Na veletrhu kdysi narazil na automatické paletování plodin. V 80 letech se tak stal průkopníkem robotizace zemědělství

Existuje představa, že lidé v předdůchodovém či důchodovém věku se novinkám a moderním technologiím spíše brání. Příklad Františka Mádra však svědčí o tom, že někdy mohou být senioři v adopci novinek nejprogresivnější. A pomohou své firmě získat několikaletý náskok. Přesně to se stalo ve Vrbátkách na Prostějovsku, v obci zhruba se sedmnácti sty obyvatel.

"Pan Mádr měl ohromný tah na branku a ve svých osmdesáti letech se rozhodl, že zrobotizuje bramborárnu," říká Vítězslav Lukáš, ředitel robotiky ABB Česká republika, který s tehdejším předsedou zemědělského družstva Vrbátky dodání robota vyjednal.

V roce 2007 do hanácké obce dorazil robustní ocelový stroj, který pomocí kovového chapadla překládá pytle brambor z balicí linky na palety. Podle Lukáše se tak v družstvu, založeném v roce 1992, stali před jedenácti lety průkopníky robotizace zemědělství.

Bez robota by ve Vrbátkách nejspíš brambory už nepěstovali

Prohlédnout fotogalerii

Vnuk Františka Mádra Erik, nynější místopředseda družstva, byl u zrodu akce. "Vydali jsme se s dědou a otcem na každoroční výstavu Fruit Logistica do Berlína. Tam se setkávají obchodníci s ovocem a zeleninou a výrobci technologií na třídění, balení a praní," vzpomíná dnes. V Německu trojice narazila na technologii robotického paletování pytlů s plodinami, což muže inspirovalo k myšlence pořídit něco podobného i do svého překladiště.

Změna začala být rychle patrná. "Dřív paletovali čtyři lidé. Dva pracovali, dva odpočívali a střídali se," říká Erik Mádr. K obsluze soukolí balicího stroje, který dávkoval brambory a cibule do pytlů převážně po pětadvaceti kilech, bylo potřeba celkem šest lidí. Dnes proces obstarávají tři. "Nouzově ale zvládne vše obsloužit jeden," uvádí Mádr.

Může to být i žena, jediná na zdejším pracovišti. Jitka Krejčiříková na ukázku sedá za volant vysokozdvižného vozíku a zvedá na jeho vidlicích tunovou bednu s bramborami z rané sklizně. Vkládá ji do výklopníku balicího stroje, který už sám brambory pomalu vysypává na jezdící pás a dávkuje je podle požadovaného množství do síťovaných rašlových pytlů. Na výběr je z pětikilových, desetikilových a pětadvacetikilových.

Pytle následně vjíždějí na další část linky, pás je dopravuje až pod mohutné rameno pětiosého robota. Ten se pro ně sklání a překládá na europaletu, kterou sám předtím postavil na určené místo. Díky robotovi je možné naložit až 800 kilo brambor. "Manuálně se na palety dávalo maximálně 500 až 600 kilo. Pracovníci to už pak nezvládali házet do tak velké výšky," uvádí Erik Mádr.

Na závěr robotického procesu přijíždí opět Jitka Krejčiříková s vysokozdvižným vozíkem a brambory přesunuje na místo, kde vyčkají na příjezd kamionů.

Naložíme více, než kamiony uvezou

V době pořízení robota začalo družstvo dodávat brambory do supermarketů a sílil tlak na co největší využití nákladního prostoru. Odběratelé chtěli osmimetrákové palety. "Bylo potřeba naložit co nejvíc brambor na jednu paletu, aby se nevozil vzduch," vysvětluje Mádr další důvod pro automatizaci paletovacího procesu. Díky používání rámu při nakládání palet je pytle brambor vůbec nepřesahují. "Dokážeme do kamionu naložit až třicet palet. Konkurence umí méně, většinou se jich od ní vozí jen osmadvacet," popisuje místopředseda družstva. "Dokázali bychom naložit i dvaatřicet palet, ale tolik už kamiony nesmí vozit," dodává.

Robot s chapadlem, který nahradí několik pracovníků. Podívejte se, jak pomáhá v bramborárně

Přehrát video

Jinde se k překládce pytlů z balicího stroje často používá jednoúčelový paletizační stroj. I o něm zprvu ve Vrbátkách uvažovali, ale výhody robota převážily. "Paletizační stroj měl jen jeden vstup a jeden výstup. Robot má dva, takže jsme k němu pořídili druhou balicí linku, a když se jedna pokazí, balíme plynule dál na druhé," popisuje Mádr.

Robotická linka stála 5,4 milionu korun. Zemědělské družstvo však zaplatilo zhruba jen 3,5 milionu. Na zbylou částku získalo dotaci z programu rozvoje venkova, což přispělo k vysoké návratnosti investice. "V té době se to těžko počítalo, ale návratnost nám vycházela zhruba na deset let. Zkracovala se ale s tím, jak se zvyšovaly mzdy," vysvětluje Erik Mádr, podle nějž se nakonec peníze vložené do nákupu robota družstvu vrátily po šesti až sedmi letech.

Na zdražování lidské práce podle Lukáše z ABB mnohdy podnikatelé zapomínají: "Mentální setrvačnost a víra, že lidi budou stejně levní jako dnes, je velká. Firmy spíš tlačí na vládu, aby otevřela stavidla pro pracovníky z Ukrajiny a ze Srbska."

V zemědělství je při získávání lidí problém i jeho sezonní charakter. Brambory se paletují od podzimu do jara a po zbytek roku pro dělníky nebyla práce. "Něco podobného jsme řešili před rokem i u Rudolfa Jelínka na kartony alkoholu. Když vypálí alkohol, tak jde něco do sudů a něco se relativně rychle slévá do lahví. A pak je potřeba to rychle naložit na palety," popisuje Lukáš situaci ve Vizovicích.