V poslední době Česká pošta měnila svou distribuční síť. Už je její současná podoba finální?

Celý proces ještě není úplně dokončený. Naši logistiku rozdělujeme na velkou a malou. Velkou logistiku zajišťují vozidla nad 3,5 tuny, jde v ní o třídění zásilek a rozvoz na depa. Cílový stav bude osm velkých třídicích center, která nekopírují krajské uspořádání státu. Osm jich v současnosti už máme, z nichž dvě se budou ještě přesouvat do nových budov. V Českých Budějovicích se nyní finalizuje veřejná zakázka na dodavatele stavby a připravuje se veřejná zakázka na třídicí centrum v Pardubicích. Bude tam kompletně nový areál. V Pardubicích máme nyní nádražní objekt, který nevyhovuje jak z pohledu bezpečnosti, tak kapacity a není tam již možnost rozvoje. Je to přitom strategicky umístěný region ve středu České republiky, který je napojený na železnici na koridoru Praha-Pardubice-Olomouc-Ostrava. Pardubické třídicí centrum bude zároveň záloha pro Prahu.

Kdy by měla být tato nová třídicí centra v provozu?

V Pardubicích chceme do konce roku realizovat soutěž a celé to dokončit asi během dvou let. A České Budějovice by se měly začít stavět letos na podzim.

A malá logistika?

Ta zahrnuje doručování adresátům, které provádějí vozidla do 3,5 tuny. V tomto případě je cílový stav 71 dep. Dnes jich máme 64. Celá přeměna bude dokončena do roku 2017.

Jdete cestou pronájmu nebo výstavby vlastních budov?

Jak kde. Máme vytipované lokality, kde bychom chtěli mít umístěné depo ve vlastním objektu, ale ne všude jsou volné pozemky, takže někde jsme i v pronájmu.

Jak vypadala vaše distribuční síť před touto změnou?

Síť tvořilo několik stovek balíkových a listovních dodejen. Také třídicích uzlů bylo více, přibližně dvacet, dnes jich máme zmíněných osm - Ústí nad Labem, Plzeň, Prahu, České Budějovice, Pardubice, Brno, Olomouc a Ostravu.

Modernizovali jste také jejich vybavení?

Pokud chcete držet určitou kvalitu a zefektivňovat procesy, je potřeba třídit strojně. Když vezmu v úvahu celou síť, tak dnes asi 60 procent balíků třídíme strojně a 40 procent ručně. V Olomouci, Ostravě, Brně, Praze a Plzni máme balíkové třídicí stroje, které jsme modernizovali. Například v Praze proběhla rozsáhlá rekonstrukce haly a instalace nového balíkového třídicího stroje a nových strojů na třídění listovních zásilek atd.

Změnila se nějak distribuce zásilek?

Dříve se zásilky na každém uzlu třídily pouze pro ostatní hlavní uzly sítě, na nichž se zásilky třídily znova, a to na jednotlivá lokální depa. V současné době jsou třídicí stroje koncipované tak, že mají minimálně tolik skluzů, kolik máme dep, což je 71. Na každém uzlu se tedy třídí na všechna doručovací depa. Ze sítě se tím vlastně vyřadil jeden stupeň třídění. Přináší to nižší náklady a zvyšuje se rychlost. Tuto změnu jsme pustili do ostrého startu od 1. 1. 2015.

Jak vaše distribuční síť využívá železnici?

Česká pošta používá k přepravě zásilek železniční a silniční dopravu, v minulosti i vnitrostátní leteckou. Máme vlastní rychlíkové železniční vozy a vymezený interval na koridoru Praha-Ostrava. Přímo na železnici jsou čtyři třídicí uzly - Praha, Pardubice, Olomouc a Ostrava.

Železnice má pro nás důležitý význam, a to jak z pohledu ochrany životního prostředí, tak prostorový. Budovy mají určitou skladovací kapacitu a železniční vozy, které jsou přistavené na plášti haly, zvyšují její ložnou plochu pro zásilky, které už jsou roztříděné nebo na to čekají. Osobně si myslím, že bychom měli mít dopravu vyváženou a měli bychom mít diverzifikovaná rizika. Využíváním kombinované dopravy snižujeme riziko nákladových výkyvů v pohonných hmotách a je otázka, jak se bude vyvíjet mýto, silniční daň apod. Ze železnice lze odejít lehce, ale vrátit se na ni už je těžké, protože musíte soutěžit čas, ve kterém vás pustí na koridor.

