Od srpna 2016 mohou firmy ve zrychleném řízení přijímat pracovníky z Ukrajiny. Zatímco podle tradičních postupů vyřízení dlouhodobého pracovního povolení pro Ukrajince trvalo déle než rok, Režim Ukrajina proceduru zkrátil zhruba na šest měsíců.

"Pro Ukrajince je ale šest měsíců dlouhá doba. Je to dáno kvótami, podle kterých bylo možné ročně přijmout 9600 žádostí. Tato kvóta se nyní navýšila, takže by se mělo přijímání nových lidí teoreticky o polovinu zrychlit," řekla na workshopu časopisu Moderní řízení Michaela Macharik ze společnosti Top People, která je největším poskytovatelem pracovní síly z Ukrajiny. V rámci Režimu Ukrajina do Česka přiváží zhruba pětinu z celkového množství těchto pracovníků.

Právě dlouhé lhůty jsou podle Michaely Macharik jedním z důvodů, proč si někteří Ukrajinci svou cestu do Česka rozmyslí a nakonec vycestují do jiné země, kde je procedura jednodušší. Jako příklad uvádí Polsko, které má výrazně pružnější pravidla, co se týče náboru lidí z ciziny. "Polsko takto vydává milion povolení ročně," dodává.

Ministerstvo zahraničí se letos kvóty rozhodlo navýšit. Nově tak bude možné za rok vyřídit až dvojnásobek žádostí. Možnost využít Režimu Ukrajina však i nadále nebudou mít všechny společnosti. "Já říkám, že zrychlené řízení mají některé firmy za odměnu," uvádí Macharik.

Aby se firma do programu mohla přihlásit, musí splňovat několik podmínek. "Rozhodující je především ekonomická situace firmy," vysvětluje Tereza Hejlová ze zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Firma musí doložit, že je soběstačná a nehrozí, že by svým zaměstnancům nevyplácela mzdy. Důležitou podmínkou je také bezdlužnost vůči státu, a to jak na veřejném pojištění, tak u správy sociálního zabezpečení a u finančního úřadu. Že firma splňuje veškeré podmínky, následně kontrolují garanti programu. Mezi ty patří právě Svaz průmyslu a dopravy ČR či Hospodářská komora.

V okamžiku, kdy je firma do programu zařazena, na řadě jsou ukrajinští zájemci o práci v dané firmě. Ti musí čekat, než dostanou termín schůzky na konzulátu ve Lvově. Na místo se pak musí dostavit se všemi potřebnými dokumenty, na základě kterých mohou obdržet zaměstnaneckou kartu. Po této fázi, která zabere zhruba čtyři měsíce, běží šedesátidenní lhůta, v rámci které žádost posuzuje ministerstvo vnitra. Pokud úředníci v určité fázi procesu objeví v žádosti nesrovnalost, může se tím celý proces prodloužit.

Některé firmy na pracovníky z Ukrajiny nedosáhnou, přestože formálně splňují veškeré požadavky. Důvodem je, že se Režim Ukrajina vztahuje pouze na určitý druh pracovníků. V takovém případě musí společnosti žádat o zaměstnance v rámci tradičního a dlouhého procesu. "V rámci Režimu Ukrajina například není možné do Česka přivést uklízečky," uvedla na workshopu Macharik. Z převážné části podle ní Ukrajinci míří do výrobních závodů, kde zastávají pozice montážních dělníků, obráběčů kovů či svářečů.

Naprostá většina Ukrajinců podle Macharik v Česku neplánuje zůstat. "Jedou si sem vydělat peníze s tím, že se následně vrací domů," vysvětluje. Dodává, že Ukrajinci si chtějí vydělat co nejvíce peněz v co nejkratším čase, proto nemají problém s přesčasy či prací o víkendu. V průměru si Ukrajinci vydělají 800–850 eur za měsíc i se započtením bonusů a příplatků za přesčasy. Klíčové pro ně je, aby jim zaměstnavatel zajistil ubytování.

Ve chvíli, kdy jsou již Ukrajinci u českého zaměstnavatele, jen minimální procento se jich podle Macharik rozhodne z práce odejít. Největší ztrátovost v tomto ohledu panuje právě při několikaměsíčním čekání na zaměstnaneckou kartu. Pro ukrajinské pracovníky je jednodušší a rychlejší jít pracovat do jiné země. Buď do již zmíněného Polska, nebo například na Slovensko, kde stačí požádat o povolení na cizinecké policii a čekat zhruba dva měsíce na vyřízení.

Ve chvíli, kdy žadatelé o práci v Česku v průběhu schvalovacího procesu takzvaně odpadnou, znamená to pro tuzemské firmy problém. Především pak pro malé podniky, které si zažádaly o jednotky pracovníků. Ty se jich ve výsledku nemusí dočkat. Větší firmy, které nabírají zaměstnance na Ukrajině po desítkách či dokonce stovkách, pak často volí variantu, že zažádají o více lidí, než potřebují. Důvodem jsou právě obavy z toho, že určité procento Ukrajinců nakonec do Česka vůbec nedorazí.

Hospodářská komora dosud v rámci Režimu Ukrajina, který od srpna 2016 umožňuje tuzemským podnikům přijímat Ukrajince ve zrychleném řízení, vyřídila už 1950 žádostí firem celkem o 11 490 pracovníků. "Odhadujeme, že v České republice pracuje už asi třetina z nich," popisuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Související