Cesta loveckých trofejí
Příběh cesty loveckých trofejí z kanadského Toronta do Čech začal v říjnu roku 2008. Agent přepravní společnosti trofeje v Kanadě vyzvedl a poslal zásilku letecky do Prahy. Odtud by za normálních okolností putovala ke svému majiteli a celá cesta by netrvala déle než jeden týden.
Kontrola ale zjistila, že v dokladech k zásilce chybí poslední strana veterinárního potvrzení. A bez ní nemohly být trofeje propuštěny k další přepravě. Nezbyla tak jiná možnost než zásilku odeslat zpět na více jak 6,5 tis. km dlouhou cestu do Toronta, kde měly být vystaveny nové kompletní veterinární doklady.
Vystavení dokladů se však neobešlo bez další komplikací. Zdejší veterinář totiž rozhodl, že se inkriminované trofeje musejí vypreparovat na území Kanady. Za preparátora přitom určil odborníka z dalekého Edmontonu.
„Namísto plánované cesty zpět do Prahy se trofeje vydaly na další více než 3 tis. kilometrů dlouhou cestu po Kanadě. Po všech peripetiích, které tuto zakázku i dál provázely, jsme ji nakonec úspěšně doručili až v březnu 2011. Nutno dodat, že společně s dalšími trofejemi, které v Kanadě odlovil tentýž zákazník o celé dva roky později,“ shrnul Vít Koláček z přepravní společnosti Geis.
Řidič začátečník
Zkomplikovat se může i krátká a zdánlivě jednoduchá cesta zásilek z Modletic do Brandýsa nad Labem. „Jeden z našich dopravců tři dny zaučoval nového řidiče na trase Brandýs nad Labem a okolí. Čtvrtý den vyrazil řidič na trasu poprvé sám. Vydal se na cestu časně ráno z našeho depa v Modleticích,“ začíná historku Aleš Vykydal ze společnosti Geis.
Po 4 hodinách od naložení balíků kontaktoval dispečer řidiče s dotazem, kdy doručí konkrétní balík, po němž se již nedočkavý příjemce shání. Řidič mu odpověděl, že se nachází v Říčanech, tedy ani ne 7 km od depa, kde zásilky k rozvozu naložil.
Dispečer se zeptal, zda má poruchu a proč ji nenahlásil. Řidič odvětil, že s autem je vše v naprostém pořádku. Rozbila se mu ale navigace a nemůže trefit do Brandýsa. Protože neměl ani mapu, vrátil se za další hodinu zpět do depa, kde na něj již netrpělivě čekaly tři náhradní vozy. „Zásilky jsme nakonec stihli doručit včas, dezorientovaného řidiče jsme však po tomto incidentu již nikdy více neviděli,“ vypráví Aleš Vykydal.