Evropa si bude muset zajistit náhradního dodavatele zemního plynu, byť za podstatně vyšší cenu. „Dlouhodobě však nemůže fungovat ani Rusko bez evropského zákazníka, který je pro něj klíčový,“ uvedl pro HN výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového svazu Richard Kvasňovský. Momentálně má Rusko asi 45procentní tržní podíl na dodávkách plynu do Evropy, což je příliš mnoho, doplňuje.

HN: Dotkl se aktuální konflikt na Ukrajině okamžitých dodávek plynu?

Prozatím ne, přes Slovensko plynule teče plyn z východu i nadále. Slovenské plynárenské firmy zabezpečují koncovým zákazníkům dodávky i nadále.

HN: Je dost plynu v zásobnících – nejen pro Slovensko, ale i pro zpětné dodávky na Ukrajinu?

V současnosti jsou naplněné na necelých 30 procent. Loni touto dobou to bylo asi 45 procent. Vzhledem k očekávaným nadprůměrným teplotám v nejbližších týdnech by Slovensko mělo zvládnout zbytek této zimní sezony bez omezení. Společnost eustream vytvořila od února prostor pro maximální využití přepravní kapacity na výstupním bodě Budince směrem na Ukrajinu. Ta může v případě potřeby čerpat až 42 milionů kubíků zemního plynu za den. Ukrajina může navíc nakupovat plyn po celé Evropě a využít i rezervní tok přes Slovensko.

HN: Jak se projevila současná situace na cenách plynu pro průmysl a domácnosti na Slovensku?

To, co vnímáme, je růst cen na spotových trzích (veřejně přístupné finanční trhy, na kterých se s aktivy obchoduje okamžitě – pozn. red.). Ty mohou ovlivnit firemní sektor, pokud nemá zabezpečené dodávky plynu za zafixované ceny a nakupuje na spotovém trhu. Co se týká regulovaných subjektů, jako jsou domácnosti a malé firmy, můžeme se vzhledem k posledním událostem domnívat, že i v následujícím roce pocítí růst cen. Když se totiž podíváme na roční průměr, zjistíme, že aktuálně jsou ceny mnohonásobně vyšší než loni touto dobou. Zejména nevidíme-li nic, co by naznačovalo jejich brzký pokles.

HN: Nakolik je to dlouhodobě únosné? Může Evropa, respektive Slovensko a Česko, dlouhodobě fungovat bez ruského plynu?

Určitě je třeba uvažovat a připravovat modely kompenzace pro energeticky náročné průmyslové firmy a zranitelné domácnosti. Dlouhodobě však nemůže fungovat ani Rusko bez evropského zákazníka, který je pro něj klíčový. Momentálně má Rusko přibližně 45procentní tržní podíl na dodávkách plynu do Evropy, což je příliš mnoho.

Evropa bude hledat jiné, jakkoliv dražší zdroje dodávek, a zároveň se bude snažit nahradit všechny dodávky ruského zemního plynu. Dá se však předpokládat, že jedním z výsledků současného konfliktu bude i pokles tržního podílu Ruska, což jej finančně zasáhne.

HN: Jaká je speciální dohoda na dodávkách plynu bez ohledu na to, co se děje mezi Ruskem a Ukrajinou?

Slovensko má podepsanou smlouvu na dodávky zemního plynu z Ruska do roku 2028.

HN: Máte prognózu vývoje cen plynu pro letošní rok?

Ceny se drží vysoko, kontrakty se na burzách prodávají v posledních hodinách za více než 120 eur, což je situace, která nastává i v létě. Pokud se situace rychle neuklidní, čeká nás rok, ve kterém se ceny budou pohybovat na úrovni vyšší než 100 eur. Velkým tématem bude naplnění zásobníků při takto vysokých cenách.

V tomto roce se dokončí plynovodní spoj mezi slovenskou a polskou plynovodní soustavou. Po jeho dokončení bude moct i Slovensko teoreticky dostávat plyn z LNG terminálu Svinoústí (Świnoujście).

HN: Dotkne se válka na Ukrajině pracovní síly v plynárenském průmyslu? Bude mít dostatek zaměstnanců?

V této oblasti zatím nevidíme bezprostřední riziko.