Podle průzkumu americké společnosti Bsquare v současnosti většina průmyslových firem zavádí technologie spojené s takzvaným internetem věcí. V případě tohoto odvětví to znamená především připojení jednotlivých zařízení k internetu a jejich vzájemnou spolupráci. Podobná situace je i v tuzemsku, jak uvádí experti zabývající se robotikou.
„Jasným trendem je napojování výrobních strojů, čidel nebo transportních vozíků na internet či internet věcí. V návaznosti na to sílí trend k systémové integraci skupiny strojů či výrobní linky s využitím informatických nástrojů, sběr rozsáhlých souborů dat i postupná snaha o jejich zpracování metodami umělé inteligence,“ říká vědecký ředitel Českého institutu robotiky a informatiky Vladimír Mařík.
Napojení výroby na internet se týká nejen nadnárodních průmyslových společností, ale také firem, které v Česku mají dlouholetou tradici. Jednou z nich je i strojírenský koncern ZKL. „Aktuálně máme veškerá zpětná hlášení z výroby online, z hlediska toku materiálu jsou tedy stroje na internet napojeny ze sta procent. Pracujeme ještě na online hlášeních z oblasti záznamů kvality. Tam jsme zatím ve fázi testování, na internet je tedy napojeno 30 procent strojů,“ uvedl výkonný ředitel koncernu Jiří Prášil mladší.
Podle výkonného člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernarda Bauera je české tempo inovací spojených s Průmyslem 4.0 velmi vysoké. „Proto si myslím, že tak do deseti let zde můžeme počítat s velmi pokročilou úrovní digitálního propojení,“ doplnil.
Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je ale stav digitálních sítí, které jsou pro internet věcí v průmyslových firmách klíčové, v tuzemsku značně zanedbaný. Vychází přitom z letos zveřejněného indexu DESI, kde Česko dosahovalo v oblasti konektivity podprůměrného skóre a řadilo se až na 16. místo v zemích EU. V oblasti sítí vysokorychlostního internetu NGA to pak bylo až 20. místo. Lepšího výsledků přitom dosáhly i země jako Maďarsko či Malta.
„V tom vidíme jeden z největších úkolů pro stát. Musí co nejrychleji napravit již několik let zanedbávaný stav v rozvoji datových sítí veřejných i neveřejných. Pokud chceme digitalizovat společnost, která stále častěji pracuje s velkým objemem dat, potřebujeme vysokorychlostní internet s maximálním pokrytím jak v domácnostech, tak i továrnách a kancelářích,“ uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Právě nutnost digitalizace nejen ve firmách, ale i napříč ve všech domácnostech zmiňuje také vládní dokument s názvem Digitální ekonomika a společnost, který je součástí koncepce Digitální Česko. Ta byla současným kabinetem schválena loni v říjnu. V dokumentu se mimo jiné zmiňuje dostatečné pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu jako klíčový předpoklad ekonomického růstu ČR. Počítá proto s rozvojem internetové infrastruktury v souladu se záměry Evropské unie.
Podle nich by do roku 2020 měli mít všichni obyvatelé přístup k přenosové rychlosti 30Mbit/s a alespoň polovina domácností k rychlosti 100 Mbit/s. Jako významnou prioritu označil rozvoj digitální infrastruktury ze strany státu i předseda představenstva Industry Clusteru 4.0 Tomáš Kubala. „Mělo by do něj být investováno daleko větší množství finančních prostředků. Přidat by se samozřejmě měly i telekomunikační společnosti, které danou infrastrukturu využívají a budou využívat pro poskytování svých služeb,“ uvedl.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Logistika č. 2/2026




