Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder v rozhovoru pro americký list New York Times prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin chce ukončit válku na Ukrajině. Není to ale podle něj tak snadné.

Osmasedmdesátiletý bývalý německý kancléř je přesvědčen, že Německo po konci války zase obnoví plné hospodářské vztahy s Ruskem. „Zemi, jako je Rusko, nemůžete izolovat dlouhodobě ani politicky, ani ekonomicky. Německý průmysl potřebuje suroviny, které má Rusko. Není to jen ropa a zemní plyn, ale také vzácné zeminy. A ty se nedají nahradit,“ prohlásil.

Sociální demokrat Schröder, který se poprvé podrobně vyjádřil k ruské agresi na Ukrajině, vzbudil rozruch v Německu mezi odborníky i politiky. Například Marco Wanderwitz z opoziční konzervativní CDU nazval Schrödera „spolkovým kancléřem hanby“. Zastání se Schröderovi dostalo u populistické Alternativy pro Německo.

Ruského prezidenta exkancléř považuje za svého přítele. Naposledy se Schröder setkal s Putinem v březnu a neúspěšně se ho pokusil přesvědčit, aby ukončil válku na Ukrajině. „Myslím, že válka byla chybou. Vždycky jsem to říkal. Nyní musíme co nejrychleji vyjednat mír,“ řekl někdejší kancléř v rozhovoru. „Vždy jsem sloužil německým zájmům,“ dodal.

Co se týká zvěrstev, kterých se dopustila ruská armáda například v Buči, někdejší německý kancléř prohlásil, že musí být „vyšetřena“. Podle něj je nenařídil Putin, ale nižší velení.

Schröder nadále odmítá rezignovat z postu předsedy dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť. V létě by se navíc mohl stát členem dozorčí rady ruského státního plynárenského podniku Gazprom. Díky svému vřelému vztahu s Ruskem zbohatl. Hodnota jeho majetku se odhaduje na 20 milionů eur, tedy zhruba půl miliardy korun. Ročně si prací pro Ruskem ovládané podniky vydělá téměř milion dolarů. 

Bývalý kancléř také uvedl, že neočekává scénář, že by ruský prezident Vladimir Putin přerušil dodávky plynu do Německa a Evropské unie. Ale pokud by k tomu došlo, „pak bych odstoupil“, dodal Schröder - aniž by výslovně řekl, z jaké funkce. 

Na Ukrajině mezitím ruská armáda nadále útočí na Donbas na východě země. U hranic s Ukrajinou ruská vojka rozmístila také odpalovací zařízení raket Iskander, které mají dolet až 500 kilometrů. O víkendu už ruské rakety zasáhly také přístavní město Oděsa, kde zahynulo osm lidí.  

V Doněcku a v Luhansku, které ovládají proruští separatisté, zadrželi členy zvláštní pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ministerstvo státní bezpečnosti neuznané Luhanské lidové republiky tvrdí, že se dopouštěli vyzvědačství. OBSE to ale odmítá.

Invaze sice pokračuje, britská rozvědka ale uvádí, že ruská armáda naráží na silný odpor ukrajinských vojsk, což Rusům přináší značné ztráty. „Špatná morálka a omezený čas na obnovu sil, přezbrojení a přeskupení jednotek, nasazených do předchozích ofenziv, pravděpodobně snižuje efektivitu ruských sil v bojích,“ píše se v hlášení britského ministerstva obrany. Do Kyjeva by měli v neděli večer dorazit také američtí ministři obrany a zahraničí Lloyd Austin a Antony Blinken, aby Ukrajince podpořili.