Ministerstvo dopravy připravuje změnu zákona, která umožní zvýšit mýto. "Chystáme úpravu, která by nám umožnila zavést poplatky pro kamiony za hluk a ekologii. Díky tomu bychom měli možnost mýto zvednout, a to až o 50 procent," řekl v rozhovoru pro HN končící ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

10,8 miliardy korun

vybral stát v loňském roce na mýtu. Meziročně se jedná o čtyřprocentní nárůst. Za 12 let fungování mýtného systému stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy korun.

16 miliard korun

Tolik by se mohlo na mýtném ročně vybrat, kdyby stát v následujících letech zvýšil pomocí ekologických zpoplatnění mýto o 50 procent.

Stát dnes podle něj ke zvyšování sazeb přistoupit nemůže. Důvodem je vysoký podíl evropských dotací, které stát čerpá na výstavbu a opravy silnic a dálnic. "Máme od Evropské unie nastavený strop na výši mýta. Pokud bychom jej překročili, museli bychom část peněz z dotací vracet, a navíc by nám hrozila pokuta," popisuje Ťok. Cestou k možnému zvyšování je tak podle něj právě zavedení zmíněných poplatků za hluk a ekologii.

Změna zákona o pozemních komunikacích, která by to umožnila, by podle současných odhadů ministerstva mohla proběhnout do roku 2021. Zda se však vláda následně rozhodne poplatky pro kamiony skutečně zvýšit a případně o kolik, jasné není.

"Zatím to není na pořadu dne," říká Vladimír Kremlík (za ANO), který má 30. dubna nahradit Ťoka ve funkci ministra dopravy.

O případném zvyšování mýta by ve výsledku museli rozhodnout poslanci. Někteří se k němu kloní už dnes. Patří k nim například místopředseda poslaneckého podvýboru Ondřej Polanský (piráti). Podle něj by však měla sněmovna přijít se speciálním zákonem o mýtném.

"Až příliš často se mění koncepce výběru mýta. Za deset let se změnila asi třikrát. Součástí zákona by byla i možnost pohnout s cenou mýta, které je v Česku − tedy tranzitní zemi − jedno z nejnižších v Evropě. Myslím, že by ten poplatek měl být zvýšený," uvedl Polanský.

Připravovanou změnu ministerstva dopravy ocenil také první místopředseda ČSSD Roman Onderka. "Jakýkoli legislativní krok, který do budoucna umožní cenovou úpravu mýtného systému, je správný," říká. Na případném přenastavení cen se však podle něj musí v první řadě dohodnout koalice.

Stát loni na mýtném vybral 10,8 miliardy korun. Navýšení by mohlo státu přinést další miliardy. Pokud by vláda zvedla mýtné až o zmíněných 50 procent, roční výběr by vzrostl na 16 miliard korun. Takto vysoké zdražení však není podle politiků průchozí. Znamenalo by výraznou zátěž pro dopravce.

"Pokud by se zdražilo mýtné, může se stát, že dopravci zvednou ceny přepravovaného zboží," varuje poslanec Jan Birke, který má v ČSSD na starosti dopravu.

Stejně hovoří i samotní dopravci. "Zdražení buď promítneme do cen a zákazník to pak zaplatí, nebo vyšší ceny do cen nepromítneme a skončíme. Takže výsledek je takový, že to zaplatí lidé," říká prezident Sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta. Ten si navíc stěžuje na stav tuzemských dálnic. "Platíme tu za něco, co není v dobrém stavu a nefunguje. My už dvacet let říkáme, aby stát peníze z mýta vracel výhradně do oprav silnic a dálnic, místo toho tyto peníze míří jinam," stěžuje si Starosta.

Výběr mýta v Česku čekají velké změny. Ministerstvo dopravy loni vyhlásilo vítěze tendru na nového provozovatele, který převezme roli současného výběrčího − rakouské společnosti Kapsch.

Od příštího roku bude mýtný systém spravovat konsorcium slovenské firmy SkyToll a CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera. Konsorcium má mimo jiné za úkol pomocí satelitů mýtný systém rozšířit o dalších 900 kilometrů silnic I. třídy. To původně mělo přinést státu další peníze. Kraje však požadují, aby na většině úsecích platila takzvaná nulová daň. Vláda už loni uvedla, že bude rozhodnutí krajů respektovat.

Související