Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Do čela České pošty nastoupil Roman Knap v polovině června. Převzal firmu, na kterou si stěžují snad všichni: zákazníci kvůli špatným službám, Český telekomunikační úřad kvůli neplnění zákonných povinností a vláda kvůli neprůhlednému hospodaření. Knapovým úkolem je to změnit a vláda se rozhodla, že mu pomůže. Poslanci právě projednávají novelu poštovního zákona, která by měla zrušit půlmiliardový limit na kompenzace, jež stát poště platí za objednané služby. Podle Knapa se ale doručování nezlepší bez zásadní rekonstrukce poštovní logistické sítě, automatizace a zvýšení platů doručovatelů a dalších zaměstnanců.
Znáte Alzaboxy?
Ano.
Proč nemá Česká pošta něco podobného?
To je věc image. Doručování to Alze nezrychluje ani nezefektivňuje. Česká pošta se tomu nevyhýbá, teď budeme aktivovat deset balíkomatů ve velkých byznyscentrech, na nádražích a podobně. Ale naše strategie doručování to není.
Na Českou poštu se valí stížnosti zákazníků. Kde je ten základní problém? Proč pošta nedoručuje na každou adresu každý pracovní den, jak jí ukládá zákon?
Problémy jsou dva: lidé a logistická síť. Česká pošta je zjednodušeně řečeno logistická firma. A logistika je natolik prozkoumaná, že nemusíme vymýšlet nic nového. Stačí se držet vyzkoušeného.
Lidé si stěžují, že několik týdnů nedostávají poštu a pak jim přijde všechno najednou, nebo že jim oznámení o uložení zásilky přijde dva dny po uplynutí lhůty k vyzvednutí. To přece není problém logistiky, to je problém při řízení lidí.
Je to tak. Některé stížnosti mě opravdu zasáhly. Když vám někdo napíše, že dostal kamarádovo úmrtní oznámení až v den pohřbu, takže tam nemohl přijít, to se vám těžko hledají výmluvy, že byl někdo nemocný a týden nemohl dopis doručit. To jsou závažné věci.
Jak doručování zlepšíte?
Nejdřív malými kroky, později i velkými. Dřív bylo například v systému nastaveno, že vám SMS s oznámením o doručení přišla v určitou chvíli, po níž následovaly další kroky. Když se ale něco stalo, tak balík nebyl do auta naložen a doručen. A vám ráno pošta poslala zprávu, že balík doručen bude. Tohle jsme prověřili, zjistili jsme, že se oznámení posílá v nesmyslný moment. Cílem není poslat informaci co nejdřív, ale co nejpřesněji.
Že na to dosud nikdo nepřišel, až teď vy?
To já nevím, proč na to nepřišli. Mě baví problémy rozkrývat. Česká pošta si nemůže hrát na to, že je všechno perfektní, že nám každý křivdí a že kdybychom přimhouřili oko, zjistili bychom, že je to dobré. To už nám nikdo neuvěří. Teď musíme říct, tohle je reálný obraz České pošty a tohle jsou kroky, které povedou k nápravě.
Co tedy s tím?
Největší problémy máme ve velkých městech, kde je největší rozdíl mezi platem v poště a průměrnou mzdou, a tam, kde působí velcí zahraniční zaměstnavatelé. Poště se daří lidi přilákat, ale nedaří se je udržet, protože ta práce není úplně jednoduchá. Se snižujícím se počtem listovních zásilek roste doručovatelům velikost okrsku, a když máte ve 35 stupních ujít jedenáct místo sedmi kilometrů, je to těžké. Hledáme proto jiné systémy doručování a nové uspořádání okrsků, uvažujeme o elektrokolech, nákladních kolech, inspirujeme se v zahraničí, jak práci ulehčit a zvýšit efektivitu.
Změna systému doručování znamená změnu jeho frekvence?
Ano. Teď to nemůžeme udělat, protože to vyžaduje změnu vyhlášky a regulace, ale když si řekneme, že ne všude musí být zásilky do druhého dne a ne všude musíme být každý den, tak by se nám to výrazně zjednodušilo.
Zákazníci si často stěžují i na doplňkové prodeje, vy je ale bráníte. Budou se tedy na pobočkách i nadále prodávat losy a omalovánky?
Uděláme kompletní revizi produktového portfolia. Dosud se to dělalo tak, že každý vedoucí pobočky vybíral podle svého nejlepšího vědomí produkty z portfolia. Součástí dalších smluv jsou prodeje losů, SIM karet a podobně. Losy ale vynášejí desítky milionů korun zisku ročně, lidé je kupují, aniž by se pracovníci museli zvlášť školit. Proto losy bráním. Proč se máme tvářit, že je to největší problém pošty?
