Dřívější vrcholový management zase rozhodl o nákupu a podepsal smlouvu na dodávku. Nejde o žádný prototyp, nákup byl zdůvodňován vynikajícími provozními výsledky těchto souprav na zahraničních tratích.
Kdo a jak je zkoušel?
Pokud se napájecí a zabezpečovací systémy v Česku odlišují svými parametry od těch, v jejichž prostředí byl tento typ rychlovlaku provozován, bylo povinností vedení dohodnout a vyzkoušet varianty či modifikace pendolina.
Pro vrcholové vedení Českých drah mám následující dotazy:
1) Jak jsou ošetřeny smluvní pokuty pro ALSTOM Ferroviaria S.p.A. za pozdní nasazení pendolina s hluboce neuspokojivými výsledky? Tyto pokuty by mohly bohatě pokrýt odškodnění cestujících za zpoždění či dokonce přesedání do náhradních souprav.
2) Specifikoval výrobce ve smlouvě na dodávku, že v pendolinu nebudou řádně fungovat mobilní telefony, a to dokonce ani v "manažerské" první třídě? Pokud na to výrobce upozornil, proč dráhy podepsaly smlouvu na dodávku? Proč na tuto skutečnost neupozornily předem cestující?
3) Proč je hluk v první třídě výrazně vyšší než v jiných rychlovlacích, například francouzském TGV nebo německém ICE?
Jak vypadají přejezdy?
4) Pokud byl připuštěn provoz pendolina na trati s úrovňovým křížením silniční dopravy, je k dispozici alespoň simulační výpočet havárie pendolina s těžkým kamiónem, který vjel na přejezd?
Pokud je mi známo, není na těchto přejezdech uplatněno žádné opatření pro zvýšení bezpečnosti. Zatímco u běžné "těžké" elektrické lokomotivy je pravděpodobné roztříštění kamiónu a jeho odhození, u lehkého pendolina může být pravděpodobnost vykolejení celé soupravy ve vysoké rychlosti - s fatálními důsledky pro cestující - mnohem vyšší. Autor, viceprezident České nukleární společnosti, je ředitelem a jednatelem společnosti BQ Consulting, s. r. o.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Logistika č. 2/2025





