V Bruselu vznikla nová dohoda. Dopravci možná nebudou muset svým řidičům platit západní mzdy

Čeští dopravci si mohou zatím oddychnout - nejspíš nebudou muset svým zaměstnancům vyplácet západní mzdy. Bulharské předsednictví EU se společně se zástupci europarlamentu a Evropské komise dohodlo na tom, že bude doprava vyjmuta z budoucí podoby směrnice o vysílání pracovníků. Povedlo se tak prosadit českou pozici, kterou ministr dopravy Dan Ťok (ANO) spolu s europoslankyní Martinou Dlabajovou (ANO) nedávno oznámili. Dlabajová to sdělila po včerejším nočním jednání v Bruselu.

“Vyjmutí dopravy z obecných pravidel pro vyslané pracovníky považuji za obrovský úspěch. Sektor dopravy je vysoce mobilní a vyžaduje specifickou úpravu pravidel, která by měla být nekomplikovaná, jednotná, jednoznačná a snadno vymahatelná s cílem usnadnit dopravní činnosti a současně chránit řidiče.“ 

Dopravci vítají vyjmutí dálkové kamionové dopravy z chystané novely směrnice Evropské unie o vysílání pracovníků. Sice jde podle nich jen o dílčí krok, pozitivní ale je uznání, že v případě dopravců nelze postupovat jako s pracovníky ostatních oborů. V reakci na výsledek nočního jednání v Bruselu to ve čtvrtek řekl mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

"Není to tak, že bychom vyhráli. Nicméně kdyby k tomu kroku nedošlo, tak už jsme prohráli," uvítal rozhodnutí Felix. Vyjmutí ale označil jen za dílčí krok, protože bude následovat debata v Evropském parlamentu. "A tam je spousta poslanců, kteří jsou zásadně proti vynětí a nechali by to ve směrnici," poznamenal. Připomněl také, že je stále ve hře to, že se bude vysílání pracovníků v dopravě řešit zvlášť v silničním balíčku.

Směrnici o vysílání pracovníků Felix považuje za čistě ochranářské opatření. "Není to o sociální starostlivosti západních zemí o naše pracovníky, ale je to čistě ochranářské opatření, které má vytlačit naše dopravce z trhu, což už se bohužel částečně daří," uvedl. V té souvislosti připomněl pokles mezinárodní dopravy v době růstu ekonomiky i exportu a nedostatek řidičů.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka doprava nikdy neměla být součástí směrnice. "Dálková kamionová doprava neměla být nikdy součástí směrnice o vysílání pracovníků. Nyní jsme dostali prostor dál o změně vyjednávat. Slovo teď mají poslanci Evropského parlamentu, kteří budou o změně rozhodovat," uvedl.

Ne pro dopravu, ale pro stavebnictví

Obecná pravidla pro vysílání pracovníků byla původně podle europoslankyně Martiny Dlabajové určená jako ochranářské opatření některých evropských zemí pro pracovníky dlouhodobě zaměstnané v cizině, například stavební dělníky, a nikoliv řidiče kamionů, kteří během jediného dne projedou i více evropských zemí.

Vyjmutí kamionové dopravy a řešení této problematiky speciální úpravou si kvůli svým dopravcům nepřála jen Česká republika a další země ze středu a východu unie, ale také státy, jako je Portugalsko či Španělsko. Také na jejich řidiče by totiž složitým způsobem dopadala pravidla týkající se například toho, že by měli řidiči v každé zemi, kterou projíždějí, dostávat mzdu obvyklou v daném státě včetně dalších náhrad.

Stále však není jasné, co bude nynější dohoda znamenat pro lokální úpravy této problematiky ve státech jako Německo nebo Francie. V Německu například zákon o tom, že zahraniční řidiči musí dostávat tamní minimální mzdu, platí od poloviny roku 2016. Nedávno toho využil jeden český řidič, který si v Německu vysoudil doplatek peněz do této výše.

Rozhodnutí soudu je ale sporné proto, že rozdíl musí zaplatit zákazník dopravní společnosti, a nikoliv jeho zaměstnavatel, říká Ťok. „Nebezpečí, že čeští řidiči, kteří nedostanou minimální mzdu, si ji budou schopni vysoudit na konečném zákazníkovi, povede k tomu, že dopravce nejen z České republiky, ale z jakékoliv jiné země používat nebudou,“ říká Ťok.

"Věřím, že uzavřená dohoda je vyvážená a respektuje hlavní výhrady, které k návrhu měly jednotlivé instituce," uvedla na dopolední tiskové konferenci komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti Marianne Thyssenová. Kompromis se podle ní drží představy komise, umožňuje ale lepší boj se zneužíváním pravidel.

Modernizaci pravidel z roku 1996 představila Evropská komise v březnu 2016, od té doby se o věci vyjednávalo. Unijní exekutiva se snažila o zajištění spravedlivých platových podmínek pro pracovníky, kteří působí v jiné zemi, včetně třeba toho, že by měli být odměňováni podle pravidel země, ve které působí.

Dohoda na podobě novely směrnice, uzavřená ve čtvrtek v noci, je podle Dlabajové prozatímní. Znovu se zástupci europarlamentu, členských zemí a komise sejdou 19. března.

Mezi změnami proti původní, komisí navržené podobě směrnice, je zkrácení maximální doby vyslání pracovníka, tedy doby, než se na zaměstnance budou muset začít vztahovat národní předpisy země, do které byl vyslán. Komise původně navrhovala 24 měsíců, členské země se ale loni v říjnu dohodly na 18 měsících, kratší dobu prosazovala především Francie.

Nynější výsledný kompromis předpokládá období 12 měsíců s možným prodloužením o dalšího půl roku, odpovídá tedy v praxi oněm 18 měsícům.

Už v říjnu se členské země unie také domluvily na odkladu uplatňování pravidel v mezinárodní automobilové dopravě do doby, než v této oblasti začne platit speciální úprava projednávaná v rámci takzvaného silničního balíčku.