Ale on je to problém, protože když stojíte ve frontě na poště, tak trnete, jestli si někdo bude pět minut vybírat losy.
Lidem to vadí na poště, ale nevadí jim to na benzince.
Když zjistíte, že na jedné benzince bývají fronty, tak příště zastavíte jinde, což u pošty nejde.
Zatím na všech poštách prodáváme všechno. Některé pošty jsou extrémně vytížené, lidé tam stávají ve frontách a tam si losy asi nepotřebují kupovat, protože je dostanou v jiných obchodech. Souhlasím. Ale v menších obcích babičky křížovky nebo blahopřání dětem kupují. Proto na větších pobočkách zavádíme samostatné prodejny. Nevím, jestli mám poprosit o trochu trpělivosti, ale nechceme udělat jen mediální gesto, že zítra zmizí omalovánky a křížovky z pošt.
Mluvil jste o logistické síti. V čem je nevyhovující?
Logistická síť bude vyžadovat zásadní rekonstrukci. Vznikla v době, kdy všichni dostávali dopisy, posílali si pohlednice a nakupovali v kamenných prodejnách. Dnes je to jinak, nikdo nechce nic posílat na papíře a všichni si nechávají posílat balíky z e-shopů. Pošta zaspala i z hlediska investic a technologií. Dnes jsou listovní zásilky logisticky minimální problém, zatímco balíky jsou problém výrazně větší.
Co to znamená, že je síť špatně nastavená? Máte malé třídírny na špatných místech?
Minulý týden jsem se byl podívat ve velkém třídicím centru Deutsche Post v Kolíně nad Rýnem. Mají tam sto zaměstnanců a 92 procent zásilek se třídí strojově. Na našem největším třídicím uzlu v Malešicích máme 350 lidí, kteří třídí zásilky, a strojově se třídí 50 procent zásilek. Z toho srovnání vyplývá, kde je asi větší efektivita.
Máte představu o nákladech na automatizaci třídicích center?
Teď počítáme, jestli máme modernizovat stávající centra, nebo postavit nová, protože některé budovy dispozičně nevyhovují. Před deseti lety proběhla modernizace, která počítala s tím, že polovina zásilek bude doručena den po podání. To byly ty tehdejší reklamy Dnes podáte, zítra dodáme.
Pro někoho je rychlost doručení důležitá a konkurence to zvládá.
V tom jsem hodně opatrný, protože vím, že to tak není. My ty statistiky máme a vidíme, že na tom Česká pošta není hůř. Před Vánoci je to všude stejné. My jsme ještě 24. prosince v poledne doručovali a nakonec všechny zásilky doručili. Já neříkám, že se poště děje křivda. Jen říkám, že když se na to podíváme pragmaticky, tak problémy s počtem doručovatelů a přesností dodání mají všichni stejné.
Mimochodem, slyšel jsem názory, že GPS zaznamenává trasu, ale nikoli čas, který doručovatel na určitém místě stráví. Lze kontrolu doručovatelů pomocí GPS obejít?
Z údajů GPS je vidět, jak dlouho tam řidič byl, takže víme, jestli zastavil na dvacet sekund a vhodil do schránky lísteček, že adresát nebyl zastižen, nebo jestli tam pět minut stál − a pak tam hodil ten lísteček.
To je vtipné...
My se tomu smějeme, ale nechci to zlehčovat, máme spoustu kvalitních doručovatelů. Na menších obcích mají důvěru a fungují dobře. Určité procento lidí ale nepracuje tak kvalitně, jak by měli, ale to není jenom v České poště. Denně doručíme dva miliony dopisů a 150 tisíc balíků. Počet reklamací není mizivý, ale jsou to desetiny procenta.
Chcete zvyšovat platy. Budete na to mít peníze, pokud by stát poště neposkytl kompenzace za základní službu ve výši, jakou budete požadovat?
Teď pracujeme na finančním plánu pro rok 2019, který počítá s nárůstem platů. Předložíme ho zakladateli. Bez ohledu na to, jestli se podaří vyjednat úhradu za základní službu, je navýšení mezd nutné. Teď propočítáváme a projednáváme se zakladatelem a dozorčí radou, jestli to bude od 1. ledna, nebo od 1. dubna.
Zvýší se platy v České poště na úroveň průměrné mzdy?
