V oblasti transportních obalů se dnes prosazuje řada moderních trendů. Jak se ale uplatňuje třeba tradiční vlnitá lepenka?

Celá řada firem dnes pracuje na zlepšení udržitelného rozvoje ve světě prostřednictvím nových technologií a poznatků v logistice. Využívají vratné obaly z materiálů, jako je dřevo, plast, kov, ale i obaly z vlnité lepenky. Tu ostatně můžeme v transportním balení vnímat jak jako současný trend, tak zároveň i jakýsi evergreen. Oblibě vlnité lepenky nahrává hned celá řada faktorů − asi nemá cenu uvádět známou řadu jejích výborných mechanických vlastností, navíc v kombinaci ve srovnání s dalšími materiály i se zajímavou cenou. Vlnitou lepenku lze také velmi dobře zpracovávat a její oblibě v obalářství nahrávají i společenské trendy, především vnímání hlediska udržitelnosti.

Ale když hovoříme o obalech, nesmíme zapomenout ani na pomocný obalový materiál. Jsou to různé fólie, včetně antikorozních, antistatických a protiskluzových. Dále sem patří výplně, vázací a fixační materiály a činidla proti vlhkosti.

Ovšem i zde se můžeme v kombinaci s obaly setkávat s určitými trendy. Podobně jako i u dalších typů balení je u přepravních obalů znát současný příklon k monomateriálovým řešením, a tím i snaha o snižování uhlíkové stopy. Ať již hovoříme o udržitelnosti, environmentálních dopadech či cirkulární ekonomice, do všech těchto velkých společenských témat trend přepravního balení pochopitelně vhodně zapadá.

Obalové soutěže

Soutěž Obal roku probíhá v Česku a na Slovensku a je určena pro firmy podílející se na zajímavém obalovém řešení. Cílem je vyzdvihnout a propagovat nejlepší myšlenky, inovace a technologie v oblasti balení, které se na trhu objevují. Soutěž je certifikována globální obalovou organizací World Packaging Organisation a představuje bránu do světového obalového klání WorldStar Packaging Awards. V této globální soutěži bojují o prvenství obaly, které ve své kategorii vyčnívají nejen inovací a provedením, ale také z hlediska ochrany a uchování obsahu či snadné manipulace nebo ekonomiky výroby a vlivu na životní prostředí.

Záleží tedy především na materiálu, ze kterého se obaly vyrábějí?

Při vývoji transportních obalů je třeba brát v potaz celý jejich životní cyklus v návaznosti na logistický řetězec. Proto se obecně nedá říct, zda je vhodnější vratný typ obalu oproti nevratnému, či zda je lepší varianta lepenkového obalu oproti plastovým či kombinovaným obalům. Uživatel obalového řešení by neměl nikdy podceňovat správnost výběru dodavatele obalového řešení, tedy obalové firmy. Nejúspěšnější koncepty vznikají tam, kde je poskytováno celé zázemí, tedy od poradenství, vývoje, výroby až po případná servisní řešení.

Co je v této souvislosti úkolem tvůrce obalu?

Obecně lze zevšeobecnit, že dodavatel obalu musí být schopen navrhnout a vyrobit takový způsob balení, který splní všechny požadavky − transportní, hygienické, klimatické, ale zejména legislativní. Pokud toto vše není splněno, může následovat reklamace od zákazníka a někdy až soudní pře. I to jsme už zažili. Ostatně my v Obalovém institutu SYBA se snažíme nejenom našim členům poskytovat aktualizace legislativních informací v podobě školení i poradenství a tím jim pomáhat se nejenom orientovat v legislativní džungli, ale zároveň i eliminovat případná, především finanční, rizika, kterým by při nesplnění legislativních požadavků mohli být vystaveni.

Iva Werbynská

Absolvovala Střední odbornou školu pro administrativu v EU. Následovalo studium na České zemědělské univerzitě v Praze, obor poradenství v odborném vzdělávání dospělých, a další získávání vědomostí na Central European Management Institute CEMI. Profesní dráhu zahájila u společnosti DHL Supply Chain, poté se vydala do světa obalů THIMM Packaging. Zkušenosti získávala i u dalších firem a dnes působí jako majitelka a jednatelka Obalového institutu SYBA. Obaly se staly její vášní. Miluje obalové nápady z domova i zahraničí, sleduje nové obalové materiály a ráda prožívá napětí při jejich testování.

Představují řešení různé "chytré" transportní obaly, které mají přímo v sobě zabudované například RFID tagy či senzory nebo třeba prvky internetu věcí?

Chytré obaly i v oblasti transportního balení pochopitelně existují, a to včetně terciárních obalů, tedy palet, u kterých RFID přispívá i ke zlepšení vysledovatelnosti. Ostatně logistika v chytrých řešeních je i v procesu balení zatím poněkud napřed než sektor retailu. Obecně brání vyššímu podílu nasazení smart řešení především cena, která je stále poněkud vyšší. Vzhledem k tomu, že kontrola, inspekce, dálkově řízený servis ve spojení s IoT a vysledovatelnost patří k hlavním řešeným tématům v obalové technice, větší nasazení smart řešení nejenom v oblasti přepravního balení se dá očekávat již v poměrně blízké budoucnosti.

Měla letošní pandemie covidu-19 a následná opatření úřadů nějaký dopad na používání transportních obalů?

