Vlajková loď skladů Lidlu stojí u Kladna. Manipulaci se zbožím zde pomáhá „zkrotit“ okolo 200 vozíků značky Jungheinrich

Prodejny se stěhují co možná nejblíže za nakupujícími, aby zboží, které nabízejí, bylo co nejčerstvější. Poptávku po čerstvých i chlazených potravinách prodávaných přímo v kamenných prodejnách nesrazila ani pandemie covidu-19, a tak maloobchodní řetězec Lidl dále rozšiřuje svoji prodejní síť.

V závislosti na tom, jak zákazníci vyžadují stále pohodlnější nákup a chtějí mít prodejny blíže a nakupovat co možná rychleji a s největším komfortem, musí se i distribuční centra dostat co nejblíže k prodejnám.

Záměr postavit další, v pořadí již šesté distribuční centrum v České republice (započítáme-li též plzeňský sklad určený výhradně pro on-line prodeje) uveřejnil Lidl v polovině roku 2019. Letos na jaře impozantní budovu otevřel a její zaměstnanci se začali starat o zásobování 40 prodejen, přičemž jejich počet vzrostl v září na 60 a v plánu je 90.

Vlajková loď skladů Lidlu stojí u Kladna

Prohlédnout fotogalerii

Kapacita skladu o ploše 60 tisíc metrů čtverečních činí až 47 tisíc palet. Konstrukci skladové haly tvoří téměř 600 betonových sloupů, přičemž každý váží 24 tun. Na její stavbě se podílelo více než 245 různých dodavatelů. Buštěhradský sklad nevyniká pouze svou velikostí, která dosahuje rozlohy téměř šesti fotbalových hřišť, ale také lokalitou, ve které se nachází. Vyrostl na brownfieldu bývalého továrního komplexu v areálu oceláren Poldi Kladno.

Strategie rozmístění skladů

Starší distribuční centra Lidlu se nacházejí v Cerhovicích u Berouna, v Měříně u Žďáru nad Sázavou, v Brandýse nad Labem a v Olomouci. Tyto sklady si mohly po otevření skladu u Buštěhradu přerozdělit zásobování prodejen tak, aby se v nich uvolnila kapacita pro další expanzi. Mimochodem, v plánu pro příští léta je vznik dalšího logistického centra na Moravě.

To nejlepší možné umístění logistických center a oblastí, které zásobují, určuje v Lidlu především sofistikovaný software, který zohledňuje geografickou lokaci prodejen, jejich obrat, strukturu zboží, které je v nich nabízeno, pohyb zákazníků i budoucí uvažované plány na rozšíření obchodní sítě. Jak již dříve sdělil jednatel společnosti v Česku Martin Molnár, toto know-how je sdílené na mezinárodní úrovni v rámci celé skupiny Lidl. Alfou a omegou je hlavní cíl: logistická centra mají v průměru co možná nejblíže k „přiděleným“ prodejnám.

Flotila Jungheinrichu

Distribuční centrum u Buštěhradu pokrývá rozsáhlé oblasti západních, středních i jihovýchodních Čech a Prahu. Je vysoké 21 metrů, aby bylo možné co nejefektivněji využívat skladovou plochu. Do několikapatrových regálových systémů od dodavatele Stow se zde zboží zakládá až do výše 12 metrů, přičemž provoz a manipulaci se zbožím zde pomáhá „zkrotit“ flotila vozíků od společnosti Jungheinrich, která čítá okolo 200 strojů.

V šest ráno jsou (plody) ještě na poli, pak je dodavatel sklidí, napytluje, do pěti odpoledne doveze k nám a do sedmi hodin ráno jsou na prodejně.
Petr Mandok, manažer procesů a operativy

Jsou zde například horizontální vychystávací vozíky ECE 225 s nosností 2,5 tuny, ECE 320, jež umí „držet“ výšku vidlic v optimální výšce tak, aby podporovaly ergonomii práce, horizontální vychystávací vozíky ECE 230, nebo retraky ETV 325 s  nosností 2,5 tuny a zdvihem 12,53 metru a další stroje.