Co vás vedlo k využívání letecké vnitrostátní dopravy?

Důvod byl ten, že máme od ČTÚ nařízeno, že listovní zásilky musíme doručit do druhého dne minimálně v 92 procentech. Legislativa, která se vztahuje na řízení silničního motorového vozidla, nám v podstatě neumožnila dostat zásilky v daném čase třeba ze západních nebo jižních Čech do Ostravy.

Kdy skončila letecká přeprava zásilek?

Skončila v podstatě s dostavbou dálnice Olomouc-Ostrava.

Jaký podíl má železnice v současnosti na distribuci mezi třídicími uzly?

Železniční dopravu využíváme pro spojení mezi Čechy a Moravou a podíl na přepravě zásilek má ke 30 procentům.

Co je vlastně cílem změny poštovní distribuční sítě?

Hlavním cílem je zvýšení kvality služeb a snížení nákladů.

Ušetří se také pracovní síly?

K úspoře pracovní síly došlo už v rámci centralizace dep, spíše ale ve smyslu efektivnějšího využití pracovníků a vozového parku. Když byli dříve rozeseti po malých městech a vesnicích, kontrola jejich vytíženosti byla trochu těžkopádná. Také se projevuje trend, kdy klesá počet listovních zásilek - zhruba do 10 procent ročně -, ale roste počet balíkových zásilek. Česká pošta je podle čísel, která máme k dispozici, lídrem balíkového trhu v ČR s podílem asi 40 procent.

Toto číslo vychází z nějakého oficiálního žebříčku?

Vychází to z analýzy veřejně dostupných informací, jako jsou výroční zprávy apod.

Pošta má v současnosti několik desítek franšízových poboček, ale plánuje se, že jich bude kolem dvou a půl tisíc. Bude to mít nějaký vliv na vaši distribuční síť?

Existuje plán, že do konce letošního roku převedeme do formátu Pošta Partner dalších 96 poboček. Celkově máme asi 3200 poboček a z nich má velká část třeba jen jednoho zaměstnance. Jde tam prakticky jen o podání několika zásilek za den. Zpátky k vaší otázce - na naši distribuční síť tato změna nebude mít žádný vliv.

V posledních letech jste nakoupili hodně vozů na CNG. Budete v tom pokračovat?

Vozidla na CNG se projevila ve dvou aspektech. Jejich pořizovací cena je o něco vyšší, rozdíl ale není tak výrazný. Na druhou stranu cena zemního plynu je asi o 20 procent nižší než u benzinu nebo nafty. Výhoda je v tom, že uspoříme náklady, a navíc je to ekologické palivo. Nyní máme kolem 5200 vozidel celkem a z toho asi tisícovka je na CNG. Jsou to převážně vozidla do 3,5 tuny, ale i několik do 7,5 tuny. Testovali jsme také soupravy tahač-návěs. To se nám ale neosvědčilo, protože motor neměl dostatečný výkon. Auta do 3,5 tuny - osobní vozidla, pick-upy a dodávky - jsme pořizovali na operativní leasing. Větší auta si kupujeme do vlastnictví.

Využíváte i služby externích dopravců, například během hlavní sezony?

Ano. Proto máme vysoutěženého externího dopravce, kterého využíváme na vykrytí špiček nebo přepravu ad hoc. Jde ale o kategorii vozidel nad 3,5 tuny, ne o doručování. Dále služby externího dopravce využíváme kvůli možnosti okamžitě reagovat na novou poptávku po našich službách. Pokud bychom na pokrytí nové poptávky pořídili nová vozidla, tak z důvodu, že Česká pošta je státní podnik, na který se vztahuje zákon o veřejných zakázkách, trvá pořízení nových vozidel přibližně šest měsíců. Zákazník by proto asi nečekal a odešel by ke konkurenci.

Jak probíhá doručování pošty do zahraničí?

Česká pošta je členem světové poštovní unie, zásilky určené k dodání do zahraničí předáváme zahraničním poštovním operátorům, kteří zajistí jejich doručení adresátům. Pro přepravu zásilek využíváme převážně leteckou dopravu, po Evropě částečně dopravu po silnici.

V posledních letech ovlivňuje trh balíkových služeb růst e-commerce. Pociťujete to nějak na chování zákazníků?

