Do Česka dorazila první vlaková souprava na světě poháněná vodíkovým palivovým článkem. Francouzský výrobce Alstom jej v úterý představil veřejnosti i odborníkům na pražském hlavním nádraží. Model Coradia iLint dokáže vyvinout rychlost až 140 km/h, má přibližný dojezd asi 600 kilometrů a při využití maximální kapacity pojme zhruba 300 cestujících. Jediným železničním dopravcem světa, který jej od roku 2018 využívá pro osobní přepravu, je německý Deutsche Bahn.

O nasazení vodíkových vlaků ale uvažuje i Česko. Podle zástupců ministerstva dopravy, jednotlivých krajů a komerčního sektoru by k tomu mohlo dojít do pěti let. „Pokud bude vše dobře fungovat, mohly by vlaky v Česku jezdit od roku 2027,“ říká generální ředitel Alstom pro Česko a Slovensko Daniel Kurucz. O zakoupení desítek strojů uvažují například České dráhy, které by taková investice vyšla na více než 11 miliard korun.

„Když se po české železnici rozjely první lokomotivy, byly parní. Nyní se k vodě vracíme zpátky z druhé strany. Pro Česko je vyzkoušení podobných technologických novinek klíčové. Jde o jeden ze způsobů, jak nahradit dieselové soupravy a jak na železnici zavést bezemisní dopravu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který se oficiálního představení osobně zúčastnil.

Největší výhodou vodíkových souprav je podle odborníků zejména to, že mohou jezdit na neelektrifikovaných železnicích. Díky tomu jsou schopny nahradit dieselové vlaky s obdobnou dojezdovou vzdáleností a tím i výrazně snížit produkci škodlivých emisí. „Vzhledem k tomu, že neelektrifikované tratě tvoří asi dvě třetiny celé tuzemské železniční sítě, což dělá asi šest a půl tisíce kilometrů, je potenciál pro využití vodíku veliký,“ říká Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele a člen představenstva Českých drah zodpovědného za osobní dopravu.

Dodal také, že co se týče výkonu, tedy toho, kolik se reálně najezdí na obou typech tratí kilometrů, je to mezi oběma typy železnic zhruba na stejno. Hlavním důvodem, proč se některé tratě nevyplatí elektrifikovat, je, že nejsou dostatečně vytížené. Na elektrifikovaných tak jezdí spíše příměstské vlaky na kratší vzdálenosti. Na neelektrifikovaných naopak méně vlaků na delší vzdálenosti napříč regiony.

Pro zavedení vodíkových vlaků do provozu bude klíčový především zájem ze strany ministerstva dopravy a také krajů. Nejdále je v tomto směru Moravskoslezský kraj, který přemýšlí o nasazení vodíkových vlaků na Bruntálsku. O této možnosti uvažují i zástupci Ústeckého či Středočeského kraje.

„Železnice v Česku budou potřebovat výraznou obměnu. Plánujeme, že v příštích zhruba deseti letech bude do obnovy železničního parku ve Středočeském kraji a Praze investováno zhruba 60 miliard korun. A vodík by při tom mohl hrát velmi podstatnou roli,“ říká Petr Borecký, radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy.

V takovém případě by následovaly veřejné zakázky, do kterých by se přihlásili jednotliví tuzemští dopravci, jako jsou například České dráhy nebo Arriva. Ješeta HN řekl, že ČD vypracovaly analýzu, ze které vyplývá, že společnost je schopna nakoupit až 80 vozidel na vodíkový pohon. Jeden vlak od Alstomu stojí přibližně 140 milionů korun. Případná investice by tak ČD vyšla na více než 11 miliard korun. Kromě francouzské firmy se zabývá výrobou vodíkových souprav například německý Siemens.

Největší překážkou, která bude ambiciózní projekty brzdit, je v tuto chvíli nedokončená infrastruktura. Zatím není úplně jasné, jakým způsobem by se vodík do strojů načerpával. Jednou z možností je, že by plnicí stanice společně s vlaky dodával přímo Alstom. „Ve spolupráci se Správou železnic nyní připravujeme řešení na klíč. Kromě vlaků chceme dodávat i plničky,“ říká Kurucz.

Kromě Alstomu je v Česku na poli vodíkové mobility aktivní například i investiční skupina Thein Tomáše Budníka. Investor, který téměř čtyři roky vedl pro finančníka Petra Kellnera telekomunikační firmu O2, začal firmu budovat před více než dvěma lety, kdy odešel z PPF. V rámci Theinu postupně vzniká konglomerát strojírenských firem zaměřených na železniční dopravu, průmysl a energetiku. Součástí Theinu je od loňského podzimu i Hydrogenic Technology, nově vytvořená společnost zaměřená na vodíkovou ekonomiku.

„Ambicí Hydrogenic Technology je být v oboru integrátorem – tedy vybírat technologie dopravcům a dalším hráčům tak, aby vodíkovou technologii mohli úspěšně využívat,“ říká Budník.