K méně obvyklému vybavení patří také například spádové vysokohustotní regály. Jsou lehce nakloněné a jejich válečky umožňují posun palet pomocí gravitace a kontrolovanou rychlostí až na opačný konec regálu. Logika rozmístění všech regálů podporuje rychlý a efektivní pohyb zboží dovnitř a ven.

Více než třetinu skladu tvoří plochy s regulovanou teplotou, například pro skladování zeleniny a ovoce, mléčných výrobků a podobně. Ještě během stavby byl projekt upravován, protože poptávka zákazníků po čerstvém zboží stále rostla, čemuž bylo třeba přizpůsobit právě prostor pro zmiňovanou zeleninu a ovoce.

V této souvislosti stojí za zmínku, jak velkou pozornost v Lidlu věnují kontrole kvality právě tohoto artiklu, který považují ze stěžejní. Plody přijímají od širokého spektra i menších a lokálních producentů. „Pokud se bavíme o českých dodavatelích, tak v sezoně je realita taková, že v šest ráno jsou ještě na poli, pak je dodavatel sklidí, napytluje, do pěti odpoledne doveze k nám a do sedmi hodin ráno jsou na prodejně,“ říká manažer procesů a operativy buštěhradského skladu Petr Mandok.

Ještě předtím ale projdou náročným hodnocením kvalitáře, který na vybraných vzorcích kontroluje rozměry, váhu, cukernatost i vzhled plodů. „Nekvalitní produkty vůbec nepřijmeme a vracíme je zpátky dodavateli,“ upřesňuje mluvčí Lidlu Tomáš Myler.

Zelenina a ovoce jsou uchovávány podle druhu v teplotních režimech 14 stupňů Celsia nebo čtyři stupně, u sýrů či salámů je udržována teplota mezi nulou až dvěma stupni. V oddělení mraženého zboží je udržována teplota minus 24 stupňů.

V praxi jsou v těchto částech skladu využívány pro mražené produkty speciální modré boxy s eutektickými pláty, které pomáhají držet zboží hluboce zmrazené i během transportu na prodejnu (Pláty jsou nachlazovány ve speciální komoře, v níž teplota padá až k minus 30 stupňům).

Je vhodné doplnit, že zaměstnanci pracující v chlazených a mrazených provozech mají padesátikorunový příplatek k hodinové mzdě a desetiminutové „ohřívací“ pauzy každé dvě hodiny v chlazeném provozu a každých 75 minut v mraženém provozu. „Máme zařízené speciální místnosti, říkáme jim ,ohřívárny‘, kde je těmto zaměstnancům k dispozici také občerstvení,“ říká Tomáš Myler. Skladníci pracující v takto náročných podmínkách musí procházet přísnými zdravotními prohlídkami, během nichž je například pomocí termografického vyšetření ověřováno, jak jejich tělo, například prsty u rukou, zvládá chlad.

V suché části objektu jsou skladována vína, další nápoje, těstoviny, drogerie, koření či sladkosti (část skladu, kde jsou například čokolády, je v létě temperována na 18 stupňů Celsia). Tento artikl je balený po kartonech, skladníci musí zvládat vychystání monopalet i mixů.

Technologie pick-by-voice

Přes distribuční centra je na prodejny rozváženo veškeré zboží, s výjimkou pečiva a denního tisku, které je dodáváno napřímo. V buštěhradském provozu každý den administrativní oddělení zpracuje 600 až 700 objednávek denně zahrnujících 10 sortimentních skupin zboží (standardní, mražené, chlazené, nepotravinářské atd.), které se po zpracování v interním systému skládá v uličkách v blízkosti těch regálů, v nichž bude uskladněno. Jejich nulté patro slouží jako vychystávací zóna, zaskladňuje se od prvního patra výše.

Pro operace se zbožím skladníci-kompletáři využívají technologii pick- by-voice, v tomto konkrétním případu od Honeywell Voice, která je založena na rozpoznávání lidského hlasu a umožňuje zaměstnancům mít volné ruce, (systém je přes sluchátka navádí, co mají činit, jakmile sami sdělí do mikrofonu čísla uličky a skladové pozice, podle níž software identifikuje konkrétní prodejnu), každou operaci kompletáři potvrzují rovněž hlasově. V případě potřeby (po upozornění kompletářů) doplňují zboží na jednotlivé pozice řidiči regálových zakladačů, kterým konkrétní úkoly „vyskakují“ na displeji v kabině vozíku.

