Na České zemědělské univerzitě (ČZU) vznikl v roce 2019 model, podle kterého lze odhadnout vliv sucha na ekonomiku v Česku. Jenže tehdy společnost neměla za sebou dvouletý zápas s epidemií koronaviru – a svět ani nezažíval děsivý válečný konflikt na Ukrajině. Vypočítat dnes, jaký by mohl být důsledek nedostatku vláhy, je tak kvůli spolupůsobení více negativních vlivů mnohem obtížnější.

Experti navíc upozorňují, že důležitější než to, kolik naprší v Česku, bude množství srážek ve zbytku Evropy a světa. „Sucho nebude pro rok 2022 hlavním faktorem růstu cen potravin v Česku. Pro cenu pšenice bude z hlediska počasí rozhodující spíše stav vláhy v pěti zemích, které vyvážejí asi polovinu z celkového vývozu dvaceti největších exportérů této obiloviny (USA, Kanada, Francie, Austrálie a Argentina – pozn. red.),“ míní hlavní tvůrce modelu docent Petr Procházka.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se