Na ministerstvu dopravy zavládla panika. Úřad se snaží zajistit, aby České dráhy nemusely platit 1,2 miliardy korun za to, že Škodě Transportation před lety za lokomotivy nezaplatily včas.
"Je to neuvěřitelné a nemravné," říká ministr dopravy Dan Ťok. Zdůrazňuje přitom, že Škoda dodala stroje s pětiletým zpožděním a naopak ona by měla platit penále či nabídnout slevu.
Úřad proto již podal proti rozhodnutí rozhodčího soudu při Hospodářské komoře žalobu k soudu. Podle něj má verdikt právní vady.
"Máme zaplatit 468 milionů korun, což je dlužná částka včetně úroků z prodlení, a dalších 760 milionů korun jako projev vůle uhradit inflaci," popisuje šéf Českých drah Pavel Krtek. "Jsme překvapení, že jsme vůbec byli žalováni naším tradičním dodavatelem," dodává. Rozhodčí soud naopak vůbec neuznal požadavky Českých drah na penále z prodlení. Půl miliardy mají dráhy zaplatit do týdne.
"Reálným výsledkem není nic víc, než že Škodě Transportation byl přiznán nárok na zaplacení dlužných částí kupní ceny lokomotiv, který vyplývá z platné smlouvy," říká mluvčí Škody Lubomíra Černá.
Už v roce 2010 začala snaha získat od Škody penále za zpožděnou dodávku, ta měla činit 200 milionů korun. České dráhy ale za vedení Petra Žaludy udělaly chybu. Přestaly platit Škodě faktury podle prosté úvahy, že když jim firma má zaplatit penále, ony jí nemusí platit za dodávky. Tímto vznikly dva na sobě nezávislé spory. České dráhy se snaží vymoct penále za zpožděnou dodávku a Škoda Transportation se snaží vymoct penále za nezaplacené či pozdě zaplacené faktury a za neoprávněné používaní lokomotiv, za které dráhy plně nezaplatily. Spory se táhly pět let a požadované částky postupně narůstaly, až v obou případech výrazně překročily miliardu korun.
Snaha obou stran se domluvit na kompromisu vždy končila na tom, že České dráhy měly pocit, že jsou jednoznačně postižené, zatímco Škoda měla pocit, že poškozenou firmou je ona, protože jí nebylo řádně placeno. Rozhodnout měl vše arbitrážní soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR, ten ale nároky Českých drah neuznal.
Zakázka na lokomotivy za tři miliardy korun byla v době jejího podpisu, tedy v roce 2004, vítána. České dráhy měly konečně získat moderní lokomotivy a Škoda Transportation dostala příležitost vrátit se mezi globální výrobce elektrických lokomotiv.
Problémy se ale začaly nabalovat hned záhy. Největší problém nastal až po několika měsících práce na prototypu. Změnily se technické normy pro lokomotivy a v Plzni bylo technikům jasné, že nemají šanci splnit nové bezpečnostní standardy. Začali proto pracovat na novém designu a práce nabraly zpoždění. I když Škoda toto považuje za hlavní důvod čtyřletého skluzu, změna designu nebyla podle některých názorů nutná. Původní lokomotiva totiž testy splnila. Za zpožděním by tak mohlo stát i to, že se v Plzni elektrické lokomotivy začaly vyrábět po mnohaleté pauze a ještě delší byla prodleva ve vývoji. Takto náročný stroj dokáže vyrobit po celém světě jen několik výrobců.
Požadavek drah, ukotvený ve smlouvě, ale zněl, že v roce 2008 už musí být lokomotiva plně schválená a v provozu. České dráhy s provozem počítaly již od jízdního řádu na konci roku 2009. Jenže nic nedostaly, viděly jen prototyp. První stroj byl dodán až v roce 2010, ale pouze k omezenému zkušebnímu provozu. Potřebnou homologaci, a tedy i provoz bez omezení, získala Škoda pro lokomotivy až v roce 2013. Vlaky ale stále čekají na povolení provozu v Německu. To je extrémně důležité pro České dráhy, které je chtějí již od prosince nasazovat na spoje do Berlína a Hamburku. Je to ale rozhodující i pro Škodu, která v Německu získala zakázky, pro něž právě tento stroj potřebuje.
Státní firmy dosud Škodě Transportation a firmám její skupiny za dodávky zaplatily bez této pokuty celkem 43 miliard korun. Pokud dojde k zaplacení vyměřené pokuty, vyjde jedna lokomotiva na zhruba 170 milionů korun, cena podobných strojů na trhu je ani ne poloviční.