Ekologická logistika a možnosti optimalizace nákladů spojených s ochranou životního prostředí

V tomto kontextu by logistika v podniku měla představovat snahu o synchronizaci, koordinaci a optimalizaci informačních a materiálových toků s cílem uspokojit potřeby zákazníků při přiměřených (co nejnižších) nákladech a za předpokladu minimálního negativního vlivu firemních aktivit na životní prostředí.

Vztah logistiky k ochraně životního prostředí - ekologická logistika

Logistický směr, který se zaměřuje na dopady podnikových aktivit na životní prostředí (např. vztah jednotlivých druhů dopravy a úrovně znečišťování životního prostředí, snaží se snížit materiálovou a energetickou náročnost logistických činností, má vazbu na certifikaci dle norem ISO 14000...), bývá označován jako zelená logistika (green logistics), ekologická logistika (ecological logistics), popř. environmentální logistika. [1]

Environmentální systémy řízení (EMS)

Otázka zcela zásadního významu, která se často objevuje v souvislosti s výše zmíněnou ekologickou logistikou, zní: "Je možné při snaze omezit negativní vliv podnikových činností na životní prostředí zároveň zvýšit jejich efektivnost?"

Odpovědí na tuto otázku jsou v mnoha případech Enviromentální systémy řízení (EMS). Zavedení EMS (Environmental Management Systems) představuje jednu z možností, jak pozitivně ovlivnit náklady firmy spojené s ochranou životního prostředí a současně vyhovět ekologickým požadavkům daným legislativou (popř. je převýšit). Podstatou těchto systémů je aktivní přístup podniků ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů jejich činností na životní prostředí.

Jakým způsobem je možné vybudovat systém environmentálního řízení? Prvním a současně klíčovým krokem je ztotožnění se TOP managementu s celým projektem. Ač tento krok může vyznívat poněkud bezvýznamně, jedná se o naprosto zásadní zlom v rámci celého projektu zavedení EMS. Top management má totiž velmi často o souladu podnikání a životního prostředí své vyhraněné představy a ochranu životního prostředí chápe jako určité zlo, které brání jeho svobodnému podnikání. Proto z těchto důvodů, aby systém efektivně pracoval, musí se vedení zavázat k dlouhodobým cílům environmentální politiky.

Dále je nutné identifikovat dopady činností podniku na životní prostředí a ohodnotit jejich závažnost.

Musí být také určen představitel vedení odpovědný za implementaci EMS, který má informovat management podniku o tom, jak systém pracuje.

Všechno, co může ovlivnit životní prostředí, musí mít podnik pod kontrolou. Spadají sem každodenní činnosti pracovníků, používané stroje a nástroje a služby, které k výkonu své funkce využívají. Každý, jehož činnost může mít dopad na životní prostředí, musí být proškolen z hlediska svých pravomocí a odpovědnosti v procesu implementace EMS.

Klíčové v úspěšném využití EMS je to, že je poměřována celková výkonnost k dosahování environmentálních cílů. To znamená, že jsou měřeny ty aspekty, které mohou přispět k lepším výkonům a současně demonstrují, že firma vyhovuje požadavkům normy.

Norma mimo jiné říká, že je nutné udržovat dokumentaci pravidelného monitorování a měření klíčových činností organizace, které mohou mít dopad na životní prostředí.

Měření procesů představuje sledování činností, které vyžadují kontrolu (jako jsou např. emise) a lze sem zahrnout rovněž kalibraci měřicích zařízení. Druhou částí je měření shody, kterým se hodnotí výkony ve vztahu k legislativním požadavkům. A konečně je to měření celého systému, kdy se zjišťuje pokrok směrem k cílům systému a cílovým hodnotám celé organizace, což se děje prostřednictvím interních auditů. Výstupy v podobě grafů zachycujících nápravná a preventivní opatření či výsledky přezkoumání vedením jsou názorné a jasně ukazují míru zlepšení.

Důkazem o závazcích organizace vůči požadavkům na životní prostředí je certifikace EMS třetí nezávislou stranou. Certifikace je tedy jasným svědectvím vůči akcionářům, pracovníkům, veřejnosti, konkurentům a všem dalším zainteresovaným stranám o žádoucím ekologickém chování podniku.

Přínosy zavedení a certifikace EMS podle požadavků ISO 14001 lze shrnout do těchto bodů:

- Dosažení plné shody s platnou legislativou a všemi aplikovatelnými environmentálními požadavky.

- Redukce provozních nákladů (např. úspory při využívání surovin, energií, ale i nákladů na zneškodňování odpadů, včetně úspor za poplatky při znečišťování).

- Snížení rizika vzniku nehod, ovlivňujících životní prostředí.