My máme několik druhů balíkových zásilek - běžné, prioritní, nadrozměrné atd. Zhruba před čtyřmi lety bylo 50 procent balíků prioritních v režimu D+1 a zbytek byl D+2 a více. Tento poměr se zásadním způsobem mění, poměr je dnes přibližně 85 procent ku 15, což zasahuje velmi silně do nastavení směn, mechanizace vozového parku.

Dnes jsou v ČR zaregistrovány desítky tisíc e-shopů. Zákazník si vybírá zboží podle ceny, ty jsou ale velice srovnané, takže obchody musí zaujmout i něčím jiným - lepší službou. Proto vyžadují i stále rychlejší doručení.

Na trhu se dnes objevuje už i doručení v den objednání, tzv. same day delivery...

Ano, ale otázka je, co to znamená. Jedna věc je doručování až domů, druhá věc je si zboží někde vyzvednout. To nepovažuji za doručení. Pokud někdo řekne, že nabízí D+0, mělo by to znamenat, že doveze zásilky skutečně až domů po celé republice.

Na českém trhu už ale existuje doručování v den objednání až do domu...

Pak je to ale o jiné ceně a určitě to není celoplošně. Doručení ve stejný den bývá omezené pouze na určité regiony, většinou je to Praha.

Řekl jste, že vozíte i nadrozměrné zásilky. Před časem jsem zaznamenal, že pošta plánuje také rozvoz bílého zboží...

To už dnes probíhá. Normálně doručujeme zásilky do 50 kilogramů a pak máme produkt "balík nadrozměr", což může být zásilka až do 850 kilogramů. Vesměs je to paletová přeprava, kterou už doručujeme i v termínu D+1. Využití tohoto produktu u nás roste zhruba o 30 procent ročně.

Máte nějaký software, který by pošťákům plánoval doručovací trasu?

V současné době testujeme a pilotujeme Post Net Control, což je systém propojený s terminálem, který tak má několik funkcí. Pomocí určitého algoritmu a podle databáze dodacích míst umí bez zásahu doručovatele vytvořit optimální jízdu pro doručování zásilek, které se do terminálu nahrají. Teď to testujeme na čtyřech depech.

Další věc, kterou terminál umí, je digitalizace podpisu, takže doručovatelům odpadá papírování. Tiskne například potvrzení o převzetí hotovosti. V současné době chceme vypsat tendr, aby umožňoval také placení kartou.

Jde rovněž o to, že díky systému jsou informace o zásilkách k dispozici on-line. V případě reklamace známe čas, kdy byl doručovatel na místě, díky vestavěnému navigačnímu GPS modulu také víme, jestli na tom místě skutečně byl.

Kdy plánujete přejít do ostrého provozu?

Postupně se Post Net Control bude zavádět v celé síti. Začínáme letos na vybraných depech. Je to věc, bez které se pošta neobejde.

Změní se díky novému systému avízo o doručení balíku?

Dnes pokud klient uvede své telefonní číslo, dostane sms, že zásilka byla podána a kdy bude doručena. Nyní chystáme vůči zákazníkům dvě změny pro doručování. Ke každému dodacímu obvodu bude přiřazené jedno mobilní telefonní číslo na doručovatele, které bude součástí informací o doručování. I tak se už ale dnes snažíme, aby doručovatelé byli finančně motivováni doručit co nejvíce zásilek.

Druhá věc, kterou zavádíme, je změna dispozice on-line, která umožní změnu místa a času doručení dle požadavků zákazníka. Už dnes je to možné na internetu i v mobilní aplikaci.

Pošta dnes také za mírný poplatek nabízí vyzvednutí balíků, a to nejen u firem, ale i na soukromých adresách, což se zatím příliš neví. Děláme to už celoplošně a tendence je vzrůstající.

Pošta zatím neudává alespoň přibližné časové rozmezí, kdy bude balík doručen. Neplánujete nějaké upřesňování?

Dnes je opravdu důležitá kvalita doručení. Chystáme proto projekt, kdy se doručování rozdělí podle určitého klíče na dopolední, odpolední a večerní. Nechci zatím spekulovat, kolikahodinový interval dokážeme nabídnout, určitě ale dokážeme říct, jestli to bude dopoledne, nebo odpoledne. Nebo si klient v určitých oblastech bude moct vybrat doručení až do 21 hodin.

Kdy by to mohlo být hotové?

Nyní na tom usilovně pracujeme a chceme, aby to spatřilo světlo světa v průběhu prvního pololetí roku 2016.

V některých lokalitách pošta už zavedla pozdější doručování...

