První cesta nové šéfky německé diplomacie mířila ke spojencům, ale prvním zátěžovým testem Annaleny Baerbockové je až nynější návštěva v Kyjevě a v Moskvě. Zvláště druhá zastávka bude od zahraničně politické novicky vyžadovat prvotřídní výkon.

Kdekdo bude zvědav, zda někdejší kandidátka Zelených do kancléřského úřadu předvede, že je schopná vést zahraniční politiku klíčové evropské země. To nebude snadné, protože úřadující vládní „semaforové“ koalici sociálních demokratů, Zelených a liberálů dalo hodně práce překlenout odlišné postoje v zahraniční politice, které se bezprostředně týkají nynější krize na ukrajinských hranicích, u nichž Moskva nashromáždila na sto tisíc vojáků, aby podpořila své nároky vůči Západu.

Tyto požadavky hraničí s ultimátem, protože například požadují, aby Severoatlantická aliance rozmístění svých sil vrátila před rok 1997, byly proto odmítnuty s tím, že naopak pokud Moskva zasáhne proti Ukrajině silou, pocítí dalekosáhlé a citelné důsledky. Zda aliance tento jednoznačný přístup dodrží, bude v mnohém ohledu záviset na Berlínu.

Ministryně Baerbocková opakuje svůj slib diplomacie založené na hodnotách: Dobrá, ale pokud Moskva sáhne k síle, pohřbí Německo plynovod Nord Stream 2? Sociálně demokratický kancléř Scholz ho označuje za soukromý podnikatelský projekt, což si tak úplně nemyslí Zelení a liberálové, protože Moskva dodávky energetických surovin a jejich cenu používá jako politický bič či cukr. A souhlasilo by Německo například i s vyřazením Ruska z mezinárodního systému bankovních plateb SWIFT?

Tyto otázky a pochybnosti zvýrazňují obtížnost role Annaleny Baerbockové, když v Moskvě jejím protějškem bude tak těžká váha jako Sergej Lavrov. Vladimir Putin neváhal přivést na setkání s Angelou Merkelovou i psa, aby se pokusil využít jejího někdejšího traumatu. Dnes jistě Rusko nebude váhat rozehrát vůči Německu a i v Německu nejistotu domácí podpory jeho diplomacie, která – jak si ostatně vyzkoušeli i Češi – je první podmínkou důvěryhodnosti zahraniční politiky.