Množství transportních obalů se rapidně zvýšilo. To můžeme pozorovat například v e-commerce sektoru, který během první, ale i druhé vlny pandemie zažil a zažívá takové obraty jako v poslední dny před Vánocemi.

Rozhodně také platí, že automatizace je stále velké téma a je jí třeba přizpůsobovat i balení. Pokud mluvíme o automatizaci, nejedná se zdaleka jen o automatizované procesy spojené s výrobou balení, ale v současnosti především o nabídku balicích automatů, které stále častěji, díky zvyšujícím se objemům, využívá především oblast e-commerce. V souvislosti s e-commerce předpokládáme, že dalším trendem blízké budoucnosti bude i zvýšení jejího marketingového potenciálu a český zákazník se začne častěji setkávat s potištěnými a personalizovanými obaly i v tomto segmentu.

Jak jsou na tom dnes z hlediska zvýšené hygieny vratné obaly?

Obaly vícecestné, často označované jako vratné, je nezbytné po každém ukončeném oběhu pečlivě zkontrolovat. Jenom tak se zjistí, zda nejsou poškozené. Posléze je často nutné zbavit je nečistot, případně etiket a dalšího značení. Někdy je potřeba je umýt, a to například i po každém oběhu. Toto vše přináší nejenom zvýšené náklady, ale i možnost chyby.

V některých případech jsou proto stále výhodnější jednocestné obaly. Ty není třeba kontrolovat ani mýt, ale po použití se musí zlikvidovat. Bývají z vlnité lepenky nebo z plastu. Při balení se s nimi jednoduše manipuluje a jsou zároveň důmyslně konstruovány s důrazem na flexibilitu využití. Většinou jsou snadno recyklovatelné.

Ekonomická, ale i ekologická udržitelnost je každopádně tématem v obou případech. Ostatně, pandemie poněkud zastavila i někdy hysterické kampaně vůči plastům. Plasty nejsou nepřítelem lidstva, naopak v době pandemie jsme mohli vidět, jak by se bez nich špatně hygiena řešila a že často plastové sáčky, fólie či rukavice ani nemají vhodnou alternativu, ať už z důvodu výroby či ceny. Podobně jako u jiných materiálů je i zde potřeba především používat zdravý rozum.

Pokud se porozhlédneme po velkých hráčích z oblasti potravin, drogerie či dalších spotřebitelských sektorů, v souvislosti s plasty řeší především jejich udržitelnost, tedy větší využívání recyklace, výrobu materiálu z recyklátu, optimalizaci obalových řešení, snižování spotřeby materiálu a podobně. Často bývá monomateriálové plastové řešení ekologičtější než kompozit, kde se papír vyskytuje jen jako jedna z jeho složek.

Lze očekávat, že i po odeznění současné pandemie zůstane v oblasti hygieny vyšší citlivost. Promění to z dlouhodobého hlediska nějak svět transportních obalů?

Můžeme říci, že se lidé cítí bezpečněji, když je v současné době zboží zabalené. A to je i důvod vzniku samotného obalu. Aby chránil. Na tuto funkci se začne v budoucnu brát stále větší ohled. Udržitelnost, ekologická, ale i ekonomická, bude rezonovat stále.

Je třeba říci, že ochrana přírody je stále tak trochu luxus. Dávají se na ni peníze, až když jsou vyřešené primární věci, jako je třeba právě hygiena. Roli zde hraje i politika firmy a státu, ve kterém firma působí. Je třeba mít neustále na paměti, že ekologická udržitelnost nemůže fungovat bez souladu s udržitelností ekonomickou.

Svět transportních obalů je poněkud jiným světem než obaly pro spotřebitelský sektor. Vždy se zde bude klást důraz především na vhodný materiál i optimalizovanou a hlavně účelnou konstrukci v návaznosti na logistické ložení. Tak jak se celé procesy automatizují a digitalizují, přizpůsobují se tomuto trendu také obaly. Ovšem u transportních obalů zůstane stále hlavním tématem akcent na jejich ochrannou a manipulační funkci.

Koronavirová pandemie v současnosti bohužel nepolevuje. Co to znamená pro vaši školicí činnost? A jak dopadla soutěž Obal roku?

Letošní, stejně jako ten příští rok je ve znamení transformací. Proto SYBA nabízí a bude i dále nabízet různá školení z oblasti obalů on-line. Budujeme profesionální streamovací studio, které bude našim členům k dispozici pro natáčení i on-line vysílání.

Přes překážky, které nám loňský rok nachystal, bylo do již 27. ročníku obalové soutěže Obal roku přihlášeno 81 obalových novinek. A přes "krutopřísnost" poroty získalo ocenění Obal roku 41 z nich. Já jsem pyšná, že 25 z těchto oceněných se přihlásilo do celosvětové obalové soutěže WorldStar Packaging Award, což je za Obalový institut SYBA historicky nejvyšší číslo. Letos jsme tak zaujali páté místo na světě z hlediska množství přihlášek. Zazářili jsme i v počtu oceněných − dvanáct z nich bylo z Česka a dva oceněné obaly ze Slovenska.

Od loňského roku rovněž vedeme sekretariát European Packaging Institutes Consortium (EPIC). To posiluje náš vliv v obalovém světě a jsme blíž Evropské komisi. Díky tomu jsme v letošním hlasování v soutěži WorldStar Packaging Award získali dva hlasy.

Související