Írán

Žena vězněná Íránem za údajné spiknutí proti vládě je zpět ve Velké Británii

Po téměř šesti letech se do Velké Británie vrátila Britka s íránským občanstvím Nazanin Zaghari‑Ratcliffeová, kterou zadržovaly íránské úřady. Obvinily ji ze spiknutí proti tamní vládě. Žena to odmítala, na její stranu se postavily i četné humanitární organizace. Podle íránské televize byla Zaghari‑Ratcliffeová propuštěna po odpykání trestu. Objevily se ale také spekulace, že ji Írán pustil poté, co mu britská vláda zaplatila dluh přes půl miliardy dolarů za nedodanou objednávku tanků sjednanou ještě v době vlády šáha Rezy Pahlavího před íránskou islámskou revolucí z roku 1979. Kampaň za propuštění ženy vedl její manžel Richard Ratcliffe, který žije s jejich šestiletou dcerou u Londýna. Loni v říjnu dokonce tři týdny držel hladovku.

USA

Astronaut NASA se už o cestu domů z vesmíru bát nemusí

Americký astronaut Mark Vande Hei překonal v úterý rekord pro nejdelší souvislý pobyt Američana ve vesmíru. Než se Vande Hei na konci března vrátí na Zemi z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), stráví v kosmu 355 dní. Nejdéle ve vesmíru pobyl ruský kosmonaut Valerij Poljakov, a to 438 dnů na palubě kosmické stanice Mir v letech 1994 a 1995. Vande Hei se má na Zem vrátit v ruské lodi Sojuz. Doposud se spekulovalo, zda kvůli napětí mezi velmocemi Rusové astronautovu přepravu zajistí. Rusko už kvůli americkým sankcím, které na něj byly uvaleny kvůli invazi na Ukrajinu, odmítlo prodávat Američanům raketové motory a ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin hrozil, že ruskou část ISS odpojí a zbytek vesmírné stanice bez ní shoří v atmosféře. „Když jsem to poprvé slyšela, hodně jsem brečela. Je opravdu ostuda, že tohle bylo tak zpolitizované,“ uvedla pro The Daily Mail Vande Heiova matka.

Letový inženýr a astronaut NASA Mark Vande Hei provádí experiment zaměřený na vesmírné zemědělství na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Letový inženýr a astronaut NASA Mark Vande Hei provádí experiment zaměřený na vesmírné zemědělství na Mezinárodní vesmírné stanici.
Foto: Kayla Barron / NASA via CNP/ ČTK

Velká Británie

Kvůli levnému tisku v Číně cenzurovala nakladatelství knihy

Dvě britská nakladatelství – Octopus Book a Quatro – cenzurovala knihy určené pro západní čtenáře, aby je mohla nechat levně vytisknout v Číně. Informoval o tom tento týden server Financial Times s odvoláním na dvě osoby, které jsou do záležitosti zasvěceny. Od roku 2020 Octopus Books vyškrtlo zmínky o Tchaj‑wanu nejméně ze dvou knih. V jednom případě byla vyškrtnuta celá pasáž týkající se Tchaj‑wanu. Přestože je Tchaj‑wan formálně nezávislým, demokratickým státem, Čína ho stále pokládá za součást svého území. Nakladatelství Quatro vymazalo z různých publikací zmínky o Hongkongu a čínském umělci a disidentovi Aj Wej‑wejovi. V jedné knize byla také změněna národnost lidí z tchajwanské na „východoasijskou“ a ve dvou knihách byly upraveny zmínky o Tibetu, který Čína anektovala v roce 1951, aby to vypadalo, že se jednalo o čínské území. Nakladatelství knihy cenzurovala poté, co jim tiskárny v Číně původní text vrátily s tím, že ho nemohou vytisknout.

Německo

Lidé skupují slunečnicový olej, obchody zavádí limity

Do Německa se vrací obrázky z dob počátků koronavirové pandemie. Podobně jako tehdy začali nyní Němci vykupovat část zboží v obchodech. Zatímco před dvěma lety, když se po světě rozšířil covid, šly na odbyt hlavně těstoviny nebo toaletní papír, dnes kvůli válce na Ukrajině mizí z regálů slunečnicový olej. Některé obchody proto stanovily omezení. Například že jeden člověk si může koupit nejvýše litr oleje. Více než 90 procent slunečnicového oleje v Německu pochází z dovozu. Lidé se proto obávají problémů, které by mohly nastat ve chvíli, kdy kvůli konfliktu vypadnou dodávky z Ukrajiny i Ruska, tedy dvou největších exportérů suroviny. Olej může být pro mnohé z nich navíc levnější alternativou k benzinu a naftě. Před tím však už varoval německý autoklub ADAC, podle nějž může olej využívaný jako palivo poškodit motory automobilů.

Olej
Němci se obávají problémů, které by mohly nastat ve chvíli, kdy kvůli válce vypadnou dodávky z Ukrajiny i Ruska, tedy dvou největších exportérů slunečnicového oleje.
Foto: ČTK

USA

Senátoři chtějí zrušit střídání času. Zůstal by jen letní

Američané si možná brzy nebudou muset dvakrát do roka posouvat ručičky hodinek. Senátoři v úterý schválili návrh zákona, který ruší střídání času. Nově by měl v celých Spojených státech platit pouze ten letní. Politici rozhodnutí obhajují tím, že lidé budou po práci nebo škole trávit více času za světla. Zákon by měl začít platit od příštího roku. Musí jej ale ještě schválit Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident Joe Biden. Není jasné, jak hladký proces to bude. Někteří kongresmani se ale už vyslovili pro zavedení celoročního letního času. Zrušit střídání času, které se v minulosti zavádělo kvůli energetickým úsporám, chtěla také Evropa. Snahy ale zamrzly poté, co se státy nebyly schopné shodnout, zda ponechají letní nebo standardní čas, jemuž se lidově říká zimní.