Podle Miloslava Černého, který je zároveň viceprezidentem Svazu dopravy pro vodní dopravu, se v devadesátých letech přepravovalo po Labi téměř pět milionů tun materiálu, z toho až čtyři miliony tun tvořila vnitrozemská přeprava. „Nyní jde jen o statisíce tun celkem za přeshraniční a vnitrostátní plavbu,“ dodal. Provozovatelé přístavů se proto potýkají s nedostatkem zakázek, z čehož pramení nevyužití velké části skladovacích ploch, možností překládek a dalších logistických služeb.

Labe je přitom podle Miloslava Černého zahrnuto do hlavní sítě TEN-T nejvýznamnějších transevropských cest. Stěžejním problémem je vedle sucha absence plavebních stupňů u Přelouče a Děčína, které stát už léta připravuje. Příprava obou staveb se potýká s problémy ohledně jejich dopadů na životní prostředí. Obě stavby se však dostaly do novely zákona, která by měla urychlit výstavbu dopravní, energetické i komunikační infrastruktury a kterou tento týden podepsal prezident Miloš Zeman. Novela přímo obsahuje seznam dopravních staveb, na které se má vztahovat opatření, urychlující přípravu a zahájení stavby.

Kritickou situaci na Labi potvrdil mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský. Uvedl, že na úseku mezi Ústím nad Labem a Hřenskem je už dva měsíce plavba zastavena. Aktuálně je podle ŘVC v Ústí nad Labem 120 centimetrů vody, takže vyšší ponor než 60 centimetrů není povolen. „Za těchto podmínek stojí všechny lodě, malé i velké, nákladní i osobní,“ dodal Jan Bukovský.

Podle statistik ministerstva dopravy bylo během loňského roku na řekách v rámci vnitrozemské dopravy převezeno 1,57 milionu tun materiálu, což bylo zhruba o 210 tisíc tun méně než v roce 2016.

Společnost České přístavy provozuje veřejné přístavy v Praze, Mělníku, Kolíně, Ústí nad Labem a také skladový areál v Děčíně a Předboji.

Související