Fiskální pokladny a to kolem nich

Ve vystoupeních domácích i zahraničních účastníků jsme zaznamenali mnoho zajímavých myšlenek a argumentů.

Marketingový zázrak na Slovensku: Prodejna masa zvýšila za přítomnosti daňového kontrolora, který kontroloval v průběhu jednoho dne prodej, obrat na desetinásobek.

Ideální zaměstnanec existuje: 20 až 30 % HDP je mimo kontrolu státu (Výzkum ASM CbiAR v Polsku, Eurostat). Celoevropské statistiky hovoří o tom, že až 30 % krádeží v maloobchodech mají na svědomí zaměstnanci. Jen v EU je to zboží v hodnotě 330 mld. Kč ročně. (Centre for Retail Research, Nottingham, U.K.: European Retail Theft Barometer, 2005).

Přitom existuje pracovník, který pohlídá maloobchodní provoz před nepoctivým personálem, rychle zpracuje i vyhodnotí a poskytuje různé informace o prodeji, zaúčtuje prodej zboží, nejrychleji vystaví kvalitní daňový doklad, vytiskne reklamu obchodníka, informuje zákazníka, spočítá peníze bez chyb, umožní zákazníkovi zaplatit za zboží moderní formou platby, pohlídá peníze v zásuvce, pomůže pokladní při odevzdávání tržby, odevzdá údaje o prodeji a parametrech zboží, přijímá informace o novém sortimentu a nových cenách kdekoliv a odkudkoliv na světě za pomoci nejmodernějších komunikačních technologií. Je ochoten pracovat 24 hodin denně na 100 %, nechuraví, nežádá dovolenou, nežádá příplatky za práci přes čas, nepije kávu, nekouří, nedává výpověď, nedělá chyby, nestěžuje si, neodmlouvá, je vždy ochotný, nepodvádí, využívá pracovní dobu na 100 % bez přestávky na oběd. Dohlíží na zájmy provozovatele, majitele, státu, nekrade, nepodvádí a je nepodplatitelný.

Pracuje za 100 Kč měsíčně bez prémií, příplatků, poplatků za nemocenské a sociální zabezpečení a příplatky na oběd - jmenuje se registrační pokladna.

Bez pokladny již dlouho ne: Dnešní člověk již nedokáže existovat bez technologií, natož moderní podnikatel. Ochudit maloobchodního prodejce o pokladnu by bylo podobné, jako od něj žádat, aby se vzdal faxu, počítače či internetu. Obecně je podnikatel ochoten vzdát se těchto výhod pouze v případě, přináší-li mu jejich používání neprospěch. Nejčastějším případem je používání "tajné" pokladny, aby měl provoz sám pod kontrolou. Ve všech vyspělých zemích používají obchodníci pokladny pouze proto, že zatím nebylo vymyšleno nic lepšího. Pokladny byly používány i když byly velmi drahé, ale dnes, kdy je jejich cena již podstatně nižší, není třeba pochybovat, zda pokladnu používat či nikoliv.

K čemu pokladna slouží: Především k efektivnímu vystavení daňového dokladu o nákupu a jeho zaúčtování (už více než 100 let není znám efektivnější způsob), pro automatický sběr a ochranu údajů o prodeji, pro poskytování informací účtujícímu i zákazníkovi, k připojení jiných účelových zařízení - skenování čárových kódů, platební terminály, přenos údajů, vyhledávání informací přes intranet a internet (připojení drátové či bezdrátové), RFID apod., či jako zařízení pro komunikaci se světem.

Strašák fiskální funkce: Otázkou je již jen "s nebo bez fiskálních funkcí". Cenový rozdíl mezi nefiskální a fiskální pokladnou není u některých výrobců téměř žádný, nebo jen 1000 až 1500 Kč. Pro zařízení, které má pracovat 6 až 8 let, je to přibližně 200 Kč ročně. Problém bude tedy zřejmě někde úplně jinde.

Pokladna jako nástroj demokracie: Poctivý obchodník, provozující několik svých poboček, kontroluje své náklady, oběh zboží, optimalizuje zásoby, nepodvádí zákazníka, poskytuje záruky, prodává kvalitní certifikované výrobky a platí cla a daně. Jednoduše přispívá do společných fondů na nemocnice, školství, důchodové pojištění, na fungování vlády, státních orgánů a podobně. Jiný obchodník provozující více svých poboček, kontroluje své náklady, oběh zboží, optimalizuje zásoby, prodává vše, co se dá, záruku poskytuje, jen když ji požadujete, platí cla a daně, jen když na něj přijdou. Jednoduše nepřispívá do společných fondů, čerpá je však minimálně v takové míře, jako poctivý obchodník, který do nich přispívá. Má stejný nárok na lékařskou péči, vzdělání, sociální zajištění. Nekvalitními výrobky často ohrožuje zdraví obyvatel a znovu zatěžuje společné fondy. Na jeho provoz musí přispívat všichni občané, samozřejmě bez náhrady. Nepoctivý obchodník zaměstnává pracovníky na černo, neplatí za ně odvody ani daně, dokonce ani minimální mzda mu nedělá problémy, protože "jeho zaměstnanci" jsou vypláceni Úřadem práce - a také ze společných fondů. Stát jim vytvořil lepší podmínky pro podnikání než strategickým investorům.

