Trh e-commerce celoevropsky intenzivně roste, což sice přináší spoustu radosti provozovatelům e-shopů, ale velké starosti všem, kdo se podílejí na doručování zásilek. Podle studie Urban Logistics společnosti Cushman & Wakefield se má v příštích čtyřech letech objem zásilek doručovaných do evropských měst zvýšit o 70 procent. Ve zkratce to znamená, že brzy bude po silnicích evropských metropolí jezdit téměř dvakrát více dodávek.
"Stále více Čechů nakupuje na internetu, proto je zcela nezbytné, aby velká města zvládala rostoucí počet zásilek. V budoucnu bude pro internetové maloobchodníky a společnosti zabývající se přepravou zásilek zcela zásadní využívání městských logistických prostor. Jen tak dokážou uspokojit rostoucí požadavky zákazníků na rychlost a spolehlivost dodávek," uvádí Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmů průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield.
Na rozdíl od největších evropských měst se Praha zatím nemusí zaobírat obřími objemy zásilek k doručení. Například Londýn čelí každoročně téměř dvacetinásobku toho co Praha. Velká evropská města proto hledají řešení, jak stále komplikovanější poslední míli co nejefektivněji vyřešit. "V Anglii je například trend, že se staré kancelářské budovy, obchodní centra či jiné budovy, které už neplní svůj účel, mění na drobné sklady kombinované s výdejnami e-shopů," popisuje zahraniční praxi Martin Baláž, ředitel pro výstavbu a pronájem pro ČR a Slovensko ve společnosti Prologis.
Balík, nebo byt?
Potenciální prostor pro budování městských logistických jednotek existuje i v Praze. Stavět by se dalo v okolí nákladových nádraží, například v okolí nádraží Braník, nebo v průmyslových areálech v Hostivaři. Poptávka po tomto typu prostor je velká především v místech, kde je dobrá dopravní obslužnost hromadnou dopravou, nejen kvůli dostupnosti pracovní síly, ale například pro kombinaci logistických prostor s nějakým druhem retailu, showroomu či výdejního místa. "Se současným trendem e-commerce se zvyšuje i poptávka po těchto prostorech, a to jak v centru města, kde poslouží retailové zóny, tak i v širším centru, kde lze využít malé skladové jednotky," dodává Ondřej Titz, konzultant v týmu pronájmu industriálních prostor v Cushman & Wakefield.
"Aktuálně spolupracujeme na projektu výstavby menších víceúčelových prostor v Průmyslové ulici, který cílí také na firmy, jež chtějí dělat efektivní distribuci v rámci Prahy. Podobně by takové projekty mohly vznikat v Hostivaři nebo Štěrboholích. Pro tento účel by také mohl dobře fungovat Westpoint v Ruzyni, ale tam se bude stavět bydlení," vysvětluje Martin Šumera, šéf oddělení průmyslových nemovitostí ve společnosti 108 Agency.
Poukazuje tím na jeden ze zásadních problémů při budování městských logistických prostor, kterým je velká konkurence rezidenčních projektů. Trend je totiž takový, že se starší průmyslové budovy s dobrou dopravní dostupností bourají a na jejich místě vznikají byty. I na trhu bydlení je aktuálně velká poptávka, a rezidenční projekty navíc slibují developerům a investorům větší výdělky.
Nových hal určených speciálně pro městskou logistiku zatím v Praze existuje minimum a vzhledem k relativně malé rozloze města a ne až tak velkému objemu přeprav není v plánu ani jejich větší rozvoj. "Osobně si myslím, že sklady pro tento typ logistiky blíže centru Prahy nebudou vznikat. Spíše bude větší tlak na transformaci existujících areálů v blízkosti Prahy na city logistiku," uvádí Martin Baláž a dodává: "Aktuální tlak Prahy na zákaz vjezdu kamionů do města zatím není reálný, ale do budoucna bude stále větší a firmy se s tímto problémem budou muset vypořádat."
Například Prologis Park Prague-Rudná se tak podle Baláže již na městskou logistiku profiluje. Jeden z nájemců odtud například distribuuje léky do dvou hodin po celé Praze, Sportisimo z tohoto parku zaváží své pražské prodejny a donedávna odtud rozvážel potraviny on-line prodejce potravin Koloniál.
Změnit se musí nejen haly, ale i myšlení
Pro zvládnutí stále rostoucích objemů bude ovšem potřeba nejen fyzicky transformovat samotná logistická centra, ale především proměnit chápání městské logistiky jako takové. V minulém čísle časopisu Logistika jsme popisovali trendy na poli spolupráce mezi firmami, která je dvojnásob potřeba právě v hustě zabydlených oblastech evropských metropolí.
Takovou formou spolupráce je například městské konsolidační centrum, kde může vícero obchodních řetězců sdílet kapacity pro konsolidaci objednávek a jejich efektivní distribuci do jednotlivých obchodů. Podobně by e-shopy také mohly sdílet svá odběrná místa a poštomaty. Nejen že by se tím všem snížily náklady, ale zároveň by se zlepšila i zákaznická zkušenost díky tomu, že koncový zákazník najde zboží vždy na tom nejbližším odběrném místě.
Model společného zavážení městských distribučních center a následné distribuce je díky lepšímu vytížení vozů i skladů efektivnější a podle analytiků z Ernst & Young může přinést až 39procentní úsporu operačních nákladů. Kromě toho díky vyšší frekvenci jízd se mohou obchody zavážet častěji menšími dodávkami, a zásoby v nich tak mohou být nižší.
Právě s ohledem na nízkou konkurenceschopnost logistických projektů oproti výstavbě bytů se vytvářením koncepce městské logistiky musí zabývat především vedení měst. Rada hlavního města Prahy zadala vypracování koncepce městské logistiky Institutu plánování a rozvoje (IPR) a výsledek by měl být znám do konce letošního roku. "Pohyb dodávek po Praze jde lépe organizovat, a snižovat tak jejich vliv na město. V návaznosti na obchodování po internetu to bude stále naléhavější," vysvětluje smysl vytváření koncepce Ondřej Boháč, ředitel IPR. Studie by měla řešit nejen budování překladišť a městských logistických center, ale například i nedostatek zásobovacích stání či využití alternativních způsobů zásobování, jako jsou nákladní kola či říční doprava.