Celkem pětkrát navštívil nový britský král Karel III. Česko nebo bývalé Československo. Poprvé sem zavítal už dva roky po pádu komunismu, kdy se zajímal například o ekologii. Následně jeho pozornost upoutaly hlavně technologické inovace a věda. I proto se opakovaně vracel do Brna na Masarykovu univerzitu. Pomohl také s obnovou některých pražských památek.
„Závazek panovníka ke vzdělanosti a architektonickému dědictví je blízký mému srdci. Proto jsem pyšný, že se mi podařilo zorganizovat sérii kulturních událostí s cílem získat finance na obnovu některých nejvýznamnějších pražských památek, například zahrad kolem Hradu nebo jedné ze soch na Karlově mostě,“ prohlásil Karel III. při své dosud poslední návštěvě Česka v roce 2010. Pražský památkový fond, nadaci na podporu tuzemského kulturního dědictví, založil Charles v první polovině 90. let spolu s tehdejším prezidentem Václavem Havlem.
Karel, který se ve čtvrtek stal po smrti své matky Alžběty II. králem, zavítal v minulosti jak do Prahy, tak do Brna, kde převzal Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity. Obdržel ji za zájem o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj a za činnost v charitě. V kampusu v Brně-Bohunicích se setkal s vybranou skupinou studentů, s nimiž živě diskutoval o jejich projektech.
„Viděl jsem, že jej zajímají problémy, které projekty řeší, že jim rozumí, a to považuji za důležité. Debata se proto neodehrávala ve frázích. Bylo to velmi lidské a otevřené,“ řekl tehdy ČTK po setkání s princem Charlesem tehdejší rektor univerzity Petr Fiala, nynější premiér.
Životní prostředí bylo jedním z hlavních témat i během Karlovy návštěvy v roce 1991. Tehdy se podíval třeba na zámek Jezeří na Mostecku. Ten stojí přímo nad uhelným lomem. „Pamatuju si, že když viděl dole tu šachtu, tak nevěděl, jestli sní, nebo bdí. Hrozně jsme ten kraj zpustošili,“ řekl pro ČTK k návštěvě tehdejší kastelán zámku Jaroslav Stejný. Památka se měla původně zbourat, později bylo rozhodnuto, že na svahu Krušných hor zůstane.
Při návštěvě dědice trůnu byla na zámku také kapela Brontosauři, podle Stejného hudebníci navrhli, aby se namísto luxusního občerstvení opékaly špekáčky a narazil se sud s pivem. „Udělal jsem klasické občerstvení, měli jsme i archivní víno z roudnických sklepů. Dá se říct, že se to podařilo a byla to hezká návštěva,“ řekl Stejný. Doplnil, že přípravy byly hektické. Veterinář například hlídal, jak se pokrmy upravují, hlídalo se také to, aby se do Karlova pokrmu nedostalo nic nežádoucího.
V posledních měsících pak Karla s Českem nepřímo pojila ještě jedna nepříliš připomínaná věc. Loni po smrti svého otce, prince Philipa, převzal titul vévody z Edinburghu. S tím stanul i v čele jeho nadace. Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, jak zní její název, má motivovat mladé lidi mezi 14 a 24 lety k osobnímu rozvoji. Funguje v 62 zemích včetně Česka. Tuzemská odnož je pátá největší v Evropě a český manažer Jiří Zrůst je dokonce jedním z členů vedení nadace. Podílel se i na loňských přípravách výročí narození prince Philipa. „Jsme jedinou zemí mimo Commonwealth (sdružení Británie a jejích bývalých kolonií, pozn. red.), která má k tomu co říct,“ řekl k tomu tehdy HN. Zda se bude podílet i na přípravách Karlovy korunovace, Zrůst nyní komentovat nechtěl.
