Dálniční úsek mezi Mirošovicemi na D1 a Rudnou na D5 je úsekem s největší intenzitou dopravy v České republice. Proto zde byla v roce 2016 spuštěna výstavba takzvaného kooperativního dopravního systému, na kterém se nyní mají začít testovat systémy pro komunikaci mezi infrastrukturou a vozidly i vozidly navzájem. Mají přispět ke zvýšení bezpečnosti, plynulosti dopravy a informovanosti řidičů. Nyní je tento koridor plně funkční a začíná probíhat fáze testování a ověřování jeho spolehlivosti, uvedlo Ředitelství silnic a dálnic v tiskové zprávě.

Tento projekt má být základem pro rozvoj systému na další úseky dálnic, který proběhne v rámci evropského projektu C-Roads. Podle serveru Zdopravy.cz se do roku 2020 počítá s rozšířením na úseky mezi silničním okruhem kolem Prahy po Plzeň na dálnici D5, do Hradce Králové po dálnici D11 a do okolí Brna po dálnici D1.

Nyní spuštěný úsek je dlouhý 46 kilometrů, je na něm 29 komunikačních jednotek a vysílačů kooperativních informací a používají se zde systémy GPS, C-ITS G5, Wi-Fi, Bluetooth a mobilní sítě 3G/4G/LTE-V.

Součástí interaktivního systému se můžou stát vozy, které jsou vybavené C-ITS. Jde o technologii, která zajišťuje výměnu dat mezi samotnými vozy, ale také vozidly a infrastrukturou. C-ITS hraje velkou roli v oblasti automobilové elektroniky pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy a představují mezikrok na cestě k plně autonomnímu řízení. Informace od vozidel se díky systému generují automaticky na základě jejich chování (například spuštěním stěračů či mlhových světel, intenzivním brzděním apod.) a bezprostředně se předávají ostatním vozidlům.

Řidič v autě vybaveném systémem C-ITS může od infrastruktury dostávat v předstihu například informace o práci na vozovce, pomalu jedoucím nebo stojícím vozidle na trase, dopravních kolonách, o proměnných dopravních značkách, o dojezdových časech nebo informace o mimořádných událostech z dopravního infocentra.

Problémem ale je, že zatím po silnicích nejezdí dost aut, která by byla systémem C-ITS vybavena. To by se ale mělo změnit. Podle ŘSD by do roku 2020 mělo po Evropě jezdit až 10 milionů vozidel vybavených zmíněnou technologií.

Související