Megakanál za čínské peníze. První část kanálu Dunaj-Odra-Labe nabízí firma postavit bez účasti státu

Když dojde na sny prezidenta Miloše Zemana, bývá plavební kanál na prvním místě. Česko by mělo propojit řeky Labe, Odru a Dunaj, aby 660 kilometrů téhle "nové řeky" přineslo zemi obrovský hospodářský rozkvět. Jakkoliv s tím nesouhlasí někteří ekonomové, ekologové i politici.

Pochybnosti teď mají rozehnat čínské peníze, které do Prahy v uplynulých dnech přivezl prezident Si Ťin-pching. Česká firma DOE Europe tvrdí, že je schopna s pomocí investorů z Číny vybudovat první, 82kilometrovou část kanálu z Hodonína k Dunaji. A to na klíč, aniž stát vydá jedinou korunu. "Máme vše připravené. Můžeme to předložit na stříbrném podnose. Stát by nemusel nic platit, jen by dohlížel, jestli je všechno v pořádku," řekl šéf společnosti Josef Drebitko.

DOE Europe už loni oznámila, že chce u jihomoravského Hodonína postavit obří logistický terminál za víc než osm miliard korun, které dodají také čínští investoři. Pro kontejnerové překladiště se třemi tisícovkami zaměstnanců by přitom bylo napojení na vodní dopravu výhodné.

Ve středu prezidentská kancelář oznámila, že DOE Europe uzavřela dohodu "o spolupráci během analytické fáze budování kanálu Dunaj−Odra−Labe" se státní společností Sinohydro, šestou největší stavební firmou v Číně.

Josef Drebitko, člen představenstva DOE Europe, chce nyní státu nabídnout, že kromě terminálu dokáže sehnat peníze i na propojení Hodonína s Dunajem. Zjednodušeně: Číňané a banky by dodali peníze, stát by pak odhadem do deseti let mohl převzít hotové dílo. O tom, jak by se taková soukromá investice přesahující 19 miliard vrátila, zatím firma nechce mluvit.

"To teprve zveřejníme. Ale máme vše dobře spočítané," ujistil Drebitko, osmašedesátiletý podnikatel, který vybudoval a před několika lety prodal úspěšnou firmu na parkovací systémy.

Pobídka pro lodní dopravu

Že má projekt kanálu budoucnost, ho prý přesvědčily studie, které si nechala firma s pomocí odborníků vypracovat. A také loňská cesta s prezidentem Zemanem do Číny. "Teď hraji roli člověka, který umí sehnat peníze a přesvědčit lidi," vysvětlil Drebitko. 

Hlavní otázkou celého kanálu přitom stále zůstává, jestli je jeho vybudování vůbec reálné. Včetně jihomoravské části, o níž investorská firma tvrdí, že je technicky i ekologicky nejschůdnější.

Jestli je v krajině dost vody a také zda by se vůbec vyplatil ekonomicky, jak tvrdí jeho zastánci. Ti počítají, že stavba kanálu přinese firmám zakázky a jeho provoz zase mohutný rozvoj skomírající lodní dopravy, který nakonec pomůže průmyslu. Podle propočtů by mohl dopravit ročně 9,5 milionu tun zboží, polovinu toho, kolik dnes ročně jezdí kamiony a vlaky.

Jenže právě výhodnost kanálu dodnes nikdo nezávisle a přesvědčivě nedokázal. Ministerstvo dopravy právě finišuje se soutěží na firmu, která takzvanou studii proveditelnosti teprve vytvoří. "Vítěz by měl být znám v nejbližších dnech," řekl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. 

Navíc tahle studie za 15 milionů je spíš úlitbou prezidentu Zemanovi, vláda ve skutečnosti ví, že je stavba nejistá. Aby však před dvěma lety, v rozjitřené době kolem sestavování kabinetu, uklidnila zastánce kanálu Zemana, zařadila pořízení studie do programového prohlášení. Ostatně i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na otázku ohledně čínského zájmu o kanál odpovídá: "To je hodně daleko za horizontem naší vlády."

Stavba na desítky let

Firma DOE Europe sice odhaduje, že jihomoravskou část by bylo možné dokončit do deseti let, propojení tří toků však i jeho největší podporovatelé odhadují na několik desítek roků. A to ještě v ideálních podmínkách, když se podaří vykoupit pozemky od desetitisíců vlastníků a nebude se opakovat scénář stavby českých dálnic, trvající od prvního razítka k otevření autům až 15 let. Mimochodem, na plánované trase kanálu se už od 70. let nesmí stavět. Myšlenka na propojení řek je ale stará několik set let.

Navíc jsou tu výhrady odborníků: komise pro životní prostředí Akademie věd, složená z expertů na přírodu i ekonomů, už dříve zjistila, že projekt není návratný. "Několik studií opakovaně došlo k závěru, že by kanál rozvrátil českou krajinu," upozornil Miroslav Patrik z ekologického sdružení Děti Země. A nakonec je tu poslední zásadní problém: Slovensko i Rakousko se k projektu dlouhodobě staví vlažně. Zkrátka proto, že ho nepotřebují. "Říkají: Nám Dunaj stačí," vysvětloval už loni ministr dopravy Dan Ťok (ANO) po jednání u sousedů.