Umělá inteligence hýbe světem a také v medicíně sehrává nezastupitelnou roli. Roboti se stali pro lékaře nenahraditelnými pomocníky, nejčastěji při onkologických, urologických či gynekologických zákrocích. Nové technologie pomáhají ale i jinde. Třeba v laboratořích s testováním na onemocnění covid. Že se zdravotnictví bez robotů neobejde, pochopila už zřejmě i česká vláda. Ministerstvo zdravotnictví totiž nově oznámilo, že příští rok díky změně kritérií financování poputuje do této oblasti více peněz.
Centra robotické chirurgie nejsou už v současnosti jen výsadou Prahy. Třebaže v hlavním městě jich je pro pacienty k dispozici nejvíce. Jedním takovým disponují například v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Zde se operují především onkologičtí pacienti. Chirurgům při výkonech pomáhá robotický systém da Vinci Xi. Vedle urologických zákroků se v Centru robotické chirurgie operují také pacienti s gynekologickými a chirurgickými problémy. Prvních sto operací tam v porovnání s našimi evropskými kolegy provedli vůbec nejrychleji.
Stejně jako v jiných nemocnicích disponujících roboty operatéry i tady se plně soustřeďují na to, aby se pacientům dostalo komplexní péče s využitím nejmodernějších dostupných léčebných postupů. „To, co je pro motolskou nemocnici v podmínkách českého zdravotnictví unikátní, je peroperační biopsie, kterou provádíme u všech pacientů z okrajů prostaty během výkonu. Umožní nám to stanovit přesný rozsah oblasti postižené nádorem a zlepšit onkologické výsledky operace,“ zdůraznil Marek Babjuk, přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
Roboti versus laparoskopie
V mnohém se podobají, přesto mají robotické operace oproti laparoskopickým mnoho výhod. Zkracuje se doba operace, ale také samotné hospitalizace. Pro srovnání: po operaci prostaty lékaři pacienta po laparoskopickém zákroku propustí z nemocnice zpravidla po týdnu. Po robotické operaci je to čtyři až pět dnů.
Samotný průběh operace se přitom zásadně neliší. Jde prakticky o „vylepšenou“ laparoskopii, během které lékař do těla pacienta z několika vpichů zavede nástroje s pohyblivým kloubem, které ovládá operatér zvnějšku, ze zvláštního stanoviště – takzvané konzole. Ta je umístěná na operačním sále mimo operační stůl. Operatér ovládá konce nástrojů zavedených do těla pacienta přes joysticky, které má navlečené na jednotlivých prstech. Přirozeně, intuitivně pohybuje rukama a simuluje tak pohyby, které by dělal v případě klasické operace. Operační robot se skládá z čtyřramenného systému, přístrojové věže a konzole. To tvoří pracoviště operatéra.
Omikron už je i v Česku, zatím způsobuje jen mírný průběh covidu. Výrobci vakcín chystají jejich úpravu
Pomoc v době pandemie
Vůbec první chirurgický robot se v Česku objevil už před šestnácti lety. Byl to právě systém zvaný da Vinci, ale starší model. Jako první ho získala pražská Nemocnice Na Homolce. Od těchto dob se výkony prováděné umělou inteligencí ve zdravotnictví rozšířily i do jiných oblastí. Podstatnou roli má totiž robotika i v koronavirové pandemii. To si evidentně uvědomuje i ministerstvo zdravotnictví, které před několika dny oznámilo, že z paušální úhrady bude nově vyčleněna operační robotika a bude hrazena bez limitů a dalších regulačních opatření. „Robotická chirurgie má potenciál rychleji obnovit dostupnost péče po epidemii covidu-19 a snížit aktuální čekací doby, proto se ministerstvo zdravotnictví ve veřejném zájmu rozhodlo hradit ji výkonnostním způsobem podle takzvaného CZ-DRG,“ uvádí tato instituce v oficiální zprávě.
