Podle Miloslava Černého, který je zároveň viceprezidentem Svazu dopravy pro vodní dopravu, se v devadesátých letech přepravovalo po Labi téměř pět milionů tun materiálu, z toho až čtyři miliony tun tvořila vnitrozemská přeprava. „Nyní jde jen o statisíce tun celkem za přeshraniční a vnitrostátní plavbu,“ dodal. Provozovatelé přístavů se proto potýkají s nedostatkem zakázek, z čehož pramení nevyužití velké části skladovacích ploch, možností překládek a dalších logistických služeb.
Labe je přitom podle Miloslava Černého zahrnuto do hlavní sítě TEN-T nejvýznamnějších transevropských cest. Stěžejním problémem je vedle sucha absence plavebních stupňů u Přelouče a Děčína, které stát už léta připravuje. Příprava obou staveb se potýká s problémy ohledně jejich dopadů na životní prostředí. Obě stavby se však dostaly do novely zákona, která by měla urychlit výstavbu dopravní, energetické i komunikační infrastruktury a kterou tento týden podepsal prezident Miloš Zeman. Novela přímo obsahuje seznam dopravních staveb, na které se má vztahovat opatření, urychlující přípravu a zahájení stavby.
Kritickou situaci na Labi potvrdil mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský. Uvedl, že na úseku mezi Ústím nad Labem a Hřenskem je už dva měsíce plavba zastavena. Aktuálně je podle ŘVC v Ústí nad Labem 120 centimetrů vody, takže vyšší ponor než 60 centimetrů není povolen. „Za těchto podmínek stojí všechny lodě, malé i velké, nákladní i osobní,“ dodal Jan Bukovský.
Podle statistik ministerstva dopravy bylo během loňského roku na řekách v rámci vnitrozemské dopravy převezeno 1,57 milionu tun materiálu, což bylo zhruba o 210 tisíc tun méně než v roce 2016.
Společnost České přístavy provozuje veřejné přístavy v Praze, Mělníku, Kolíně, Ústí nad Labem a také skladový areál v Děčíně a Předboji.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
ČTK
Logistika č. 2/2025