Nekrást je také těžké: Nepoctivý obchodník má dostatek prostředků na to, aby z trhu vytlačil obchodníka poctivého. Poctivý obchodník často nedokáže čelit obchodníkovi opačného typu. Má na výběr... skončit s obchodováním a uvolnit místo nepoctivému obchodníkovi... nebo skončit s poctivostí - jednoduše proto, aby přežil.

Koho, co chrání stát a zákon: Neplatit daně a cla, či poškozovat zdraví je nezákonné. Zákony by měly platit pro všechny. Jsou účinné jen tak, jak je dokážeme prosadit. Stát musí ve vlastním zájmu prosazovat zákony a chránit ty, kteří je respektují, před těmi, kteří je porušují. Měl by chránit svého daňového poplatníka, nejen když se stane rukojmím v orientální zemi, ale i tehdy, když se stává rukojmím "obchodníků s orientálními praktikami" v zemi vlastní.

Komu straní volební programy: Zvýšená produktivita výběru daní umožní snižovat daňové zatížení právě poctivým obchodníkům a podnikatelům vůbec. Slouží k rozvoji podnikání a podporuje příliv zahraničních investic. Je proto dobře, že především strany s demokracií v názvu hájí tak dobře zájmy skutečných podnikatelů. Nebo ne.

Boj o pokladny v Polsku: Registrační pokladny byly předvolebním mottem i v Polsku, kde je používají již přes 10 let. Opoziční politici před volbami slibovali zrušení registračních pokladen s cílem "liberalizovat podnikání". Po volbách však zasedli do vlády a nejen, že nezrušili povinnost používat certifikované fiskální registrační pokladny, ale rozšířili jejich povinnost i pro malé trhovce a další skupiny obchodníků i za cenu okamžitého porušení předvolebního slibu. Populismus lidi nenakrmí.

Komu vadí registrační pokladny: Bude-li chtít řezník vyrábět klobásy z masa, které někde koupil na černo (bez veterinární kontroly), bude mít s registrační pokladnou problém, protože bude muset vydat daňový doklad o prodeji, avšak bude mu chybět daňový doklad o koupi surovin. Bude-li obchodník na tržišti prodávat pašovaný textil, zaplatí DPH z celé sumy bez nároku na odpočet, protože bez dokladu o jeho nabytí si neodečte vstupní daň. Povinnost zaplatit výstupní daň mu vznikne z výpisu fiskální paměti pokladny. Zaplatí také daň z příjmu z plné ceny, protože nedokáže prokázat své pořizovací náklady.

Drahá registrační pokladna: Ceny pokladen pro malé a střední podnikatele se na českém trhu pohybují od 9 do 14 tis. Kč bez DPH. Náklady představují 100 až 200 Kč měsíčně. Průměrná životnost pokladny je 6 let. Stát přitom motivuje do 30. 6. tohoto roku k fiskalizaci registračních pokladen ve výši až 8000 Kč (ve formě přímého odečtu z vyměřené daně, což představuje polovinu ceny kvalitního prodejního a analytického nástroje). Blíže - www.europokladny.cz.

Pokladny jsou jen začátek: Potřeba zvyšovat produktivitu výběru prostředků do společných fondů s cílem zajistit rozvoj sociálního zabezpečení, zdravotní péči, moderní školství, snižovat daňové zatížení, vyžaduje mít výběr daní pod kontrolou. Potřeba snižovat náklady na státní správu nutí státy využívat ve stále větší míře moderní prostředky pro automatický sběr a zpracování údajů. Automatizace kontroly oběhu peněz také v oblasti s úplnými daňovými doklady (fakturami) je téma blízké budoucnosti. První vlaštovkou jsou zařízení pro kontrolu a zabezpečení faktur a fakturace, která již byla implementována v Řecku. Firma Elcom vyvinula takovéto zařízení podle zákona přijatého v Řecku a dodala řeckému distributorovi. Podobně se připravuje také zařízení pro kontrolu hracích výherních automatů a internetových heren. Cílem je zajistit efektivní výběr daní a dokonce výrazně uspořit v nárocích na státní správu.