V pandemii pomáhal konkrétně třeba robot Pipeťák, kterým disponuje pražská nemocnice na Bulovce. Ve zdejší laboratoři klinické mikrobiologie testoval vzorky lidí s podezřením na covid. V nejnáročnějších dnech laboranti v extrémním nasazení vyšetřili za jeden den až 670 vzorků.
„Robot Pipeťák usnadnil jeden krok v celé kaskádě – a to ve chvíli, kdy jsou vzorky zapsané a vyizolované a je potřeba k nim přidat takzvaný master mix (chemikálie potřebná k detekci, pozn. red.). To byl jeho úkol. Výrazně snížil riziko chyby při ručním pipetování, které vyžaduje pečlivou a soustředěnou práci. V této chvíli má automatizace procesu největší smysl – jde o rutinní smíchávání látek, kdy je zásadní dodržovat správné pozice vzorků, aby nedošlo k záměně pacientů. Robotická ruka tento proces provede bezchybně a usnadní práci laborantovi, který svoje soustředění může zaměřit na jiné další kroky procesu. Její kapacita je 700 vzorků za den, což je v tuto chvíli pro laboratoř dostatečné. I přesto projde pacientský vzorek lidskýma rukama třináctkrát a k tomu ještě čtyřikrát ve formě schvalování, potvrzování a zapisování výsledků. Jsou kroky, které dělají stroje, ale přesto je lidská práce stěžejní,“ přibližuje Lenka Richterová z Oddělení klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Cesta k přesnější diagnostice
Novinky z robotické medicíny jsou pravidelně prezentovány na veletrhu medicíny Medica, který se letos uskutečnil v polovině listopadu v německém Düsseldorfu. Jde skutečně o průlomové věci. Evropská unie například podporuje projekt MURAB (MRI and Ultrasound Robotic Assisted Biopsy – magnetická rezonance a ultrazvuková robotem asistovaná biopsie), který má pomoci ke zlepšení diagnostiky rakoviny hrudníku. Měla by se zpřesnit a zefektivnit biopsie a drahé MRT snímky by se pak mohly používat pouze cíleně. Vše stojí na automatem řízeném ultrazvukovém skeneru pracujícím na bázi robota LBR Med. Ten projíždí autonomně cílovou oblast, sbírá volumetrická a elastografická data a přenáší je na obraz. Radiolog následně zvolí na zkombinovaném obraze cíl biopsie a robot vede biopsickou jehlu přesně do požadované polohy.
Velkou budoucnost mají roboti také v ortopedii. Mezi nejmodernější systémy současnosti patří CARLO, který by měl radikálně zlepšit výsledky kostní chirurgie. V podstatě nahradí mechanické řezné nástroje bezdotykovou laserovou fotoablací a lékařským robotem. Ten je v průběhu operace řízen navigačním systémem a provádí zákrok samostatně. A výhody? Zákrok je méně invazivní, vyžaduje méně cizího materiálu a obvykle nabízí pacientům kratší časy potřebné pro operaci i navazující léčbu.
Na úsporu času pacienta myslí ale i jiné formy zdravotní péče z oblasti všeobecného lékařství. Jednou ze služeb, která vás spojí s lékařem bez nutnosti návštěvy ordinace, je telemedicína. Ta už je dostupná i v Česku. „Ve světě přitom nejde o žádnou novinku – tento koncept je populární zejména ve Skandinávii, kde funguje už víc než dvacet let. U nás celou problematiku urychlila pandemie covid-19, a tak v oblasti telemedicíny nastal významný posun. Lékařské vyšetření na dálku dává pacientům možnost být optimálně léčen a diagnostikován nejen v době pandemie,“ říká prof. Miloš Táborský, vedoucí Národního telemedicínského centra. Jeho slova potvrzují i údaje zdravotnické skupiny EUC o počtu konzultací, kterou její telemedicínská služba Lékař online 24/7 poskytuje – zatímco na začátku to bylo kolem dvaceti konzultací měsíčně, v současné době je jich zhruba tisíc.
