Nejvíce úrazů si v práci přivodí čtyřicátníci. Kritický den je pondělí a čas kolem desáté dopoledne

Za rok se ve firmách v Česku stane přes 47 tisíc úrazů. Přispívá k tomu jak slabý dohled na dodržování předpisů, tak neúčelně investované peníze do ochrany zaměstnanců i špatně nastavený systém bezpečnosti práce.

„Čtyřicátníci patří ve fabrikách, na stavbách i průmyslových provozech ke zkušeným rutinérům. Dostali se do věku, kdy je nejvíc ohrožuje profesní slepota, klesá jim soustředěnost při práci a naopak roste pocit mazáctví. Nejzrádnější jsou pro ně rutinní a stále se opakující pracovní úkony například na montážních linkách. Tito zaměstnanci jsou z populačně silných ročníků, a proto je u nich statisticky nejvyšší počet pracovních úrazů. Reálně jsou ale nejrizikovější skupinou dvacátníci. Muže nejvíc ohrožuje ‚macho‘ styl, frajeřina, zbrklost a ženy zase slabá znalost rizik při práci,“ upozorňuje poradce pro bezpečnost práce v průmyslu Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety.

Neznalost rizik potvrzuje bolestivá zkušenost dvaadvacetileté Vlaďky z Bulharska. Nedopatřením strčila prst do lisu ve chvíli, kdy bylo ovládání stroje přepnuté na dvouruční režim. Způsobila si tak zhmožděninu prstu s následkem trvalé imobility kloubu. „Vůbec jsem nevěděla, že je to tak nebezpečné. Přepínat lis zpátky na jednoruční režim jsem neuměla a tohle bylo rychlejší. Jednou rukou jsem mačkala a druhou vyndávala věci z lisu, ve kterém mi pak zůstal prst,“ líčí mladá žena.

Podle školitele bezpečnosti práce Petra Kaňky z inspekční společnosti Bureau Veritas se lidem stane nejvíc úrazů v prvních dvou letech od nástupu do zaměstnání. Z poloviny případů se to týká nováčků a mladých lidí, mezi které patří i Bulharka Vlaďka. „Nutno říci, že pochybení bylo také na straně mistra, který dovolil provoz lisu v tomto režimu. Druhé selhání bylo v oblasti vnitřních norem zraněné a lehkovážnosti, se kterou k práci přistupovala,“ říká odborník na bezpečnost práce.

V Česku se každoročně stanou desítky tisíc úrazů. Velkou měrou se na nich podílí špatně nastavený systém bezpečnosti práce. „Řada firem utrácí značné částky v rámci povinných nákladů na ochranu zaměstnanců, ale při snižování úrazovosti dosahují smíšených výsledků. Vývoj ochranných pracovních prostředků šel v posledních letech strašně dopředu a bezpečností technici se na tomto trhu přestávají orientovat. Mnoho firem vypisuje tendry, kde je rozhodujícím parametrem pouze nejnižší cena. To vede k snižování kvality a životnosti ochranných pracovních prostředků, k horšímu komfortu a menší ochraně zaměstnanců. Dále to přispívá ke zvyšování nákladů kvůli nemocenským, větší zátěži na logistiku a odpadové hospodářství. A tak namísto úspor firmy prodělávají, protože k nejnižší ceně si nevědomky přikupují opakované výdaje,“ uzavírá Lubomír Winkler.