Mimořádný spor v Evropské komisi provází dokončování textu, který by měl energii z jádra a zemního plynu zařadit mezi technologie, jež pomohou snížit emise CO2 na kontinentu. Návrh takzvané zelené taxonomie předložil Brusel těsně před koncem loňského roku. Tuto středu má komise – po přijetí výhrad od jednotlivých vlád – schválit její konečnou podobu.

Ještě den před zasedáním komise o ní ale nebylo jasno. Devět týmů eurokomisařů ze sedmadvacítky sdělilo, že má s navrženou taxonomií zásadní problém a nemohou s ní souhlasit. Na středečním kolegiu se proto očekává ostrá debata, a dokonce hlasování o tom, jestli text nakonec projde. Hlasování eurokomisařů je přitom naprosto výjimečné – většina témat k nim jde už předjednaná, nehlasuje se tak o nich.

Hlavní spor je podle informací HN a Aktuálně.cz principiální: vede se o to, jestli mají být jádro a zemní plyn vůbec součástí výčtu technologií, které šetří životní prostředí, a jejich financování má tak být zvýhodněno.

Místopředseda komise a hlavní tvář pro otázky klimatu Frans Timmermans tvrdí, že by se stávající návrh měl shodit ze stolu a pro jádro a plyn vymyslet úplně nová klasifikace. Podobně jako Nizozemec Timmermans argumentují kromě komisařů z Rakouska či Dánska i další zástupci vlád s výraznou environmentální politikou.

Proti nim stojí eurokomisaři, kteří podporují taxonomii pro jádro a plyn, vůči předloženému návrhu ale mají výhrady. Aby taxonomie prošla, musí pro ni zvednout ruku většina členů komise. Kabinet české zástupkyně, místopředsedkyně EK Věry Jourové, mezi blokující komisaře podle informací HN a Aktuálně.cz nepatří.

Klíčový požadavek české vlády, tedy aby jádro bylo zahrnuto mezi čisté zdroje energie, zůstal před středečním rozhodnutím EK zachován. „Jaderná energie, při splnění přísných environmentálních a bezpečnostních podmínek, může sehrát roli v přechodu EU ke klimatické neutralitě,“ stojí v upraveném návrhu taxonomie, který mají HN a Aktuálně.cz k dispozici.

Většinu českých připomínek však Evropská komise nezohlednila. Konkrétně například žádost Prahy, aby se s jadernou energií počítalo dlouhodobě a neměla jen přechodnou perspektivu. Ministerstvo průmyslu a obchodu coby garant české odpovědi Bruselu žádalo vypuštění stanovených lhůt pro povolení provozu u stávajících a nových jaderných elektráren.

Finální roky 2040 pro současné reaktory a 2045 pro reaktory takzvané třetí generace ovšem v návrhu taxonomie zůstaly. Časově neomezená zůstává jen výstavba reaktorů čtvrté generace. Ty ale zatím neexistují. 

Naopak u zemního plynu komise změkčila podmínky. Původně elektrárny na zemní plyn zvýhodňovala taxonomie coby nízkoemisní po ještě kratší dobu než jádro. Na základě tlaku států, které s ním počítají jako se záložním zdrojem – což je většina zemí sedmadvacítky –, však nakonec komise ustoupila.

Konkrétně do čtyř let měl poměr plynů v plynovodech po Evropě být z třetiny nízkouhlíkový – jde hlavně o vodík a biometan. To už podle nového návrhu neplatí. Česko to zřejmě přivítá, protože obojího má málo. „Obáváme se, že v následujících pěti letech můžeme mít nedostatek těchto nízkouhlíkových plynů,“ napsalo ministerstvo průmyslu a obchodu do Bruselu.

Nově se tempo přimíchávání čistějších plynů do fosilního zemního plynu nechá na možnostech členských států. Platit by měl jen jeden milník – přejít na 100 procent čistého plynu v potrubí do konce roku 2035.