Výrobci baterií se už brzy budou muset přizpůsobit změnám, které výrazně ovlivní jejich byznys. Evropská komise dotahuje nařízení o bateriích, které zpřesní a především jasně určí požadavky na udržitelnost celého životního cyklu baterie – tedy od výroby až po její zpracování jako odpadu. Nová legislativa přitom bude zásadní i pro trh s elektromobily.

Hlavní myšlenkou nařízení je recyklace a druhý život baterií. „Stanovuje minimální míru recyklace použitých materiálů pro jejich výrobu. Klade důraz také na znovupoužití bateriových článků,“ vysvětluje ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek. Zásluhou nové regulace ale výrobci nebudou moct využívat v takové míře jako doposud nebezpečné látky.

Baterie budou muset obsahovat i informace o svém původu, dostanou něco jako rodný list. Z něj půjde vyčíst třeba uhlíková stopa, postupně budou přibývat další informace. Za pět let třeba budou muset výrobci uvádět také podíl recyklovaného materiálu. V technické dokumentaci by mělo být například jasně uvedeno, kolik kobaltu, lithia, olova nebo niklu pochází z odpadu. Od roku 2030 pak zřejmě budou muset všechny baterie v unijním oběhu obsahovat minimální podíl již dříve použitých látek. 

„Nová pravidla zajistí, že baterie budou na konci svého životního cyklu řádně sesbírány a neskončí pohozené v přírodě. Tím se zabrání tomu, aby se z nich uvolňovaly toxické látky, a drasticky se omezí plýtvání vzácnými materiály, které by bylo možné získat zpět v rámci oběhového hospodářství,“ okomentovala rodící se legislativu v polovině března Barbara Pompiliová, francouzská ministryně životního prostředí po jednání Rady pro životní prostředí.

Právě po Francii přitom bude Česko od poloviny letošního roku „šéfovat“ Evropské unii.  S novou legislativou problém nemá, už podpořilo obecný přístup, který schválila Rada ministrů životního prostředí. „Česká republika tedy bude přebírat návrh nařízení ve vysokém stupni legislativního procesu a bude zřejmě pod tlakem na jeho úplné dokončení,“ míní ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jan Maršák a naráží na fakt, že právě tento schválený dokument bude základním výchozím materiálem pro jednání s Evropským parlamentem, které by mohlo začít v průběhu dubna.

Zelenější, ale dražší

Ambiciózní plán ale zřejmě bude mít dopad taky na cenu baterií. Ta sice v poslední dekádě klesala, během pandemie covidu se ale trend obrátil. Nejen ceny baterií, ale i dalších technologií potřebných pro rozvoj moderní energetiky už druhým rokem rostou. Dá se tak očekávat, že nová regulace zdražování ještě podpoří. Zdražování by ale nemuselo být výrazné, míní Jan Fousek z Asociace pro akumulovanou energii AKU-BAT. „Pokud se podaří dobře a tržně nastavit funkční systém kvalitní recyklace baterií a dobře využívat jejich potenciálu v různých aplikacích, tak by k dramatickému nárůstu nemělo v dlouhodobé perspektivě dojít. Vzhledem k tomu, co se teď ve světě děje, je ale primárním cílem Evropy naprosto minimalizovat veškerou závislost Evropy na zdrojích, energiích a materiálech v geopoliticky nestabilních zemích a regionech mimo EU.“

Nové nařízení by také mělo jasně určit pravidla, podle kterých by se baterie z elektromobilů měly dál zpracovávat.

„Věříme, že pro celý životní cyklus baterií určených pro elektromobily bude mít toto nařízení důležitý vliv. Za velice důležité považujeme, že každou takovou baterii bude po celou dobu životního cyklu provázet elektronická karta s detailními informacemi o jejich chemickém složení, fyzikálních vlastnostech a podobně. Tyto informace jsou naprosto zásadní pro budoucí zpracovatele a recyklační firmy, které se dnes k podrobným informacím dostávají velmi obtížně,“ říká Jan Maršák z MŽP. 

Nová unijní pravidla nebudou důležitá pouze pro zpracovatele vysloužilých baterií, ale také pro jejich výrobce. Velmocí v tomto ohledu by se rádo stalo Polsko, které je už teď unijní jedničkou v exportu baterií pro elektromobily. Podle dat tamního statistického úřadu dosáhl jejich vývoz na konci roku 2020 hodnoty 400 milionů eur a dál roste.

Třeba koncern Volkswagen tak plánuje v dohledné době vybudovat po celé Evropě šest gigatováren na výrobu baterií do elektromobilů. O lokaci tří z nich je už rozhodnuto – vyrostou v Německu, Švédsku a Španělsku. Jedním z možných dalších kandidátů je podle vedení Plzeňského kraje také areál bývalého armádního letiště v Líních u Plzně. Hodnota investice by podle náměstka hejtmana Josefa Bernarda (STAN) mohla dosáhnout čtyř až pěti miliard eur, tedy v přepočtu 98 až 122 miliard korun. 

Šance na vybudování gigatovárny se zvýšily poté, co dosluhující předseda představenstva Škody Auto Thomas Schäfer podpořil Českou republiku jakožto nejvhodnějšího kandidáta. „Přejeme si, aby Česko vyhrálo a stalo se dalším místem pro továrnu na baterie koncernu Volkswagen,“ řekl Schäfer, který od dubna přebral provozní řízení značky Volkswagen, v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Green Deal summit