Boj proti padělkům palet musejí vést výrobci i uživatelé

Na trhu s europaletami došlo v loňském roce k dramatickým změnám, které nejprve vyústily v rozdělení evropského paletového poolu, aby těsně před koncem roku obě znesvářené strany, tedy Mezinárodní železniční unie UIC a Evropská paletová asociace EPAL, dosáhly dohody o vzájemné směnitelnosti palet. Podle posledních informací směnitelnost obou značek opět lokálně vázne – např. v Maďarsku, které komplikuje směnitelnost palet EPAL/EPAL. UIC nyní podmiňuje zachování směnitelnosti podpisem smlouvy s EPAL, ten ale s nabízenými podmínkami nesouhlasí a chce pokračovat v jednání. Uživatelé jsou v tomto sporu rukojmími a počítají ztráty. 

V pozadí konfliktu od začátku byl především spor o dozor nad kvalitou palet, která v posledních letech setrvale klesala. Zatímco UIC trvala na zachování stávajícího systému dozoru nad paletovým trhem, který zajišťovala společnost SGS, EPAL si vybral jinou nezávislou kontrolní organizaci Bureau Veritas. 

Kvalita palet úzce souvisí především s bezpečností všech účastníků logistického řetězce. Destrukce palety může způsobit i pád několikatunových břemen z výšky mnoha metrů, zanedbatelné nejsou ani škody, které mohou nekvalitní palety způsobit např. na automatických skladových systémech. 

Padělky zaplavují trh 

Podle neoficiálních odhadů, které má k dispozici Asociace výrobců a opravců palet, se v ČR vyrobí až 40 % europalet bez povolení majitele ochranné známky nebo jeho zástupce. Jan Kučera ze společnosti Bohemia Cargo dokonce odhaduje, že padělky je na českém trhu až 80 % EUR palet. I z toho lze usoudit, že většina padělků je české provenience. Podle Dany Babušíkové, předsedkyně AVOP, jsou dalšími významnými dodavateli padělků Polsko a Ukrajina. 

Výrobci padělků nejčastěji šetří především na materiálu, používají méně kvalitní, sukovité, neodkorněné či vlhké dřevo, nedodržují normalizované rozměry jednotlivých částí i celých palet, používají nekvalitní spojovací materiál a neprovádějí fytosanitární ošetření palet. „Cenové rozdíly se pohybují přibližně kolem 30 korun, což je pro mnoho spotřebitelů důvodem zavřít oči, po původu palet nepátrat a prostě to risknout,“ vysvětluje Dana Babušíková. 

Jak bojovat s padělateli 

V boji proti padělatelům pomůže aktivní přístup jednak paletových organizací jakožto vlastníků licencí, jednak samotných uživatelů, kteří nebudou tolerovat využívání padělků. „Je potřeba spolupracovat s Celní správou a policí ČR, řešit podněty, dovést je až k případným žalobám. Dále zvýšit četnost a přísnost kontrol a vzájemnou komunikaci. Ale v první řadě potřebujeme zodpovědné uživatele palet, kteří nebudou tolerovat padělatele a špatnou kvalitu a ozvou se, pokud najdou jakýkoli nedostatek nebo pochybnost,“ říká Dana Babušíková. 

Jedním ze způsobů boje proti padělkům je i osvěta mezi uživateli. Řada z nich totiž nekvalitní či padělané palety ani nepozná. „V dnešní době padělky nelze jednoduše rozeznat. Myslím si, že by velmi pomohla větší osvěta problematiky EUR palet pro širokou logistickou veřejnost, a to především ohledně kvality dřeva, používaných spojovacích prvků a správného značení,“ říká Vladislav Skuček z firmy ESA – Servis palet. 

Spolupráce s Celní správou 

Státní institucí, která má boj s padělky v popisu práce je, Celní správa. Podle plk. Markéty Krčmářové, vedoucí oddělení ochrany práv duševního vlastnictví Generálního ředitelství cel, postupuje Celní správa v oblasti boje proti padělkům palet stejně jako u padělků jiného zboží. „Na vnitřním trhu celní orgány provádějí dozor z moci úřední, nebo na základě podnětu držitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci,“ vysvětluje Markéta Krčmářová. 

Úspěšný zásah celního úřadu závisí především na funkční spolupráci s držiteli práv duševního vlastnictví. „Celníci nejsou a nemohou být odborníky na rozpoznávání padělků každé komodity a jednotlivých výrobků, a to platí samozřejmě i v případě padělků palet. Důležitá je i součinnost s ostatními orgány a institucemi, např. s Českou obchodní inspekcí, pokud jde o padělky zboží, které mohou představovat určité riziko pro spotřebitele,“ vysvětluje Krčmářová. 

Od padělání palet totiž v současnosti nepoctivé výrobce neodrazují ani poměrně vysoké postihy, které za porušování práv duševního vlastnictví hrozí – pokuta až do výše 20 mil. Kč a trest odnětí svobody až na 8 let.