Spojené státy a země Evropské unie mají další měsíc na to, aby se vyhnuly obchodní válce. Americký prezident Donald Trump na poslední chvíli prodloužil platnost výjimky, kterou státům EU přiznal z dovozních cel na ocel a hliník. Evropští výrobci tak mají ještě 30 dní jistotu, že cla nebudou muset platit. EU ale požaduje trvalou výjimku, jinak odpoví odvetnými cly na vybrané americké produkty. Mezi klíčovými spojenci, USA a EU, by v tom případě vypukla obchodní válka.

Trump zavedl 25procentní cla na dovoz oceli a 10procentní tarify na import hliníku. Evropanům a dalším americkým spojencům z nich přiznal výjimku, která ale platila jen do konce dubna. Americký prezident ji nakonec prodloužil o dalších 30 dní, do konce června. Washington tvrdí, že se během této doby chce s EU, ale i s Kanadou nebo Mexikem domluvit na tom, jak tyto země svůj vývoz do Spojených států omezí. Američané prosazují například zavedení kvót na to, kolik oceli a hliníku by se mohlo do jejich země ze zahraničí dovézt.

EU to označuje za jasné porušení pravidel mezinárodního obchodu daných Světovou obchodní organizací (WTO). "Unie jako dlouhodobý partner a přítel Spojených států nebude vyjednávat pod tlakem hrozeb," reagovala na prodloužení výjimky Evropská komise, která v záležitostech mezinárodního obchodu zastupuje všechny země osmadvacítky. Zdůrazňuje, že Američané musí státům EU bez jakýchkoliv předběžných podmínek přiznat trvale platnou výjimku ze zavedených cel.

200 milionů

dolarů, tedy přes čtyři miliardy korun, činí roční vývoz českých ocelářů do USA.

Pokud je evropské firmy nakonec v USA budou muset začít platit, státy EU uvalí odvetná cla na vybrané americké výrobky. Jde například o motocykly Harley-Davidson nebo bourbon z Kentucky − tedy o produkty z těch amerických států, odkud pocházejí vlivní republikánští členové amerického Kongresu. Na podzim je čekají volby a EU doufá, že budou tlačit na prezidenta Trumpa, aby cla odvolal.

Washington zavedení cel na ocel a hliník zdůvodnil ochranou amerických bezpečnostních zájmů, především před dovozy z Číny. Podle EU je to ale nesmysl, protože její země jsou nejbližšími americkými spojenci, a žádnou hrozbu tak pro USA nepředstavují.

Případná americká cla by dopadla také na české oceláře. Podle analýzy firmy Deloitte by ročně přišli asi o miliardu korun na maržích.

Výrazně víc by ale české i evropské firmy mohla poškodit ocel ze zemí, na které se budou vztahovat americká cla. Tato ocel by pak mohla začít proudit místo do USA do Evropy. Proti tomuto nebezpečí se proto chtějí země EU bránit zvýšením celních tarifů na zboží, které by se k nim případně z USA přelilo.

Během příštího měsíce, kdy bude platit výjimka z cel na ocel a hliník, chtějí Američané s Evropany vyjednat vzájemné snížení celních tarifů na průmyslové zboží. Trumpovi jde hlavně o auta, u kterých EU uplatňuje několikanásobně vyšší clo než USA. Unie se jednání nebrání, naznačuje ale, že ji Američané chtějí skrze cla na ocel a hliník vydírat. "Za žádných okolností nevyjednáváme (…) tváří v tvář hrozbám. Nejdřív musíme dostat ničím nepodmíněnou trvalou výjimku. Teprve poté můžeme jednat o dalších záležitostech," prohlásila eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

„Dopady celní války mezi USA a EU může pocítit koncový spotřebitel. Důvodem k zavedení dodatečných cel bývá očekávání lepších konkurenčních podmínek pro domácí producenty, avšak tento stimul se naopak může obrátit v růst cen. To pak obvykle vyvolá pokles poptávky po daném zboží a pro dovozce či vývozce již nemusí být finančně zajímavé s daným produktem obchodovat,“ říká odborník na celní problematiku ze společnosti Gerlach Luděk Procházka. 

Do obchodních sporů mezi Spojenými státy a Evropskou unií je zapojená také Čína, což může mít podle Procházky v globální ekonomice přímý vliv i na Českou republiku. Čínské zboží, od března zatížené na americkém trhu clem, si bude hledat cestu ve větší míře i do Evropy. To samé platí pro americké přebytky 128 druhů zboží určené pro Čínu, například sóju, maso, obilí či ryby.

Související