"Jiné" reality pronikají do výroby i logistiky. Pomáhají při školení zaměstnanců, vychystávání nebo vizualizaci skladů

Virtuální a rozšířená realita provází zboží od výroby až k zákazníkovi. Tyto technologie začínají využívat průmyslové i logistické firmy především proto, že v nich dokážou školit zaměstnance, připravovat se na údržbu strojů ještě předtím, než jsou vyrobeny, nebo vylepšovat pracovní procesy. Virtuální cestovatel − zaměstnanec si tak může například zblízka prohlédnout provozy, které mohou být zdraví nebezpečné. Jde například o prohlídku jaderného reaktoru, aniž by na sobě pracovník musel mít ochranný oblek proti radiaci, nebo se lze bez obav procházet lakovnou aut, která je jinak během provozu zamořena chemickými výpary.

Podle Milana Mitošinky z vývojářské firmy Cleverlance, která vytváří modely pro virtuální realitu, jsou tyto technologie v podobném stadiu rozvoje jako chytrý telefon v době před deseti lety. To by znamenalo, že v následujících několika letech proniknou do všech oblastí lidského života.

Masivní vzestup technologie ostatně odhaduje i společnost International Data Corporation, jež provádí čtvrtletní průzkumy trhů s virtuální a rozšířenou realitou. Podle ní tyto trhy vzrostou z šesti miliard dolarů v roce 2016 na 215 miliard v roce 2021. Podobné je to i s odhadem prodeje zařízení, která tyto technologie využívají. Za čtyři roky by se jich mohlo prodat skoro 92 milionů. Mezi největší výrobce patří technologické společnosti jako například HTC, Sony nebo Microsoft.

Virtuální a rozšířená realita pronikají do výroby i logistiky

Prohlédnout fotogalerii

Virtuální prototypy

V průmyslové výrobě se nyní využívá především virtuální realita. Simulace výrobního procesu pomocí této technologie umožňuje továrnám, aby si vyzkoušely nové výrobní linky ještě předtím, než vytvoří jejich prototyp. Podle Martina Synka, vývojáře digitální továrny ze Škody Auto, přináší simulace hlavně úsporu peněz a času. Konstrukční technik si díky tomu může prohlédnout výrobní linku v životní velikosti a případně ji ještě upravit před jejím vyrobením.

Zatím Škoda Auto v digitální továrně, která má být virtuálním dvojčetem reálné fabriky, vymodelovala lakovnu a svařovnu. Na konferenci o virtuální a rozšířené realitě, kterou minulý týden hostilo ČVUT, vyjmenoval Synek důvody, proč se firma rozhodla digitalizovat právě tuto část továrny: "Opravdová lakovna je dlouhý černý tunel, kde je vysoká teplota a chemikálie, takže lidé tam běžně nechodí."

Technologii firmy používají i ke školení a vzdělávání zaměstnanců. Například IT firma Cleverlance pro tyto účely vytvořila virtuální jaderný reaktor pro jednu evropskou elektrárnu. Jako jednu z výhod virtuální reality firmy uvádějí bezpečnost při nacvičování různých situací. Ale stejně jako v herním průmyslu nebo zdravotnictví i tady firmy narážejí na její omezení. Kromě toho, že se s helmou na hlavě nedá moc pohybovat, ne všichni ji snesou. "Někomu se z toho dělá fyzicky špatně," podotýká Synek.

Výroba letadel

Rozšířenou realitu podniky většinou používají pro komunikaci s veřejností a zákazníky. Tato technologie využívá zpravidla brýle, které propojují realitu s digitálními prvky, jež může uživatel ovládat rukou, v podstatě "ve vzduchu". Podle Mitošinky z Cleverlance je ale někdy efektivnější použít obyčejný tablet se speciálním softwarem, protože je dostupnější.

S rozšířenou realitou pracuje i český výrobce letadel Aero Vodochody. Technologii používá při prezentacích pro investory. V jedné ze simulací ukazuje, jak se letadla vyrábí − zákazníka přivede do prázdné haly a on s brýlemi vidí výrobní linku při běžném provozu −, nebo na skutečném letadle promítne zbraňové systémy.

I tato technologie má zatím své limity. Podle Jana Hovory ze společnosti Pocket virtuality, která s Aero Vodochody spolupracuje, například není možné ve velkém prostoru vidět digitální prvky v dálce, protože se zobrazí jen ty nejbližší.

Vizualizace skladů

Virtuální i rozšířená realita pomalu pronikají také do posledního článku řetězce, který propojuje výrobce se zákazníkem. Na začátku října oznámila jedna z významných světových logistických firem, DHL Supply Chain, že úspěšně otestovala a do svého provozu zařadila rozšířenou realitu. Takzvaní vychystávači zboží v několika jejích skladech dostali brýle, které jim před očima promítají instrukce třeba o tom, kde hledat dané výrobky a kam je umístit na vozíku.

Systém se nazývá pick by vision neboli vychystávání zrakem a DHL Supply Chain není jedinou firmou, která toto zařízení začala používat. Zkouší ho i Samsung, BMW nebo další velká logistická společnost, německý Dachser. "Pick by vision nám pomáhá například tehdy, když ze skladu vychystáváme hodně podobné položky. V brýlích pracovníci vidí fotku daného zboží a podle toho jej vyberou," říká Thomas Klare, specialista na logistiku Dachseru. Firma technologii zatím využívá ve dvou skladech v Německu, v Česku nyní nic takového neplánuje.

Větší využití vidí Klare u virtuální reality, kterou firma používá při vizualizaci skladů pro zákazníky, již u ní nechávají velké množství zboží. "Je to pro nás dobrá možnost ukázat sklad a procesy uvnitř. Zároveň zákazníci vidí, jak se zbožím manipulujeme a zda rozumíme jejich požadavkům," popisuje Klare. Virtuální procházku Dachser zavedl například ve své pobočce v rakouském Hörschingu a plánuje ji nabízet i v Česku. "Technologii využijeme pro modelaci nového skladu, který otevřeme v Letohradu," doplňuje Jan Polter, obchodní a marketingový ředitel tuzemského zastoupení firmy.