Ruská invaze na Ukrajinu posílila řady klimatoskeptiků. Mnozí z nich tvrdili, že vojenská ofenziva na východě Evropy znamená taky konec masivním unijním plánům na boj s klimatickou změnou. Unie ale kontruje, že peníze vyčleněné ze současného rozpočtu by naopak měly výrazně pomoct při odpoutání se od závislosti na ruském plynu. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) chce proto výrazněji podpořit ty, kteří zvažují investici do obnovitelných zdrojů. Třeba na tepelná čerpadla budou moct lidé získat vyšší dotace, v červnu taky ministerstvo spustí novou vlnu kotlíkových dotací.

HN: Řada kritiků v posledních týdnech opakovala, že Green Deal je mrtvý. Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu podle nich nemá šanci v budoucnu fungovat. Jak to vidíte vy?

Já jsem hned od samého začátku říkala, že Green Deal není mrtev, ani jedna z jeho částí, strategií. Naopak je to příležitost, jak se dostat ze závislosti na fosilních palivech, která dovážíme z Ruska, co nejdřív. Samozřejmě to spousta lidí posuzuje s dopadem do energetiky a myslí si, že by se dlouhodobé cíle měly naprosto změnit.

HN: Shodli jste se na tom i s dalšími unijními ministry v Radě pro životní prostředí?

Na jednání Rady pro životní prostředí zaznělo, že všechny střednědobé i dlouhodobé cíle jsou jasně dané a nikdo nemá zájem je měnit. Zůstává nám střednědobý cíl snižování znečištění emisí – jak rok 2030, tak rok 2050. Co se samozřejmě bude diskutovat a možná i měnit, je způsob a cesta, jak toho dosáhnout aspoň v krátkodobém horizontu, co změnit, abychom se ještě rychleji z ovlivňování klimatických změn a závislosti na ruském plynu a ropě dostali.

Anna Hubáčková (64)

Od prosince 2021 je ministryní životního prostředí. Celoživotně se věnuje ochraně zdrojů pitné vody. Zpočátku se zabývala stanovováním pásem hygienické ochrany, později také řešením hospodaření v nich a odstraňováním ekologických zátěží. Byla členkou krizových štábů, předsedkyní povodňových komisí a podílela se na zvládnutí velkých povodní v letech 1997, 2002 a 2006. V letech 2014–2018 byla starostkou Ratíškovic, od roku 2016 je senátorkou za Hodonínsko.

HN: A jaké jsou ty cesty?

To je velká diskuse. Je to náhrada plynu, náhrada ropy. Může to být stlačený plyn, může to být delší doba používání uhlí, může to být ve větší míře, než jsme mysleli, vodík. Cest je hodně, ta debata nás ještě čeká, zatím ale není nic rozhodnuto.

HN: A která z těchto cest je podle vás ta nejlepší? I s ohledem na potřeby a možnosti České republiky…

Pro Českou republiku to nemáme vydiskutováno. Myslím, že to budeme muset velmi pečlivě zvážit společně s ministerstvem průmyslu a obchodu a ještě o tom debatovat. Samozřejmě jsme i v nějakém čase obhajovali jádro, to se podařilo. Díky tomu, že vláda teď zadává výběrové řízení na obnovu jaderného bloku v Dukovanech, je jádro cesta. Jenže víc už podíl jádra nezvýšíme. Tím pádem nám ve velké míře pořád zůstává k náhradě plyn.

HN: Jaký máte plán v tomto směru?

Cesta, kterou já mám jasnou, je snižování energetické náročnosti jak u budov soukromých, veřejných, tak i podnikatelských. Také výměna technologií v energeticky náročných průmyslových závodech, na to teď spouštíme výzvy. Chtěli bychom, aby se tomu věnovali i občané, aby měli co nejlevnější energii. Takže naše ministerstvo jde cestou snižování energetické náročnosti jak průmyslu, tak veřejného života, tak u domácností. Podporujeme obnovitelné zdroje energie, fotovoltaiky, tepelná čerpadla. Spouštíme programy podpory, mnohé už běží, mnohé ještě půjdou – například i kotlíkové dotace, výzvy budou připraveny v průběhu června, možná i dřív. Pak musí běžet i diskuse o náhradě plynu a uhlí.

HN: Když zůstaneme u těch dotací pro domácnosti – Česko stále počítá s plynem jakožto čistým zdrojem energie, který má pomoct dosáhnout uhlíkové neutrality. Evropská unie na něj původně chtěla touto optikou hledět až do roku 2027. Plánujete vzhledem k aktuální situaci i změnu v tomto postoji – tedy už k plynu jakožto čistému zdroji nepřistupovat?

Ano, zvažujeme to, ale musíme být opatrní, protože i zkapalněný plyn by mohl být brán jako plyn, takže nechceme udělat nějaké unáhlené kroky. Nicméně chceme zvýšit procentuální dotaci na tepelná čerpadla, aby to víc motivovalo občany rozhodnout se pro tepelné čerpadlo. Teď o tom velmi intenzivně vedeme debatu a díváme se na to, co je potřeba změnit, případně změnu notifikace. Tedy debatujeme o tom, jak zvýšit zájem občanů i o jiné typy energií, a to o tepelná čerpadla a fotovoltaiky.

HN: A to i v případě, že lidé topí plynem? Plánujete celkovou změnu podmínek Nové zelené úsporám?

To je předčasné, vedeme o tom seriózní debatu. A to nejen ve vztahu ke kotlíkovým dotacím, ale i k průmyslu, protože i teplárny počítaly se zapojením plynu a my to teď musíme velmi uvážlivě přehodnotit.

HN: Jaký je časový horizont? Kdy byste to mohli mít rozhodnuté?

Pro nás je velmi důležité počkat si na to, co řekne Evropská komise, jaký směr to nabere na nejbližším summitu. Určitě se nechci nikam vydat nějak samostatně a rozhodovat bez návaznosti na to, jaká bude představa Evropské komise.

HN: Když se vrátím k programům podpory, jež spadají pod ministerstvo životního prostředí, které jsou nejúspěšnější?

K těm hodně úspěšným, hodně populárním patří Nová zelená úsporám. Velký zájem je i ze strany obcí například o vodní hospodářství, o všechna adaptační opatření návratu vody zpět do krajiny. Když nad tím přemýšlím, neznám asi ani program, kde by teď nebyl o peníze zájem.

HN: Například Modernizační fond je ale vystavěný na penězích z emisních povolenek. Jak moc zásadní tedy tyto peníze – vzhledem k jejich současné ceně – budou?

Když se zahajoval Modernizační fond, tak byla nějaká představa o ceně povolenky. Představovali jsme si to na úrovni zhruba 150 miliard. Mezitím ale šla cena povolenky rapidně nahoru, dovolili jsme si tedy představy o celém balíčku Modernizačního fondu navýšit. Jenže cena povolenek jde teď zase trochu dolů. Takže si myslím, že ten náš odhad – tedy do roku 2030 těch 300 miliard korun, možná i o něco víc – by mohl k dispozici být. Těch dotačních výzev tam bude sice trochu víc, ale stále máme pocit, že bychom za tyto peníze mohli udělat velký kus práce.

HN: Neobáváte se, že by vláda mohla chtít použít peníze z emisních povolenek na jiné věci? Třeba na kompenzaci zdražení energií?

To v tomto případě vůbec nejde, to jsou peníze Evropské unie, které jsou nějakým způsobem zabezpečeny.

Green Deal summit