minulého roku postupně zavíraly továrny i obchody od Asie přes Evropu po Ameriku. Když pak východoasijské fabriky začaly vyrábět, velká část zboží ještě neměla kam odplout, protože Západ byl stále v covidovém útlumu. Výrobky se proto začaly na Východě hromadit. Pozvolné oživení na Západě sice přišlo nedlouho poté, ale lidé chtěli jiné zboží než před pandemií. Obleky vyměnili za tepláky, rtěnky za roušky, rapidně stoupla poptávka po herní elektronice a noteboocích.

Když se celý dodavatelský systém začal opět rozbíhat, zabrzdil ho nedostatek kontejnerů na místech, kde byly potřeba. Zasekávaly se na cestě především proto, že kvůli nákaze a nedostatku pracovníků neměl kdo náklad v přístavech vykládat a kamiony odvážet. V námořních kontejnerech se na dlouhé vzdálenosti po světě přepravuje přes 90 procent zboží.

Lodě s kontejnery tak nabíraly zpoždění. Zároveň přestala létat pasažérská letadla, v jejichž trupech se vozí přibližně polovina vzdušného nákladu.

V tu dobu se začala naplno probouzet chuť lidí v západní části světa utrácet peníze, které nemohli dát za dovolené nebo kulturní akce. To se potkalo s nedostatkem prostoru v letadlech a lodích a ceny dálkové přepravy začaly stoupat. Globální ukazatel vývoje cen námořní kontejnerové přepravy Freightos Baltic Index loni vyletěl z únorových 1330 dolarů za přepravu jednoho velkého kontejneru až na více než 3000 dolarů koncem roku. Rychle podražovala i letecká přeprava zboží – podle ukazatele Baltic Exchange Air Freight Index se například cena za kilogram nákladu na trase z východní Asie do Evropy loni dostala z únorových 2,5 dolaru na prosincových 5,6 dolaru. To byl ale jen začátek.

Další nástup covidu v mnoha regionech světa během minulé zimy výkyvy v dodavatelských řetězcích ještě vystupňoval. Cena námořní přepravy tak vyletěla letos v září až na více než 11 tisíc dolarů za kontejner, tedy asi na osminásobek od začátku pandemie.

„Smutné je, že máme sice od začátku kontejnerizace historicky nejvyšší ceny, ale také nejnižší kvalitu,“ upozorňuje Radek Duda, vedoucí námořní a letecké přepravy logistické firmy Dachser. Zatímco v minulých letech připlouvalo do přístavů a odplouvalo z nich kolem 75 procent lodí podle jízdního řádu, letos se spolehlivost světové námořní flotily drží podle dat analytické společnosti Sea‑Intelligence kolem 35 procent. Narostlo i průměrné zpoždění lodí – zhruba ze čtyř dnů na sedm. Přitom stovky lodí čekají před branami největších světových přístavů, zejména na západním pobřeží Spojených států a u Číny. Mezi východní Asií a Evropou se doprava opožďuje zhruba o třetinu až na necelé dva měsíce.

Některé firmy přesunuly část zboží na leteckou přepravu, jejíž cena na začátku letošního roku přibližně o čtvrtinu poklesla, i tak je ale násobně dražší než po moři. „Zpoždění námořní dopravy byla tak velká, že to ohrožovalo i výrobu, respektive prodeje,“ zmiňuje Duda.

Část zboží přesunul do letadel například distributor elektroniky Agora DMT. Objemnější výrobky ale má smysl dovážet jen po vodě. Kvůli vysokým cenám námořní přepravy šéf Agory David Fuchs zvažuje, že například lednice nebo odpadkové koše přestane z Asie vozit a dodavatele najde v Evropě.

Drahý nový normál

A jaké jsou pravděpodobné scénáře dalšího vývoje globálních dodavatelských řetězců? „Cena námořní přepravy už by neměla významně růst,“ myslí si Duda. Extrémně vysoké sazby dokonce od září, kdy byly na vrcholu, poklesly – ukazatel Freightos Baltic Index se snížil z 11 tisíc dolarů na současných 9400 dolarů.

Amazonem se inspirovala i Alza, která vypravila svůj nákladní vlak z Číny do Česka.