- Úspory na pokutách a jiných sankcích, spojených s poškozováním životního prostředí.

- Vyloučení nebo omezení nákladů, způsobených neujasněnou organizační strukturou a jasnější vymezení investičních záměrů a podnikatelských plánů.

- Zlepšení vztahů s veřejností, státními institucemi a ostatními environmentálními skupinami.

- Zvýšení podnikatelské důvěryhodnosti pro investory, banky a pojišťovny (nižší úroky, pojistné).

- Rozšíření možností v exportní oblasti a v oblasti státních zakázek a podpor podnikání.

- Zlepšení image organizace.

Zavedení systému environmentálního managementu není automatickým dokladem toho, že organizace pracuje bez negativních vlivů na životní prostředí. Pokud však organizace zavedla systém řízení skutečně důsledně, pokud jej provozuje i po certifikaci a je schopna certifikát obhájit i v dalších letech, je evidentní, že jsou nastaveny mechanizmy umožňující neustálé zlepšování ekonomické situace podniku, což se projeví především ve vyšším zájmu o výkony ekologicky se chovajícího podniku ze strany zákazníků. Dalším možným pozitivem je úspora finančních prostředků spojených se sankcemi ze strany státu v případě nedodržování základních environmentálních norem (jiné přínosy viz obr.1).

Obr.1

Časový vývoj ukazuje výrazné zrychlení procesu zavádění EMS v průmyslových podnicích v ČR ke konci 90. let. Pozitivně se zde zřejmě odráží snaha organizací uspět při vývozech do zemí EU právě prostřednictvím zavedených EMS. Z pohledu EMS Česká republika snese srovnání i se zeměmi EU, kde se celý proces implementace systémů EMS začal realizovat výrazně dříve.

Ochrana životního prostředí a systém veřejné podpory

Významným faktorem při snaze firem optimalizovat náklady spojené se zaváděním EMS jsou dotace státu.

V rámci podpory zavádění systémů environmentálního řízení mohou české podniky získat dotaci na zavedení EMS ze dvou existujících podpůrných programů. Jde zejména o Program podpory malých a středních podnikatelů TRH a Příspěvek ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) při zavádění EMS v podniku.

Program TRH

Program podporuje zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v oblastech environmentálního managementu a řízení jakosti. O zařazení do programu může požádat jakýkoli podnikatelský subjekt se sídlem na území ČR s počtem zaměstnanců menším než 250 osob splňující požadavky na příjemce podpory. Program umožňuje poskytnout podnikatelským subjektům příspěvek na certifikaci EMS ve výši 50 % nákladů na poplatek za vydání certifikátu a nákladů za odborné poradenské služby v souvislosti s certifikací podle norem řady ISO 14 000. Maximální výše příspěvku je 200 tis. Kč.

Příspěvek ze SFŽP

V rámci podpory zavádění EMS lze ze Státního fondu životního prostředí získat příspěvek na zavedení a certifikaci tohoto systému. Pokud žadatel zavádí EMS podle normy ISO 14001, může být dotace poskytnuta do výše 50 % nákladů. Kritéria, která SFŽP při výběru akcí k podpoře uplatňuje, jsou stanovena takto:

- Měrné investiční náklady na zavedení systému EMAS vztažené na jednotku znečištění (ekologický přínos je vyjádřen v peněžních jednotkách jako míra odvrácených poplatků za znečištění životního prostředí),

- velikost podniku s prioritou podniků o velikosti:

a. 25 - 500 zaměstnanců,

b. 0 - 25 zaměstnanců,

- regionální priority ochrany životního prostředí.[2]

Závěrem je třeba zdůraznit, že každý podnik by se měl zamyslet nad následujícím vztahem:

V článku jsou uvedeny možnosti, jak snížit náklady spojené s implementací environmentálních systémů řízení ve firmě na přiměřenou úroveň a současně dodržet, popř. překročit, ekologické normy. Je zřejmé, že i přes tyto možnosti si aplikace ekologických opatření ve firmě vyžádá nemalou sumu finančních prostředků, kterou je však třeba porovnat s přínosy vyplývajícími ze zavedení EMS. K nejdůležitějším z nich patří možný pokles nákladů na materiál (využitím recyklovaných materiálů) a energii (např. software pro sledování a řízení spotřeby elektrické energie v podniku), zisk konkurenční výhody oproti podnikům, které neaplikují EMS a zlepšení vztahů s obchodními partnery, kteří environmentální aspekty přísně dodržují a vyžadují jejich realizaci.

Literatura
1. Škapa, Radoslav. Skrytý potenciál reverzní logistiky. Logistika, březen 2002, s. 38-39.
2. http://www.ceu.cz
3. http://www.cemc.cz



Katedra logistiky, VVŠ PV ve Vyškově