Smlouva, která by měla navázat na dokument z první republiky, má kromě zlepšení průchodnosti řeky pro nákladní lodě upravit i možnosti budování protipovodňových ochranných prvků a nastavit budoucí podobu využívání českého území v hamburském přístavu.

„Smlouva by měla hovořit o tom, jakého stupně výšky hladiny chceme dosahovat, protože je rozdíl, jestli povezeme na lodích jednu, dvě, nebo tři vrstvy kontejnerů," uvedl Bratský. Podle dosavadních jednání se jeví jako nejpravděpodobnější, že se česká a německá strana dohodne na dvouvrstvé kapacitě nákladních lodí, které by do budoucna měly po této vodní tepně projíždět.

Tomu by z české strany mělo přispět dokončení roky připravovaného plavebního stupně v Děčíně. Z německé strany je naopak potřeba prosadit vybagrování říčního dna, aby se dosáhlo potřebné hloubky, uvedl Bratský.

Oba dva způsoby splavnění řeky narážejí na odpor ekologických iniciativ, které se v sousedním Německu obávají, že zahloubení Labe vysuší okolní lesní porosty. V Česku k obavám o ekosystémy v okolí řeky přibývá rovněž otázka možného narušení průchodu řeky pro tažné ryby.

Aktuálně se po Labi přepravují pouze 2 % nákladu, zbytek se převáží buď po železnici, nebo po silnici. Do budoucna by ale objem přepraveného množství říční dopravou měl vzrůst na 5 %, uvedl poslanec spolkového sněmu a zároveň předseda pracovní skupiny zaměřené na rozvoj Labe Jürgen Klimke. Tam, kde je možné použít vodní cestu, jsou náklady na přepravu proti silniční a železniční dopravě poloviční, dodal.

Související