„Naopak letecká přeprava má cenový vrchol asi před sebou,“ odhaduje šéf dálkových přeprav Dachseru. Letečtí dopravci sice vyřešili úbytek prostor v pasažérských letech pronájmem dalších nákladních letadel, ta ale oproti osobním letadlům dosedají hlavně na velkých letištích, která jsou přehlcená a kamiony nestíhají náklad odvážet. To žene ceny za leteckou cargo přepravu opět prudce vzhůru. Třeba z východní Asie do Evropy se vyšplhala ze srpnových 4,6 dolaru za kilogram na současných 7,9 dolaru.

Do tohoto nárůstu se částečně promítá i to, že vrcholí předvánoční nákupní horečka, a tedy i zvýšená poptávka po dodávkách zboží do obchodů. Do chodu dodavatelských řetězců ještě na začátku února zasáhne čínský Nový rok, kdy se v této zemi prakticky zastaví výroba a nákladní doprava a stovky milionů lidí budou nejspíš cestovat domů k rodinám. Navíc se bude v tomto období v Pekingu konat zimní olympiáda. Kdyby se v některých čínských regionech opět začal šířit covid, továrny či přístavy by se patrně zavřely na delší dobu.

Od vypuknutí pandemie výrazně klesly počty nezpožděných lodí

Fuchs z Agory ale věří, že i v takovém případě by se narušené dodavatelské řetězce a ceny námořních přeprav měly usadit v normálu v polovině příštího roku. „Nebude to ale normál, na který jsme byli zvyklí. Ceny klesnou, ale pořád budou minimálně na trojnásobku toho, co bylo před krizí a covidem. Dál to možná klesne daleko v budoucnu,“ myslí si Fuchs. Duda z Dachseru předpokládá, že po čínském Novém roce začnou klesat i současné rekordní ceny letecké nákladní přepravy.

Poradenská společnost Sea‑Intelligence na základě analýzy historických dat odhaduje, že by se sazby v námořní přepravě mohly vrátit na úrovně před pandemií za 18 až 30 měsíců. A z průzkumu, který mezi více než 200 odborníky na dodavatelské řetězce provedla Transport Intelligence, vyplývá, že by globální logistická krize včetně ucpaných přístavů, nedostatku kontejnerů nebo skladových prostor měla odeznít v roce 2023.

Krize dojde až ke spotřebiteli

Na logistické krizi nejvíc vydělávají námořní dopravci. Například největší rejdař podle kapacity lodí, dánský Maersk, měl ve třetím čtvrtletí letošního roku rekordní zisk před zdaněním (EBIT) 5,9 miliardy dolarů, meziročně pětkrát vyšší. Celkově v tomto kvartálu mělo sedm z desítky největších rejdařů, kteří zveřejňují čtvrtletní výsledky, zisk 37,2 miliardy dolarů, od začátku roku pak 69 miliard dolarů. Sea‑Intelligence spočítala, že celkově měli tito dopravci za letošní tři čtvrtletí dvakrát vyšší provozní zisk než za celé období 2010 až 2020. A podle specializovaného webu Splash247.com dosáhli rejdaři ve třetím čtvrtletí roku o polovinu vyššího zisku než čtyřka internetových gigantů známá jako FANG, tedy Facebook, Amazon, Netflix a Google.

Strmý růst cen globální námořní přepravy během pandemie

Také e‑shopu Amazon provozní zisk letos meziročně roste, za první tři čtvrtletí o třetinu na 21,4 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsou globální dodavatelské řetězce, lze dobré finanční výsledky přičíst i zvolené logistické strategii. Z Amazonu se totiž už před mnoha lety stala velká dopravní a spediční firma. Pronajímá si celé lodě, vlastní kontejnery, kamiony, dodávky i nákladní letadla. Díky tomu, že Amazon takto kontroluje svou přepravu a není tolik závislý na službách jiných dopravců a logistických firem, například dostane podle zpravodajského webu CNBC své zboží daleko rychleji a levněji než jiné firmy do přístavů a z nich dál k zákazníkům. Tímto modelem se letos nechaly inspirovat i další prodejci jako Ikea, Walmart nebo Home Depot, kteří si pronajímají menší nákladní lodě. A také česká Alza, která vypravila celý nákladní vlak se svým zbožím z Pekingu až do Česka.

Naopak na chaos v dodavatelských řetězcích doplácejí spotřebitelé. Inflace roste rekordně v řadě regionů světa, od Evropy přes Spojené státy po Jižní Koreu. Vedle zvyšujících se cen pak zákazníci narážejí i na omezený výběr zboží. Například televize, kytary nebo hračky čekaly na vyložení z lodi A Kinka u losangeleského přístavu téměř dva měsíce.