Celá jedna sekce skladu zahrnující čtyři regálové uličky je vyčleněna na logistické zvládnutí „lidlovských“ tematických týdnů věnovaných nejčastěji některé z národních kuchyní. Namixování palet pro jednotlivé prodejny vyžaduje i v tomto případě souhru řidičů regálových zakladačů a jednotlivých kompletářů dirigovanou WMS.

Jedinou oblastí, kde se technologie pick-by-voice neuplatňuje, je rychloobrátkové zboží, kde se vyplatí mít zkušené pracovníky, kteří paletu se zbožím dokáží rychle vychystat na základě vlastních zkušenosti a rychlé orientace v sortimentu, případně ji doplnit vhodným sortimentem, například lehkými chipsy, pokud je na ní ještě místo. „Paleta má být v kamionu využita tak, abychom nevozili vzduch, a v tomto rozhodování se uplatní člověk,“ říká Petr Mandok.

Vytíženost aut

V Lidlu věnují logističtí experti vytížení nákladních aut maximální pozornost. Starají se o to, aby byla co nejplnější, aby byly jednotlivé palety co nejlépe naložené zbožím při zohlednění bezpečnostních pravidel, ale také aby při distribuci na prodejny ujely co nejkratší vzdálenost. Vytíženost distribučních vozidel se již před dvěma lety pohybovala přes 90 procent, v současné době Lidl hlásí dokonce 98 procent. Distribuci zajišťují nasmlouvaní dopravci. Kamiony se zbožím mířící na prodejny se během noci otočí i dvakrát, při cestách zpátky vracejí například prázdné palety s přepravními obaly nebo prázdné vratné lahve od nápojů.

Šetrnost vůči přírodě

V Lidlu kladou důraz i na správné nakládání s odpady, kterých recyklují okolo 90 procent. Speciální drtiče zpracovávají plastové, dřevěné i papírové zbytky, jsou zde i kontejnery na odepsané potraviny, které jsou využívány k výrobě bioplynu například ve Žďáru nad Sázavou.

Šetrnost hospodaření je pro distribuční centrum v Buštěhradu typická. Dešťová voda ze střechy odtéká do nádrží a po úpravě za pomoci UV lamp slouží ke splachování toalet, voda, která stéká z nádrží pod parkovištěm, zase slouží k zalévání zeleně.

Odpadní teplo vznikající při chlazení pak slouží pro ohřev užitkové vody a vody do podlahového topení, čímž se pokryje až 50 procent celkové spotřeby tepelné energie. Úspora tepla díky využití odpadního tepla z chlazení dosahuje cca 4750 GJ za rok, což je množství tepla, s kterým by průměrná domácnost vydržela 163 let.

V nejbližší době se na střeše počítá s instalací fotovoltaické elektrárny, která vyrobí až 870 MWh za rok, což odpovídá roční spotřebě elektřiny 260 domácností. Takto vyrobená elektřina pokryje 15 procent celkové spotřeby elektrické energie a tím přispěje ke snížení uhlíkové stopy až o 685 tun oxidu uhličitého. Tolik emisí pro představu vyprodukuje průměrný automobil, když 143x objede zeměkouli. Ke svícení je pak využito úsporné LED osvětlení s inteligentním řízením.

Chod jistí technici

O bezproblémový chod provozních technologií se stará vedoucí správy nemovitostí Pavel Nový, který se svým čtyřčlenným týmem podporuje také síť prodejen − poskytují například lehčí servis používaným paletovým vozíkům či strojům na mytí podlah.

Technické zázemí vlastního centra tady kontrolují jednou denně, každá technologie navíc umí přes systém přes systém MaR (měření a regulace) vyslat technikům na mobily zprávu o případné závadě. Kdyby snad někdy došlo k dočasnému přerušení dodávky elektřiny, jistí provoz dva dieselové agregáty.

Do logistického centra v plném provozu přijíždí až 100 kamionů denně. I proto Lidl na své náklady vybudoval nový kruhový objezd a téměř kilometrovou silnici, po níž nákladní vozy objíždějí Buštěhrad.