Na různých pozicích je budeme zvyšovat různě. Někde zaostáváme, někde jsme výš. Teď jsme zhruba 20 procent pod průměrnou mzdou a víme, kolik by nás stálo, kdybychom se dostali na 90 procent a víc.
Kolik?
Zhruba 1,2 miliardy.
Kde ty peníze vezmete?
Máme spoustu neobsazených míst a peníze na ně lze použít na navýšení mezd na obsazených pozicích. Počítáme také s tím, že není možné, aby dlouhodobě existoval tak velký rozdíl mezi tím, co od státu dostáváme za poskytování základní služby, a náklady, které s tím Česká pošta má. Tyto peníze půjdou primárně na mzdy. Koncem srpna jsme předložili kalkulaci na 2,1 miliardy za rok 2017 a teď do konce roku bude probíhat diskuse s Českým telekomunikačním úřadem, jaká ta částka bude z jeho pohledu. Nevím, co nám ČTÚ přizná, ale vím, že to nebude jedna miliarda, že to bude víc. Další věc jsou úspory.
Kde budete šetřit?
Mzdy tvoří zhruba 68 procent nákladů celého podniku a na nich šetřit nebudeme. Máme plán systémových úspor: když postavíme novou logistickou síť, musí to celkově spořit. Projekt je hotový a jako součást naší strategie jej předložíme dozorčí radě a zakladateli. Měli bychom tím získat 1,9 až dvě miliardy korun. Zefektivnění provozu, peníze od státu a úprava cenového modelu, abychom neprovozovali ztrátové služby, nám umožní navýšení mezd ustát.
Říkal jste ale, že ještě není úplně jasné, kolik budete investovat do nové logistické sítě.
To musí projít studií, ale vůbec se nebráním tomu, aby si Česká pošta vzala klasický bankovní úvěr, protože to je investice, která dává smysl.
Rodák z Nového Města na Moravě vyrůstal od dětství v Praze. Na VŠE vystudoval podnikovou ekonomiku, pracoval ve firmách Oracle a KPMG. Od roku 2008 působil v české pobočce softwarové firmy SAP, kterou od roku 2014 vedl. V lednu 2018 se stal také ředitelem slovenské pobočky společnosti, od června řídí Českou poštu. Rád maluje a hraje golf.
Dluhopisy byste vydat nechtěl?
To bychom museli změnit právní formu. Což by bylo ideální, ale dosud to nebylo politicky průchodné.
Před několika lety se o tom uvažovalo, ale pak se projekt zastavil. Budete o změnu právní formy znovu usilovat?
Aby někdo naše akcie koupil, musela by být firma zdravá. Vidím to tak, že podnik potřebujeme nejprve stabilizovat a dostat do rozumného finančního stavu a pak tyto úvahy můžeme spustit. V současnosti to ale není na stole.
Bylo zvýšení státních kompenzací podmínkou, bez které byste do České pošty nešel?
Nebylo, jen jsem za to chtěl bojovat.
Takže byste do pošty šel, i kdyby stát neprojevil ochotu kompenzace zvýšit?
Ano, ale firma by vypadala jinak. Bylo jen nutné říct, že pokud stát bude platit za službu, kterou si objednal, bude firma vypadat takto, a v případě, že ne, bude vypadat úplně jinak. Vlastník se musí rozhodnout, jakou firmu chce.
To říkal i váš předchůdce a moc s touto argumentací neuspěl.
Asi to správně nepodložil čísly, pokud vím. Podle mě není problém, když chce stát vědět, jak efektivně bude vynaložena částka, kterou platí. Jinými slovy chce záruku, že za ním nepřijdete za rok znovu s tím, že je všechno dražší a že chcete o 30 procent víc. Tahle transparentnost tady celou dobu chyběla. Teď je jedinečná příležitost rozkrýt, jak Česká pošta hospodaří, a ukázat politikům, že co si podnik nárokuje, je oprávněné.
Jaké máte plány s pobočkovou sítí? Budete chtít počet poboček snižovat?
Podle vyhlášky musíme mít 3200 poboček. Máme program Pošta Partner, jehož cílem bylo všechny pobočky převést na partnery a zbavit se části nákladů. Podle usnesení vlády jsme měli harmonogram, jak rychle pobočky na partnery převádět. Když jsme to teď vyhodnotili, zjistili jsme, že průměrná úspora převodu pobočky na partnery je o 25 procent nižší, než kolik se plánovalo. Také jsme zjistili, že nabídka není pro obce a další partnery zas tak atraktivní, a chceme to revidovat.
Celý rozhovor vyšel v časopise Ekonom. Přečíst si jej můžete zde.
Logistika č. 3/2024
