Německu se zatím na rozdíl od ostatních sektorů vůbec nedaří snižovat emise CO2 v dopravě, které byly i loni prakticky na úrovni roku 1990, a hledá proto cesty, jak toho dosáhnout. Jednou z cest je zvažovaná daň z oxidu uhličitého, další pak inovativní technologie, jako je právě dobíjení aut za jízdy.
Možnosti takzvaných elektrických dálnic testuje už několik let společnost Siemens na bývalém vojenském letišti Gross Dölln, které leží asi 60 kilometrů severně od Berlína. Kamiony se tam za jízdy při rychlosti až 90 kilometrů v hodině připojují k elektrickému vedení za pomoci trolejí, které mohou během několika sekund vytáhnout z nástavby nad kabinou řidiče. Stejně tak se z něj mohou rychle odpojit, čehož je možné využít například při předjíždění, během něhož kamion využívá energii z hybridního motoru.
Prakticky identická technologie se nyní ve spolupráci s několika spedičními firmami začala testovat ve skutečném provozu v obou směrech mezi hesenskými městy Weiterstadt a Mörfelden-Walldorf, tedy na úseku, kterým denně projede zhruba 121 000 osobních a 14 000 nákladních aut. Ministerstvo životního prostředí do projektu, který využívá výhradně energii z obnovitelných zdrojů, investovalo 14,6 milionu eur (přes 375 milionů korun).
Výhodou elektrického vedení je mimo jiné to, že ve spojení se zvláštními senzory umožňuje kamionům jednoduše držet jízdní pruh.
Možná je také výměna energie skrze elektrické vedení mezi kamionem, který zrovna brzdí, a takovým, který právě zrychluje.
Za hlavní výhodu ale ministerstvo životního prostředí považuje dvojnásobnou efektivitu elektrického vedení ve srovnání se spalovacími motory, která vede k poloviční spotřebě energie a k nižšímu znečištění ovzduší.
Nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny jsou v Německu zodpovědná zhruba za 26 procent emisí z dopravy.
Bývalá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD) plánovala, že by Spolková republika do 15 let mohla elektrickým vedením pokrýt zhruba 3000 kilometrů dálnic v obou směrech. Jestli se tak skutečně stane, záleží mimo jiné na výsledcích testů. Další testovací trasy vznikají v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku a jihoněmeckém Bádensku-Württembersku.