Dálniční úsek mezi Mirošovicemi na D1 a Rudnou na D5 je úsekem s největší intenzitou dopravy v České republice. Proto zde byla v roce 2016 spuštěna výstavba takzvaného kooperativního dopravního systému, na kterém se nyní mají začít testovat systémy pro komunikaci mezi infrastrukturou a vozidly i vozidly navzájem. Mají přispět ke zvýšení bezpečnosti, plynulosti dopravy a informovanosti řidičů. Nyní je tento koridor plně funkční a začíná probíhat fáze testování a ověřování jeho spolehlivosti, uvedlo Ředitelství silnic a dálnic v tiskové zprávě.
Tento projekt má být základem pro rozvoj systému na další úseky dálnic, který proběhne v rámci evropského projektu C-Roads. Podle serveru Zdopravy.cz se do roku 2020 počítá s rozšířením na úseky mezi silničním okruhem kolem Prahy po Plzeň na dálnici D5, do Hradce Králové po dálnici D11 a do okolí Brna po dálnici D1.
Nyní spuštěný úsek je dlouhý 46 kilometrů, je na něm 29 komunikačních jednotek a vysílačů kooperativních informací a používají se zde systémy GPS, C-ITS G5, Wi-Fi, Bluetooth a mobilní sítě 3G/4G/LTE-V.
Součástí interaktivního systému se můžou stát vozy, které jsou vybavené C-ITS. Jde o technologii, která zajišťuje výměnu dat mezi samotnými vozy, ale také vozidly a infrastrukturou. C-ITS hraje velkou roli v oblasti automobilové elektroniky pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy a představují mezikrok na cestě k plně autonomnímu řízení. Informace od vozidel se díky systému generují automaticky na základě jejich chování (například spuštěním stěračů či mlhových světel, intenzivním brzděním apod.) a bezprostředně se předávají ostatním vozidlům.
Řidič v autě vybaveném systémem C-ITS může od infrastruktury dostávat v předstihu například informace o práci na vozovce, pomalu jedoucím nebo stojícím vozidle na trase, dopravních kolonách, o proměnných dopravních značkách, o dojezdových časech nebo informace o mimořádných událostech z dopravního infocentra.
Problémem ale je, že zatím po silnicích nejezdí dost aut, která by byla systémem C-ITS vybavena. To by se ale mělo změnit. Podle ŘSD by do roku 2020 mělo po Evropě jezdit až 10 milionů vozidel vybavených zmíněnou technologií.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.