Rusko plánuje širokorozchodnou trať přes Slovensko do Rakouska

Celkové náklady na projekt se odhadují na 6 mld. eur (asi 156 mld. Kč), definitivní částku ale ještě bude třeba upřesnit, informovala rakouská agentura APA. Cílem je spojit střední Evropu s trhy na Dálném východě, včetně ruského Vladivostoku a čínské Šanghaje.

Nyní se vypracuje studie proveditelnosti a podnikatelský model. Studie by měla být hotova do konce roku 2013. Do poloviny roku 2014 by pak mělo padnout konečné rozhodnutí o projektu, prohlásil ředitel ruských státních železnic Vladimir Jakunin. V projektové studii bude také stanovena přesná částka na projekt.

Ve Vídni se plánuje stavba nákladního terminálu na rozloze zhruba 200 hektarů. Rakousko si z realizace projektu slibuje vytvoření 3000 nových pracovních míst a roční příjmy 120 mil. eur. Rakouské železniční společnosti ÖBB by mohl stoupnout objem přepraveného nákladu ze současných 113 mil. tun o 10 %.

Na Slovensku je podle šéfa železniční společnosti ŽSR Štefana Hlinky v plánu výstavba subterminálu. Předpokládá se podle něj, že země bude mít z výstavby a provozu železniční trati značný prospěch.

Rychlejší, ale dražší

Nákladní doprava mezi Asií a Evropou v současnosti proudí převážně po moři. Lodě převezou náklad na Dálný východ za přibližně 30 dnů. Železnice to zvládne podstatně rychleji, v případě prodloužení širokorozchodných kolejí se doba ještě zkrátí. Podle prvních návrhů by cesta zboží z Vladivostoku Transsibiřskou magistrálou do Moskvy a poté přes Kyjev a Bratislavu do Vídně měla trvat 15 dnů.

Zda se ale železnice stane silným konkurentem pro lodní přepravu, se teprve ukáže. Zatím je přeprava po železnici oproti námořní dopravě podstatně dražší, v poslední době se ale rychle rozvíjí. Jedná se především o převoz kontejnerů s autodíly a elektronikou. Ruské státní železnice v této souvislosti koupily francouzskou logistickou firmu Gefco, která se zaměřuje právě na přepravy pro automobilový průmysl.

Řada evropských dopravních a logistických společností provozuje nyní své pravidelné linky z/do Číny. Využívá se jak klasická severní cesta, tak s rozvojem výroby ve středu země i větev přes Kazachstán.