Na recyklaci v Česku putuje něco přes polovinu vyhozených PET lahví, z nich se ale nevyrobí ani jedna nová plastová lahev, protože v tuzemsku zatím chybí továrna specializovaná na potravinové obaly. Novela odpadové legislativy přitom nepočítá se zavedením systému vratných plastových lahví, který by podle odborníků přispěl ke snížení ekologického dopadu vyhozených PET lahví. Ročně tak systém přichází o 24 tisíc tun materiálu, z kterého by se dalo vyrobit 600 milionů lahví.

Online obchod Košík.cz a výrobce nápojů Mattoni 1873 (dříve Karlovarské minerální vody) nyní rozjíždějí projekt, který má ukázat, jak by systém vratných lahví mohl fungovat.

Jde o uzavřený koloběh, kdy zákazníci e-shopu zaplatí tříkorunovou zálohu a při dalším nákupu můžou PET lahve vrátit kurýrovi. Ten je odveze do logistického centra Košíku a po shromáždění většího objemu pak přepraví ke specializované firmě na recyklaci. Zatím se vozí kousek za hranice, vzhledem ke změně pravidel, kdy Evropská unie chce zvýšit podíl recyklovaných lahví na 25 procent do roku 2025, by ale měly vzniknout specializované linky na potravinový recyklát i v Česku.

Ze vzniklého polotovaru se pak opět vyrobí PET lahev, která se dostane zpět k zákazníkovi, čímž se kruh uzavře. Takto lze oběh realizovat až 50krát. Cílem je, aby se v rámci pilotního projektu vrátilo alespoň 90 procent zálohovaných lahví.

Zákazníci musí v současnosti předat kurýrům nezmačkané lahve i s víčkem, aby bylo patrné, že je lahev čistá, protože například kvůli zbytkům mastnoty by se nehodila pro další zpracování. Při zavedení plošného systému by se ale vozily lahve mezi místem odběru a zpracování slisované, nezabíraly by tedy zbytečně mnoho prostoru.

Mattoni pro projekt vytvořila speciální edici tří typů minerálek v lahvích z 80 procent recyklovaného PETu, které jsou k dostání exkluzivně na Košík.cz.

Košík a Mattoni rozjely projekt "Z lahve bude lahev"

„Ukážeme, že by to mohlo fungovat, ale rozhodně to není projekt, který by zachránil hospodaření s PET a přinesl ekologické benefity, které bychom měli, kdybychom měli plošný zálohový systém,“ uvedla Andrea Brožová, mluvčí Mattoni 1873. Odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické, která je stejně jako Mattoni zakládajícím členem iniciativy Zálohujme.cz, vyčíslily, že by plošný zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky snížil negativní dopad na životní prostředí o 28 procent. Podle studie by se místo současných 31 tisíc tun, které se recyklují, ale nevytvářejí se z nich už lahve, zrecyklovalo 46 tisíc tun materiálu.

Samofinancovatelný systém

Financování pilotního projektu nechtěla mluvčí Mattoni Andrea Brožová komentovat s tím, že obě firmy z něj mají výhody. Podle Jeřábka nejsou náklady příliš vysoké, navíc kurýři stejně jezdí k zákazníkům a poté zpět do logistického centra. Při plošném zavedení by ale systém vratných PET lahví přinesl kapacitní problémy, dodal šéf Košík.cz.

Při zavedení plošného systému by se podle Brožové náklady zaplatily samy bez vstupu státu, a to díky poplatkům výrobců, výnosům z materiálu a nevyplacených záloh.

Projekt Košíku a Mattoni nepočítá se zálohováním vratných lahví ze silnějšího a bytelnějšího materiálu, které by se nerecyklovaly, ale čistily. Podle představitelů Mattoni se od tohoto systému ustupuje, protože se lahve při manipulaci poškozují, například vznikají menší trhlinky a tím se zvyšuje riziko zanesení nečistot. Výhodnější je proto recyklace PET na specializovaných linkách, kde pak přímo vzniká materiál vhodný pro potravinářské účely.

Současné zákony ani novela zákona o obalech zatím se zavedením plošného zálohového systému nepočítají. Zároveň tomu ale stát nebrání, výrobce či dovozce obalů si může takový systém dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. „Zavedení zálohového systému by bylo v současné situaci nekoncepčním zásahem do stávajícího systému třídění odpadů," řekl nedávno ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Podle něj by byl systém zálohování pro lidi komplikovaný a naopak by mohl vést k tomu, že celková míra třídění by mohla klesnout.

„V praxi by lidé museli některé PET lahve a plechovky nosit zpět do obchodu a jiné do barevných kontejnerů na ulici, například PET od mléka či sirupů či plechovky od oleje nebo konzervy. Stejně tak by se do žlutých kontejnerů měl dále nosit odpad z dalších PET obalů,“ tvrdí.

Snahu o použití vratných obalů má také konkurenční Rohlík.cz. „V současné době takto pravidelně nakupuje více než 10 procent našich zákazníků. Každý měsíc pozorujeme nárůst kolem 25 procent nových zákazníků, co Otoč obal alespoň jednou vyzkouší. Největší zájem je o mléko, bílé jogurty, tvaroh, kefír," sdělil marketingový ředitel společnosti Olin Novák.

Související