„Nelze akceptovat, aby Německo určovalo mzdu zaměstnancům firem registrovaných v jiných zemích. S panem premiérem jsme se shodli na nebezpečí takových zásahů do národních legislativ, a to také ve světle nové informace, že se o podobném opatření jedná i ve Francii a uvažují o něm zřejmě i další země. To by byl konec volného pohybu služeb v Evropské unii,“ řekl prezident ČESMAD Bohemia Vladimír Starosta.

Premiér podle informací sdružení potvrdil, že vláda věnuje problému patřičnou pozornost, a avizoval plánované jednání ministryně Marksové s německou ministryní práce a sociálních věcí, které se uskuteční v březnu.

 

V květnu pak bude mít ministerský předseda příležitost téma otevřít i přímo při jednání s kancléřkou Merkelovou.

Dopravci chtějí vznést ústavní stížnost proti německému zákonu o minimální mzdě - čtěte ZDE

Berlín ustoupil. Nebude uplatňovat minimální mzdu na řidiče projíždějící Německem - čtěte ZDE

Generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř k tomu dodal: „Je důležité, aby se toto téma stalo navýsost politickým, neboť se dotýká základních principů společenství. Za nebezpečné považujeme i kompromisní vyhlášení moratoria, pozastavujícího platnost tohoto opatření na tranzitní přepravy. Vzhledem k tomu, že tyto přepravy nejsou dominantní, moratorium spíše usvědčuje Německo ze snahy o stěží mezinárodně obhajitelnou ochranu domácích dopravců na jinak volném dopravním trhu. Je třeba usilovat o úplné zrušení platnosti německého zákona o minimální mzdě pro zahraniční subjekty. Německá minimální mzda je čtyřikrát vyšší než česká a jejím uplatňováním na české dopravní firmy by vznikla hluboká disproporce s naším zákoníkem práce.“

Bohuslav Sobotka také zmínil časový tlak provázející zavádění německé minimální mzdy. O zákonu, který byl v Německu přijat v létě, nebyla česká strana informována a první upřesnění byla vydána až v prosinci loňského roku.

Související