Mercedes-Benz má v Česku nákladní auta na letošek už nyní vyprodaná. V Německu nestíhají vyrábět

Německá značka Mercedes-Benz kraluje v Česku nákladním vozům už třináct let v řadě. Letos se před ni sice dostaly značky MAN a DAF, šéf divize nákladních aut Mercedesu Josef Mařík ale věří, že si za celý rok svou pozici uhájí. Jednoduché to však mít nebude. V Německu totiž nestíhají vyrábět.

"Už v květnu jsme prodali kvóty na letošní rok," říká Mařík. Ten nyní bojuje o to, aby mu přidělili více aut, například na úkor německého trhu.

"Dokázali bychom prodat o 200 až 300 aut víc," předpokládá. Na limit už se v koncernu dostávají i v prvním čtvrtletí příštího roku. Mají totiž ještě mnoho nevyřízených objednávek.

Vzhledem k aktuální vytíženosti se zastoupení Mercedesu-Benz nesnaží bojovat o všechny zakázky. "Přetáhnout zákazníka od konkurence je nákladné, snažíme se teď hlavně stíhat dodávky aut našim stávajícím zákazníkům," říká Mařík. I těm se totiž díky růstu ekonomiky daří lépe, a chtějí tedy více aut než v minulosti.

K cenovým válkám s konkurencí tak Mercedes nemá v tuto chvíli důvod.

Za prvních sedm měsíců prodali 963 vozů s hmotností nad šest tun. Jde hlavně o tahače návěsů.

Jedničkou na trhu je aktuálně německá značka MAN z koncernu Volkswagen s 1032 registracemi, druhý je nizozemský DAF, patřící do americké skupiny Paccar s 976 náklaďáky.

"Obvykle máme první polovinu roku slabší než druhou, věříme, že nakonec jedničkou znovu budeme," říká Mařík.

Dodává ale, že trh s nákladními vozy je zkreslen podobně jako s těmi osobními. "Někteří konkurenti přihlašují auta, která následně vyváží," podotýká.

Za prvních sedm měsíců bylo v Česku celkově zaregistrováno 5683 nákladních vozidel nad šest tun hmotnosti. Oproti loňsku je to nárůst o 14 procent. Trh se pomalu dostává na svoji předkrizovou úroveň, letos ale rekordu pravděpodobně ještě nedosáhne.

"Naši zákazníci jsou opatrnější než dříve, skoro každý čeká další krizi," říká Mařík. Nikdo už podle něj nemá tak ambiciózní růstové plány, jaké se u dopravců objevovaly kolem roku 2007.

Navíc stále větším problémem je i to, že i kdyby dopravci měli více zakázek, nedokázali by pro nová auta najít dostatek řidičů.

Právě kvůli větší opatrnosti dopravců se prodejci nákladních aut více věnují i krátkodobému půjčování aut. Mercedes má takto 130 vozů, které si zákazníci půjčují, pokud jim ty vlastní krátkodobě nestačí. Pod křídly značky je i financování vozů a výkup a následných prodej ojetin.

Mercedes si i u nákladních aut snaží udržet pozici prémiové značky. Je tak cíleně dražší než konkurence. "Celkové náklady na provoz ale u nás vychází výhodně. Kdyby to tak nebylo, tolik aut bychom neprodali," tvrdí Mařík. U nákladních aut se celkové náklady lámou na dosažené spotřebě.

Tu ale v technickém průkazu na rozdíl od osobních aut nikdo nezjistí. V oboru se proto auta prakticky neprodávají bez toho, aby si je zákazník vyzkoušel na svých trasách a se svými řidiči. Auto je v provozu prakticky neustále a každý rozdíl v nákladech na palivo se počítá.

Právě proto jsou nákladní auta z pohledu hlídání spotřeby a efektivnosti dál než auta osobní.

Například 85 procent prodávaných náklaďáků Mercedes má nyní optimalizaci spotřeby podle projížděného terénu. Auto dopředu počítá se stoupáním a jeho sklonem a dokáže jej díky lepšímu a předvídavějšímu řazení vyjet úsporněji.

Nákladní auta také povinně mají více bezpečnostních technologií. Musí umět sama zastavit před překážkou a od listopadu budou muset umět zabránit nechtěnému vyjetí z jízdního pruhu.

Dnešní nákladní auta také vědí, kolik mají naloženo nákladu, díky tomu si mohou lépe rozdělit brzdění na jednotlivé nápravy.