Neplýtváme potravinami a zbytečně je nevyhazujeme.“ V naší oblíbené kavárně Zazza Moabit právě hledají nové posily a tato slova stojí v jejím inzerátu. Nevím, zda by stejně lákal lidi do práce i český zaměstnavatel.

Berlíňané a Němci obecně neradi plýtvají – a rádi se tím chlubí. Tradiční německá šetrnost má hluboké historické kořeny. V posledních letech se s nimi navíc prolnul ještě nový módní trend: spořivost je sexy, tentokrát taky jako doklad ohleduplnosti k životnímu prostředí. Berlíňané se oblékají střídmě, nenosí nápadné značky, zbytečně neutrácí. Nikde na světě jsem neviděla tolik lidí, kteří si přepočítávají peníze u kasy v obchodě a studují účtenky jako právě v Berlíně.

Nedávno vyšel v příloze prestižního německého listu Die Zeit článek o studentech, kteří si coby životní výzvu zakázali nakupování nového oblečení. Přešívají si staré, chodí do secondhandů a nosí věci po rodičích. Neplýtvat se v Berlíně učí také malé děti. Má dcera si v první třídě povídá s učitelkou, jak dál využít odpady nebo jak si z tvrdého pečiva namlít strouhanku.

Zatímco v Praze se většinou všichni stydí, když na něco nemají, a nikdo nehlásí do světa, že šetří, tady je to běžné. Náš soused, který si sice pořídil v domě byt v přepočtu za 13 milionů korun, sháněl před Vánoci stromek po celém okolí. Donesl si ten, který stál jen 15 eur, a pyšně nám ho přišel ukázat. A když dětem koupil novou skákací matraci v hodnotě 100 eur, vysvětlil mi, že si předem důkladně zjistil, že matrace je „wieder verkaufbar“, tak ji tedy prodá dál, až děti odrostou.

Titíž sousedé taky kvůli šetrnosti a ohledům k životnímu prostředí nevlastní auto. Využívají výhradně carsharing – sdílení vozidel. Je to další z místních sílících trendů. Mít auto v osobním vlastnictví začíná být přežitek.

V Berlíně existují i weby zaměřené na frugalitu, tedy střídmost. Můžete si dokonce zajít na prohlídku města ve stylu frugality – s výběrem míst, kde neplatíte za vstupy. A v médiích tu vystupuje i odborník na šetření. Peter Zwegat v časopisech radí, že na nákup jídla bychom vždy měli vyrazit najedení, abychom zbytečně neutráceli. V jednom článku vyjmenovával, jak ušetřit při praní prádla: „Perte bez předpírky. A přemýšlejte, zda je opravdu nutné prát tak často.“

Pověstnou německou šetrnost dokládají ekonomické statistiky. Německé domácnosti mají obří úspory, které vzrostly i během koronavirové pandemie.

Samozřejmě že mě místní přístup ovlivnil. Nenakupuji třeba zbytečně oblečení, které by mi leželo ve skříni. A pokaždé, když vidím u poklady v supermarketu lákadlo v podobě zbytečností, které většinou nepotřebujeme, vzpomenu si na Zwegata a jeho varovný prst. Vzhledem k inflaci se mi tyto návyky jistě budou hodit.