Dřív bylo na poště pravidlo, že se doručovalo do 15, maximálně 16 hodin. Dneska doručujeme ve velkých městech běžně do 18 i 20 hodin. Důvod je jasný - chceme doručovat, nechceme oznamovat. Jinak se ale doručuje ve velkém městě a jinak na venkově, kde mnohdy dosáhnete lepších výsledků v dopoledních hodinách, protože tam bydlí starší lidé. Večer proto doručujeme jen lokálně, a to zvláště tam, kde dosáhneme maximálního doručení.

Díky elektronickému obchodu před Vánoci každoročně značně narůstá počet poslaných balíků. Jaká opatření musíte zavádět, abyste to zvládli?

V předvánočním provozu je v síti o 100 procent více balíků. Takže začínáme doručovat brzy ráno, končí se až večer, a někdy se doručuje i o víkendech. Směny jsou samozřejmě posíleny o brigádníky i vozidla.

Říká se, že někteří soukromí dopravci, když nestíhají vánoční špičku, posílají zásilky přes Českou poštu. Je to tak a počítáte s tím nějak ve svých plánech?

To nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit. Pokud přijde klient, že chce přes nás něco doručit, tak to uděláme, i kdyby to byla konkurence.

Existují nějaké dohody, že by se to posílalo přímo přes depa?

To ne. Z jiného úhlu pohledu je ale dnes velké téma sdílení různých služeb, a to i z pohledu ekologie. Například že by pošta, která vozí více zásilek na určité místo, na základě vzájemných dohod za určitý poplatek doručovala i pro jiné dopravce a obráceně. Je to krásná myšlenka, ale vznik takové dohody by byl nesmírně složitý proces. Myslím si, že se tomu časem asi nevyhneme. V USA se také mluví o tom, že by si doručovali lidé sami mezi sebou, jakési sdílené doručování. To je také zajímavá myšlenka, na druhou stranu je tu například otázka záruk a reklamací. Nebo se uvažuje o doručování do zaparkovaných aut. Budou se vymýšlet různé způsoby, aby byl zákazník co nejméně limitovaný, že se má vyskytovat v daný okamžik na daném místě.

Jaký je aktuální vývoj kolem vašich balíkomatů?

V současné době jich testujeme deset, z toho sedm je v Praze. Vzhledem k tomu, že Česká pošta zatím neakceptuje všechny platební karty, tak terminál, který je umístěný v balíkomatu, je vlastně takový bankomat. Musí umět přijmout a vrátit bankovky i mince a umět komunikovat s našimi vnitřními systémy, takže je to trochu složitější zařízení. Dnes je už ale systém technicky funkční a dodání do balíkomatů začíná stoupat.

Kdy zvýšíte počet svých balíkomatů?

Pilotní provoz chceme vyhodnotit na konci třetího kvartálu a na základě toho rozhodneme, jestli budeme dál rozšiřovat.

Takže zatím není jisté, jestli půjde pošta touto cestou?

Domníváme se, že vzhledem k tomu, kolik máme v síti zásilek, jsme schopní balíkomaty "nasytit". Pak je potřeba vysvětlit zákazníkovi výhody vyzvednutí takové zásilky, což je možné 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Pokud se nám to podaří, tak instalujeme do sítě daleko větší množství balíkomatů, systém pak umožní i podání zásilek.

Zaslechl jsem, že pošta dělá i skladovou logistiku...

Takové provozy jsou v Ústí nad Labem a Olomouci. Vedeme zákazníkům jejich skladové hospodářství a na základě jejich distribučních listů jim vytváříme balíčky, které opatříme adresou a doručujeme.


Vít Bukvic

Ve státní firmě Česká pošta působí 21 let. Začínal jako technik v její dopravě. Následně vystřídal řadu vedoucích pozic. Od roku 2011 měl na starosti všechny hlavní třídicí uzly a od roku 2014 pracuje jako ředitel nové divize poštovního provozu a logistiky. Vystudoval Dopravní fakultu ČVUT.

Česká pošta v číslech

- 3200 poboček
- 5200 vozů
- Z toho na CNG asi 1000
- Vozů nad 3,5 tuny asi 550
- Balíkových doručovatelů cca 2000
- Cílový stav sítě - 8 třídicích center a 71 dep


Testujeme Post Net Control, což je systém propojený s terminálem, který umí například vytvořit optimální jízdu pro doručování zásilek, říká Vít Bukvic.
Foto: Libor Fojtík

Související