Kapitalismus vždy zkrotil giganty, jako jsou dnes Google nebo Facebook. Jejich moci se nemusíme bát, říká historik

Firmy jako Alibaba, Google nebo Amazon nemusí za dvacet či třicet let vůbec existovat. Případně můžou být bezvýznamné, říká profesor Werner Plumpe, jeden z největších světových znalců fungování kapitalismu. Podle něj je kapitalismus tak dynamický systém, že si vždycky dokázal poradit se situací, kdy některá firma získá příliš velkou moc. „V dějinách kapitalismu byl podobný úspěch vždy krátký. Nebojím se, že by se kapitalismus změnil v ráj monopolů,“ říká Plumpe v rozhovoru s HN. Větší starosti mu dělá stále významnější role státu. „Hospodářské dějiny Evropy zcela jasně vyvracejí představu, že k úspěchu povede to, že se stát zadluží a převezme větší roli v ekonomice,“ tvrdí.

HN: Kapitalismus si obvykle spojujeme s demokracií, jak to v řadě případů platilo za studené války. Znamená ale obrovský ekonomický rozvoj Číny v posledních desetiletích, že je pro úspěch kapitalismu úplně jedno, jaký je v dané zemi politický systém?

Nezapomínejme, že kapitalismus vznikl mnohem dřív než demokracie. Teprve poté, co se kapitalismus ukázal být úspěšný, přišla v 19. a ve 20. století demokracie. Úspěch kapitalismu do značné míry zvýšil pravděpodobnost, že se daná země stane demokratickou. To podle mě platí dodnes. Ale není to tak, že pro úspěch kapitalismu potřebujete mít demokratický systém. 

HN: V 90. letech panovalo přesvědčení, že s tím, jak se bude Čína ekonomicky otevírat, začne se demokratizovat. To zjevně neplatí.

Rozhodně neplatí, že když společnost bohatne, nutně se musí její politický systém demokratizovat. Jak jsem řekl, úspěšné tržní hospodářství vytváří podmínky pro to, aby v dané zemi vznikla i demokracie. Není to ale automatické. Vždyť si vezměte, jaká je situace v řadě západních zemí – mají značné problémy a rozhodně nelze říct, že se kvalita jejich demokracie zlepšuje. V žádném případě tedy nemáme jistotu, že se v naší části světa demokracie udrží navěky.