Vůně čerstvě řezaného dřeva je cítit už zdaleka. Pila v záhybu železniční trati ve Ždírci nad Doubravou stojí už od roku 1873. Nechala ji postavit hraběcí rodina Clam‑Gallasů, aby měli kde zpracovávat dřevo ze svých lesů v okolí. Fabrika však už přes dvacet let patří finskému dřevařskému koncernu Stora Enso. Za pár dní zde spustí výrobu takzvaných CLT panelů, které mohou hrát významnou úlohu v udržitelném stavebnictví. Nový provoz vyšel na dvě miliardy korun a jde o jednu z největších investic do tuzemského dřevozpracujícího průmyslu v posledních letech.

CLT je zkratka výrazu cross laminated timber, tedy křížem lepené dřevo. Jednotlivé vrstvy masivního dřeva se lepí kolmo na sebe, což zvyšuje pevnost, odolnost i tvarovou stálost dřeva. Díky tomu vydrží víc než běžné dřevěné konstrukce, a proto je možné z nich stavět i výškové budovy. Rozlehlá hala, kde se panely budou vyrábět, je dobře vidět z vlaku i z hlavního silničního tahu. Sama paradoxně není ze dřeva, ale z betonu. Jak říká jednatel ždíreckého závodu František Vícha, stavební úřad dřevostavbu v tomto případě nepovolil.

„Stavět ze dřeva ale dává smysl. Používáte lokální, obnovitelnou surovinu. Dřevo má mnohem nižší uhlíkovou stopu. Ve srovnání s výrobou cihel či betonu není naše výroba tolik energeticky náročná,“ říká Vícha. Navíc je i stavba z dřevěných panelů rychlejší – a to nejen při srovnání s běžnými materiály, ale i s klasickou dřevostavbou či roubenkou. Jednotlivé panely se totiž vyrobí podle projektu přímo na lince a na staveništi se jen skládají dohromady.

Dřevo roste do nebes

Ve světě se ze dřeva už staví ledacos, třeba i mrakodrapy. Například ve městě Skellefteå v severním Švédsku stojí od loňska Sara Kulturhus, městské kulturní centrum a hotel. Má dvacet podlaží a jeho výška dosahuje téměř 80 metrů. Vedle CLT panelů byla při stavbě využita také lepená dřevěná konstrukce, ocel a beton. Úplně nejvyšší dřevěnou budovou na světě je s 85,4 metru Mjøstårnet v norském městě Brumunddal. Jen o trochu nižší je vídeňský mrakodrap HoHo, který stojí na bývalém letišti Aspern.

Tyto výškové budovy mají ukázat na potenciál dřeva jako stavebního materiálu. Po Evropě se už staví dřevěné bytové domy, které mají šest či sedm pater. Ve finském městě Joensuu stojí už tři roky studentské koleje, které mají 14 podlaží. Ačkoliv je celá budova dřevěná, na objektu je vidět jen málo dřevěných povrchů. Většina vnitřních povrchů je kvůli požadavkům na požární bezpečnost obložena sádrokartonem.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.